Šokující zpověď lékaře: Kam mizí nevyužité vakcíny z očkovacích center?
Plýtvání, kafkovská byrokracie a nefunkční registrace. Vedoucí lékař, který si přál zůstat v anonymitě, promluvil pro server Frankfurter Allgemeine Zeitung o každodenním chodu a neuvěřitelné byrokratické zátěži v nejmenovaném německém očkovacím centru, jež má na starosti.
Vakcinace v Německu nepostupuje zrovna mílovými kroky. Od začátku pandemie zde bylo podle serveru Our World in Data k 2. 4. 2021 naočkováno 10,04 milionu lidí (zhruba 12 procent populace). Pro srovnání, v Česku obdrželo vakcínu 1,2 milionu obyvatel, zhruba 11,5 procenta populace.
„Když jsme začali očkovat, byly požadavky od výrobce na přepravu, skladování a rozdělování vakcín velmi přísné,“ vzpomíná lékař pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Po vyjmutí z extra výkonného mrazáku se vakcíny rozvážely do pečovatelských domů v chladicím boxu. Tím byli pověření dva až tři zdravotníci, kteří kvůli tomu dokonce museli absolvovat speciální kurzy.
„Museli jsme vakcínu rychle naočkovat. Jakmile se očkovací dávka dostala do stříkačky, nesměla již opustit místo vakcinace. V případě očkování v domácnostech však často chyběl informovaný souhlas s výkonem od opatrovníka očkované osoby. Někdy jsme museli zaslat dokumenty faxem opatrovníkům a jejich podpis nebyl okamžitě možný,“ vysvětluje lékař s tím, že pak vyvstala otázka, zda by mohli očkovat i bez takovéhoto podpisu. Například kdyby nějaký obyvatel domu s pečovatelskou službou byl očividně schopný sám takový souhlas vydat, ale s opatrovníkem by se nedařilo spojit, nebo zda by bylo nutné nechat vakcínu znehodnotit.
Během některých dnů se podle vedoucího lékaře nepodařilo naočkovat všechny dávky vakcíny. Při první fázi očkování nebyl údajně problém se pragmaticky rozhodnout, zda tuto vakcínu použijete na jiného člověka, který například přihlášený nebyl. To s sebou však nese riziko, že by z toho mohli profitovat určití lidé, a proto bylo následně nutné stanovit priority. Podmínky se však nastavily až příliš přísné, vzpomíná lékař. Když potom v pečovatelském domě zbylo pět injekčních stříkaček s vakcínou, které se už nemohly nikam převézt (výrobce tvrdí, že vakcína není pro transport dostatečně stabilní) a na místě se nenašlo pět ramen, do kterých by se očkování vpíchlo, skončily stříkačky v koši.
Bez seznamu náhradníků
„Ptali jsme se sami sebe, jak bychom to mohli zlepšit,“ uvádí lékař, podle kterého by bylo nejjednodušší mít seznam prioritních lidí, kterým by se zavolalo v případě nadbytku vakcín. Dodnes však tyto seznamy neexistují, nebo je ve správě města někdo, kdo by tyto seznamy mohl mít, ale končí v práci již v 15 hodin, takže v 17 hodin, kdy teprve nastane problém s nevyužitými injekcemi, jej již není možné zastihnout.
Zdá se navíc, že tyto seznamy nelze zaslat faxem nebo emailem očkovacímu centru, aby mohli zdravotníci zavolat zájemcům o vakcínu. Takže i nyní zdravotníci často čekají hodinu nebo dvě, zda se na konci dne neobjeví lidé s očkovacím průkazem. „Například tento týden jela moje kolegyně dvě hodiny na hasičskou stanici, abychom nemuseli vyhodit dvanáct očkovacích látek od společnosti BioNTech,“ vzpomíná lékař.
„Stává se nám také, že se registrovaní lidé ptají, zda by mohli přijít o dvě hodiny později, protože chtějí jít ke kadeřníkovi nebo vyvenčit psa,“ uvedl pro Frankfurter Allgemeine Zeitung lékař. Mezitím však před očkovacím centrem čeká pestrá směsice lidí, kteří doufají, že na ně nějaká dávka zbude.
