Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Způsobuje vakcína proti covidu neplodnost a mění DNA? Nebezpečné mýty o očkování zbořeny

Autor: ksi, DW - 
20. dubna 2021
05:30

Neplodnost, genetické inženýrství a podobně. Na internetu existuje o očkování proti koronaviru mnoho mýtů. Jak to však je ve skutečnosti? Server Deutsche Welle se podíval na zoubek čtyřem nejrozšířenějším spekulacím o vakcinaci.

Vzhledem k tomu, že se proti koronaviru očkuje po celém světě, objevují se o vakcínách stále nové poznatky. To může být pro lidi mimo vědecké kruhy matoucí, a právě tato nejistota vytváří živnou půdu pro ty nejdivočejší spekulace na sociálních sítích. Při kontrole faktů ověřil server Deutche Welle, co stojí za čtyřmi nejrozšířenějšími mýty o očkování.

Mění vakcíny mRNA lidskou DNA?

Odpověď zní ne. Mnoho lidí je zmateno podobností slov DNA a RNA, protože obě souvisí s genetikou. DNA a RNA však nejsou jedno a to samé. Krátká exkurze do genetiky; pro nás lidi je v DNA kódována veškerá informace nutná pro růst a přežití organismu. U některých virů, jako například SARS-CoV-2, se zase genetický materiál skládá z RNA.

My lidé však také máme RNA. Jedná se o ne úplně identickou kopii DNA z buněčného jádra, která se v buňce používá ke konstrukci proteinů. Hraje tedy roli ve skutečné konstrukci DNA. Viry používají toto zařízení k množení v našich buňkách. Naše tělo takové vetřelce rozpozná podle spike proteinu a vytváří protilátky a T-lymfocyty jako obranu proti viru.

Cílem vakcinace je spustit tuto imunitní reakci na patogen bez nutnosti vstupu celého viru SARS-CoV-2 do těla. Očkováním se proto do našeho vpraví pouze malý kousek viru; část mRNA, která je stavebním prvkem pro spike protein, což tělu vydá příkaz: „To je cizí! Protilátky, tvořte se!“ Ale žádná RNA, ani naše, ani ta viru nemá přístup k našemu buněčnému jádru. Nepřibližuje se tedy k našemu genomu a nemůže se s ním mísit. Po dokončení práce pak buňka použitou RNA rozloží.

V prosinci 2020 však vědci Harvardovy univerzity a dalších amerických ústavů zveřejnili studii, že genom SARS-CoV-2 by mohl proniknout do lidského genomu, pokud by byl skutečně infikován pomocí tzv. reverzní transkriptázy. Tento enzym může přepsat RNA na DNA – a DNA má přístup k našemu buněčnému jádru. Studii, která vyvolala mezi vědci vášnivou diskuzi, dosud nepřezkoumali nezávislí odborníci, zatím jde o tzv. pre-print zveřejnění, před odborným recenzním řízením.

David Baltimore, virolog a nositel Nobelovy ceny za objevení reverzní transkriptázy, uvedl v časopise Science, že práce „vyvolává mnoho zajímavých otázek“. Zdůrazňuje však také, že studie pouze ukazuje, že fragmenty SARS-CoV-2 lze integrovat, ale že se netvoří žádný infekční materiál. „Je to pravděpodobně biologická slepá ulička,“ řekl Baltimore.

Waldemar Kolanus, ředitel institutu LIMES pro základní biomedicínský výzkum na univerzitě v Bonnu, reaguje v rozhovoru pro Deutche Welle skepticky na to, že by výsledky mohly být pro očkování vůbec relevantní. Struktura vakcínové mRNA byla kvůli svému účelu změněna, aby se zabránilo jejímu okamžitému rozpadu. „V tomto ohledu jsou vakcíny mRNA mnohem bezpečnější než skutečný genom viru,“ vysvětluje.

Mohou vakcíny způsobovat neplodnost žen?

Odpověď zní ne. Takto nějak to vypadá v těle: protilátky vytvořené po očkování se nejen navážou na spike protein koronaviru, ale také na podobný protein Synytin-1. Tento protein hraje roli při budování placenty v děloze. Podle argumentace dezinformátorů, pokud je tento protein inhibován imunitní reakcí, může to vést až k neplodnosti.

„Obecně existuje řada důvodů, proč tato teorie nemůže být správná,“ řekl pro Deutsche Welle Udo Markert, vedoucí laboratoře zabývající se výzkumem placenty ve Fakultní nemocnici v Jeně. Podobnost mezi proteiny je extrémně nízká. Podle Markerta je to jen 0,75 procenta. „To je velmi málo,“ dodává vědec.

Vědci již zkoumali nežádoucí interakci mezi protilátkami a syncytinem-1 u léku proti roztroušené skleróze. Lék by měl fungovat proti bílkovině, která je z 81 procent podobná syncytinu. Výsledek: ani zde nedošlo k žádným významným interakcím.

