Velký omyl vědců: Je britská mutace opravdu nejvíc zabijáckou variantou?

Musí vědci zabývající se koronavirem opravit svá tvrzení? Britská varianta B.1.1.7, o které můžeme slyšet všude, není možná na rozdíl od toho, co se tvrdí, smrtelnější než původní virus, píše CNN. Virologové a epidemiologové jsou nyní napadáni na sociálních sítích. A kvůli čemu? Můžou za to dvě poměrně zvláštní, malé a obtížně generalizovatelné britské studie. Může jít o revoluční odhalení?

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Krátké ohlédnutí: Po objevení varianty koronaviru B.1.1.7 na konci loňského roku a po analýze údajů o šíření v jižní Anglii a Londýně se britští virologové a epidemiologové rychle shodli na tom, že tato varianta pravděpodobně vznikla v září a rychle nahradila původní variantu „divokého typu“. Epidemiologicky vše brzy nasvědčovalo tomu, že B.1.1.7 se může rychleji, nebo přinejmenším snadněji přenášet. Virus tak získal evoluční výhodu, která je důležitá pro proces infekce, protože urychluje pandemii, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Výrazně smrtelnější

U další varianty D614G byla také zaznamenána vyšší přenositelnost. Velké množství mutací, které byly zjištěny v krátkém čase, však naznačovalo, že B.1.1.7 může být ještě nakažlivější a rychleji může vítězit nad původními viry, které do té doby převládaly. Na konci ledna vyšly první zprávy o britském zdravotnictví a vládní skupině „Nervtag“ v Londýně, které ukazují, že rozšíření v jižní Anglii vedlo také ke zvýšenému počtu hospitalizací a závažnějším průběhům nemoci, zejména u mladších lidí.

V následujících týdnech se několik špičkových výzkumných skupin postaralo o objasnění, zda mutace způsobují, že je virus B.1.1.7 více smrtící. Do studie byly zahrnuty statisíce pacientů s onemocněním covid-19. V poslední době, kdy se varianta rychle rozšířila v Evropě a brzy také dominovala v Německu, nikdo  nepochyboval, že mutace B.1.1.7 je výrazně smrtelnější a riziko závažnějšího průběhu nemoci je u ní o 60 procent vyšší než u původního typu koronaviru.

Toto tvrzení bylo nyní zpochybněno; podle určitých zdrojů to vypadá, že se vědci opět mýlili. Nicholas Davies, specialista na B.1.1.7 z London School of Hygiene & Tropical Medicine publikoval s kolegy před třemi týdny článek o zvýšené úmrtnosti po nákaze B.1.1.7 v časopise Nature. „Naše studie je v naprostém souladu s tím, co bylo doposud měřeno. Tedy riziko smrti je při nákaze tzv. britskou mutací koronaviru o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru SARS-CoV-2,“ komentoval Davies výsledek klinické studie genomu zveřejněné v Lancet Infectious Diseases, která byla zveřejněna toto pondělí. Tedy úplně jiné závěry, než jak byla interpretována nová studie Dana Framptona z Londýnské University College. Jak je to možné?

Zdá se, že nové závěry byly vyvozeny příliš rychle. Výzkum probíhal na dvou klinikách v severovýchodním Londýně. Pro podrobné sekvenování genomu bylo odebráno 341 vzorků od pacientů, kteří byli přijati do nemocnice s onemocněním covid-19 mezi 9. listopadem a 20. prosincem 2020, tedy ještě před zahájením očkování ve Velké Británii.

Premium

Záhada „české mutace“ koronaviru: Zdravotní ústav vysvětlil, proč o ní mluví

Jak se ukázalo, téměř dvě stě z těchto vzorků bylo infikováno variantou B.1.1.7 a zbytek „starou“ verzí viru. Pacienti byli průběžně kontrolováni, aby se zjistilo, jak se jim daří a jak nemoc postupuje. Závažnost koronaviru byla stanovena nejpozději dva týdny po sejmutí PCR testu nebo při prvních příznacích, další test byl proveden po 28 dnech. Závěr studie zněl: „Nevidíme žádnou souvislost mezi variantou B.1.1.7 a závažností průběhu onemocnění.“

V průběhu 28 dnů zemřelo 16 procent pacientů s mutací B.1.1.7, ale také 17 procent pacientů s původní variantou. Rovněž s ohledem na závažnost průběhu onemocnění byly počty pacientů vyžadujících umělou ventilaci u obou variant velmi podobné.

Věkové odstupňování však znamenalo první náznak, že mezi variantami mohou existovat rozdíly. Mezi lidmi infikovanými variantou B.1.1.7 bylo více mladších pacientů (ve věku do 60 let) a zemřelo poměrně více mladých než ve skupině infikované „původním“ koronavirem, i když ti infikovaní B.1.1.7 měli v průměru mnohem méně jiných onemocnění (komorbidit).

U pacientů s B.1.1.7 byla také v průměru zahájena umělá plicní ventilace mnohem dříve než u původní varianty. A také virová zátěž, tedy množství viru v odebraném vzorku, byla u britské mutace vyšší, což vědci hodnotí spíše jako známku snazší přenositelnosti této varianty. Vyšší virová zátěž v horních dýchacích cestách však může také znamenat těžký průběh.

Jiné načasování

Statisticky nejsou tyto rozdíly v žádném případě tak jasné jako v předchozích studiích, které naznačovaly zvýšenou smrtnost britské varianty. Tento efekt mohl být způsoben i načasováním výzkumu: v prosinci nebyly britské kliniky zdaleka tak přetížené, ošetřující personál a lékaři se mohli mnohem intenzivněji starat o své pacienty.

Srovnání s pozdějšími studiemi je obtížné. Je těžké kvantifikovat, jak velké jsou takové sociální vlivy. Dalo by se namítnout, že vyšší smrtnost B.1.1.7 je především nepřímou záležitostí; protože se virus v populaci šíří mnohem rychleji, dosahují nemocnice mnohem rychleji svých limitů, léčba pacientů se stává obtížnější, připojení k ventilaci a podání léků tedy může nastat příliš pozdě. Studie také nezohledňuje, jaké léky byly pacientům podávány.

Dvojitá mutace koronaviru pronikla do USA. Odborník zmínil obavy z překonání protilátek

Druhá studie, provedená badateli King’s College v Londýně a publikovaná v časopise Lancet Public Health, sledovala podstatně širší vzorek. Několik desítek tisíc uživatelů britské zdravotní aplikace mělo poskytnout informace o svých příznacích mezi koncem září a koncem prosince 2020 – během prvního rychlého šíření B.1.1.7.

Studie pomocí aplikací, jako je tato, ve kterých infikovaní lidé nebo pacienti s covidem dobrovolně předkládají vlastní hodnocení, jsou užitečné pro mnoho účelů, ale jen těžko ke spolehlivému porovnání nebezpečí variant. Mnozí například nedodali úplné informace, někteří přestali aplikaci používat, zejména u dlouhotrvajících onemocnění a samozřejmě v případě úmrtí pacienta.

Nejasný závěr

Tato studie Marka Grahama a jeho kolegů, ve které nejsou poskytnuty žádné genetické informace o složení různých variant, skutečně poskytuje údaje o frekvenci příznaků u pacientů trpících onemocněním covid-19, ale nemůže poskytnout žádné další závěry. „Existují důkazy, že infekce vyvolané variantou B.1.1.7 jsou spojeny se zvýšeným rizikem úmrtí, ale naše vlastní údaje nám to neumožňují posoudit,“ uzavřeli výzkumníci.

Po přečtení obou studií v magazínu Lancet lze jen těžko říci, že by nové varianty SARS-CoV-2 nepředstavovaly žádný další problém v boji proti pandemii. Naopak, ve svých studiích obě výzkumné skupiny spíše výslovně zdůrazňují, že genetická variace s někdy problematickými kombinacemi mutací činí prevenci a monitorování epidemie ještě obtížnější, uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.