„Dělám to tak, že pokud někdo doprovází příbuzného do očkovacího centra a sám není objednaný, často si zapíšu jeho telefonní číslo s tím, že mu na konci dne v případě nevyzvednutých dávek ze svého telefonu zavolám,“ vysvětluje lékař s tím, že se úmyslně vyhýbá zapojení čekajících lidí před centrem. „Pokud bychom s tím začali, za chvíli by to před očkovacím střediskem vypadalo jako ve stanovém městečku.“
V očkovacím centru můžete podle velikosti vakcinovat přibližně 800 až 1000 osob denně, jak uvádí nejmenovaný lékař: „Pro starší lidi je však často obtížné se tam dostat ze svého okresu, a proto posíláme naše mobilní očkovací týmy do velké tělocvičny nebo do vesnického kulturního zařízení a objednáváme tam starší lidi, aby mohli být očkováni poblíž bydliště. To funguje velmi dobře a lidé jsou za to velmi vděční. Existuje však velká nejistota vůči různým vakcínám nebo hněvu na politiky, protože nebylo zakoupeno dostatek určitého druhu vakcíny. To nám ztěžuje práci, a také vede k tomu, že se určitá vakcína nevyočkuje, protože ji lidé odmítají,“ naráží na oxfordskou vakcínu firmy AstraZeneca, kolem níž přibývají organizační komplikace i zdravotní obavy.
U vchodu plavčík
Při vstupu do očkovacího centra navíc údajně vznikají konflikty. Pokud u sebe lidé nemají žádanku k očkování, nemusejí být naočkováni. Stává se, že vrátný u vstupu řekne staré paní: „Přijďte jindy.“ A pak její vakcínu na konci dne vyhodíte, protože ji není možné dát někomu jinému, uvádí nejmenovaný lékař.
Okresní nebo městská správa má větší pravomoc nad tím, kdo přijde do očkovacího centra, než samotný lékař. Pak se stane, že tu pracují lidé, kteří nemají o medicíně ani ponětí. Vzhledem k tomu, že jsou městské bazény zavřené, postavíte ke vchodu plavčíka, který by měl rozhodovat o tom, zda jsou všechny paragrafy dodržovány a zda jsou diagnózy dostatečné.
Před dvěma týdny se narodilo nedonošené dítě a v pondělí si šla babička tohoto miminka pro dávku do očkovacího střediska. Plavčík nebo voják Bundeswehru, který seděl u vchodu, se rozhodl, že ji pustí dovnitř, protože vyhláška o očkování opravňuje vakcinaci kontaktních osob pro těhotné ženy. Babička totiž argumentovala, že dítě bylo předčasné, ale nebýt toho, tak by její dcera byla v tu chvíli stále ještě těhotná. Muž u vchodu si tedy řekl: „To je pravda, ve skutečnosti by dítě bylo stále uvnitř,“ a pustil ji dovnitř. V úterý přišel se stejným argumentem i otec předčasně narozeného dítěte a nerozuměl, proč byl odvrácen.
„Celkově mi připadá problematické, že od dubna nebo nejpozději od května loňského roku bylo známo, že z pandemie se bez očkování nedostaneme. Ukázalo se, že je třeba zřídit očkovací střediska, ale příliš se neřešilo, jak by to šlo zorganizovat; jak by mohl takový systém nebo aplikace vypadat,“ pozastavuje se lékař. „Ráno jasně vidím, že máme před sebou 600 objednaných, po třech hodinách však nedokážu zjistit, kolik očkování nás ještě čeká. To týmu, který nás zásobuje vakcínami, výrazně ztěžuje práci."
Software, který mají lékaři ve své praxi, se používá od konce prosince a od minulého týdne byl převeden na celostátní verzi. S tímto softwarem si však lidé mohou rezervovat až dvě nebo tři schůzky, protože program nerozpozná, pokud někdo znovu zadá stejné jméno a datum narození. Takže nevíte, jestli tam někdo už byl, nebo teprve přijde. Velmi často se navíc stává, že si lidé rezervují dva termíny a žádnou rezervaci nezruší, pokud nepřijdou. Není ani neobvyklé, že se objednají dvakrát, protože spekulují, zda by v jiný den mohli získat jiný druh vakcíny.
V Německu si lidé na nízkou proočkovanost často stěžují. To souvisí s dostupností vakcíny, ale také s logistickou a byrokratickou zátěží. Samotný lékařský úkon trvá až pět minut. Následně tam očkovaný sedí 15 minut pro pozorování, jestli se mu neudělá špatně.
Celý proces je ale neuvěřitelně časově náročný a trvá dalších 20 minut; administrativní pracovník vyplní jeden formulář, lékař vyplní další, následně jej musí čtyřikrát orazit, čtyřikrát podepsat a poté ještě očkovací průkaz. Pak se papíry děrují, skenují a sešívají. A u druhé dávky očkování musí pacienti ještě jednou vyplnit všechny formuláře, které již vyplnili, a lékař musí všechno znovu označit. Dokonce musí znovu podepsat a orazit formulář, který již potvrzoval při první dávce.
„Kdyby nebylo této obrovské byrokratické snahy, mohl bych snadno očkovat třikrát až čtyřikrát více lidí v jeden den. Vakcína by pak jistě dosáhla svých limitů. Ale bylo by to možné,“ uzavírá pro Frankfurter Allgemeine Zeitung nejmenovaný lékař.