Další háček vidí Markert v samotné nemoci covid-19: „Při onemocnění koronavirem dostane žena více takových bílkovin než při očkování. Tím pádem by koronavirová infekce představovala ještě větší riziko neplodnosti." Mimochodem, podle Markerta neexistovala souvislost s neplodností u žen nakažených během epidemie SARS v letech 2002/2003. Spike protein patogenu byl v té době téměř totožný s proteinem SARS-CoV-2. Britská společnost pro plodnost rovněž uvádí: „Neexistují žádné důkazy ani teoretické základy, že by jakékoli z očkování proti koronaviru mělo jakýkoli vliv na plodnost žen nebo mužů.“

Probíhal vývoj vakcín příliš rychle?

Je pravda, že vývoj vakcín obvykle trvá 10 až 15 let, ve výjimečných případech i déle. První koronavirové vakcíny se používaly už po necelém roce pandemie. Je pochopitelné, že rychlé tempo vývoje očkovacích látek vzbuzuje na první pohled skepsi. Ale různé okolnosti dokázaly tento proces pochopitelně urychlit.

Zaprvé: předchozí znalosti. Vakcíny jsou založeny na technologiích, které byly již prozkoumány a otestovány. Vědci toho navíc už hodně věděli o dalších koronavirech, které, jak již bylo zmíněno, způsobují nemoci SARS nebo MERS (2012).

Zadruhé: finance. Do vývoje vakcín se celosvětově investovalo obrovské množství peněz, aby vědci mohli pracovat s úplně jinými zdroji, jako je například více zaměstnanců nebo více paralelních testů než obvykle, přibližuje server Knowledgeportal.

Zatřetí, zrychlené řízení. Mark Toshner, který se podílel na testování vakcíny AstraZeneca, řekl BBC, že je zavádějící tvrdit, že testování vakcín obvykle trvá deset let. Podle něj se hodně času stráví čekáním: na peníze, na dostatek testovaných osob, na povolení k provádění studií. V pandemii však byl čas zásadní. Některé fáze, které obvykle probíhají jedna po druhé, byly prováděny paralelně. Schvalování vakcín například začalo v procesu takzvaného „průběžného hodnocení“: první údaje o zkouškách se zkoumaly, zatímco studie ještě probíhaly. I přes rekordní dobu vývoje musely vakcíny podstoupit všechny obvyklé přísné kontrolní postupy Evropské lékové agentury (EMA), alespoň v Evropě, aby mohly být schváleny pro evropský trh. Zrychlené postupy neznamenají, že jim byla věnována menší pozornost, ale vývoj vakcín se stal tváří v tvář globální pandemii absolutní prioritou.

Chrání minulé onemocnění covidem-19 před opětovnou infekcí lépe než očkování?

Faktem je, že většina lidí infikovaných koronavirem má takzvaný mírný průběh, nebo dokonce zůstává zcela bez příznaků. Například v Německu měla podle Institutu Roberta Kocha v první vlně infekcí na jaře 2020 ze všech těch, kteří měli pozitivní test, přibližně 80 procent spíše mírný průběh. Zbývajících 20 procent bylo klasifikováno jako závažný nebo kritický průběh onemocnění.

Neexistuje však žádná záruka, že na první pohled nerizikoví lidé skutečně projdou nemocí lehce. Stále častěji si projdou těžkým průběhem covidu mladí a zdraví lidé, a nezřídka kdy dokonce umírají. A pak je tu tzv. long covid, tj. vleklé a dlouhodobé zdravotní následky koronavirové infekce – například chronická únava nebo cévní problémy. K tomuto jevu dochází také u mírných průběhů nemoci, jak uvádí Deutsche Welle.

V současné době není známo, jak dlouho tyto důsledky potrvají, uvedl pro Deutche Welle Reinhold Förster, viceprezident Německé společnosti pro imunologii. Pokud dáváte přednost vynechání očkování, riskujete podle Förstera „velké riziko“.

Druhým důvodem, který hovoří spíše ve prospěch očkování, je to, že imunitní systém reaguje na očkování odlišně. „Toto dlouhodobější zabezpečení proti infekci by mohlo být výraznější u vakcín,“ říká virolog Christian Drosten v podcastu NDR The Coronavirus Update. Zatím to vypadá tak, že se po očkování tvoří více protilátek, které zůstávají v těle déle.

To může Förster potvrdit ze svých dosud nepublikovaných studií: „V zásadě jde o množství a kvalitu generovaných protilátek. Kvalita spočívá hlavně v jejich afinitě, tj. v tom, jak pevně protilátka přilne k proteinu a zabrání infekci.“ Kvalita i množství generovaných protilátek bylo po dvou injekcích vakcínou BioNTech/Pfizer mnohem vyšší než po infekci, píše Deutsche Welle.

Rozhodnutí vyhnout se očkování má také sociální nebo solidární rozměr. Protože vlastní očkování pomáhá omezit šíření viru, a tím tak snižuje riziko infekce pro ostatní lidi.

Video  „Sputnik V nikdo v Česku neblokuje. Čínská vakcína nyní nemá význam,“ vyvrací Zemanova slova expert  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa