15 zásadních odpovědí na nejčastější otázky: Co všechno víme o koronaviru?

Na konci roku 2019 zaznamenali lékaři ve městě Wu-chan v Číně sérii záhadných zápalů plic nejasného původu. První případy byly oficiálně hlášeny 31. prosince 2019. Nemocné spojoval místní trh, kde jsou prodávány živé ryby, mořské plody, kuřata, netopýři, svišti i ptáci. Případy nového onemocnění byly brzy odhaleny v několika dalších zemích, nejprve v Asii a Austrálii, postupně i v Evropě, Africe a Americe. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila 11. března 2020 šíření koronaviru za pandemii.

Studentka zkouší samovyšetřovací test na koronavirus | Reuters

Doba od nakažení do projevení prvních příznaků je nejčastěji pět až šest dnů. Může být ale i podstatně kratší nebo i delší, a to od dvou do 14 dnů. Z výsledků studií vyplývá, že u 97,5 % osob s infekcí covid-19 se příznaky objeví do 11,5 dne.

Analytik: O Sputnik nestojí ani Putin, ani většina Rusů. Zmínil i podivná čísla nakažených

Z města Wu-chan se nákaza koronaviru nového typu rozšířila do celého světa. | Reuters

Původní zdroj nového koronaviru se zatím žádnému z vědeckých týmů nepodařilo odhalit. Je pravděpodobné, že za první případy onemocnění je zodpovědný zvířecí zdroj/rezervoár z tržnice ve Wu-chanu. Podobně se mezi lidi dostali i nebezpeční příbuzní současného koronaviru. Nositelem viru SARS byly původně cibetky, virus MERS přeskočil na člověka od velbloudů jednohrbých. Některé studie naznačují, že koronavir způsobující nemoc covid-19 je podobný koronavirům, které cirkulují mezi netopýry, konkrétně vrápeneci.

Vytvářet mutace je běžná vlastnost všech virů. Od prosince roku 2020 však vědci se znepokojením sledují tvorbu tzv. únikových mutací. Ty viru umožňují obejít ochranu, kterou nakaženému poskytují protilátky. Ať už získané proděláním choroby, nebo očkováním. Jde zejména o:

• Britská varianta

Označovaná jako Brigita – lékaři ze Spojeného království ji poprvé identifikovali v září roku 2020, má odborné označení B.1.1.7. Brigita se šíří snadněji a má zřejmě i vyšší smrtnost.

• Jihoafrická varianta

Objevila se v Jižní Africe na počátku října 2020. Odborný název zní B.1.351. Má podobné vlastnosti jako Brigita, navíc ještě častěji dokáže prolomit ochrannou bariéru protilátek.

• Brazilská varianta

Počátkem letošního ledna se v Brazílii objevila varianta s názvem P.1. Odhalili ji Japonci u cestujících z Brazílie během rutinního screeningu na letišti. I tento typ obsahuje sadu dalších mutací, které mohou zkomplikovat její rozpoznávání pro imunitní systém, respektive ochranné protilátky.

V Ostravě otevřeli obří očkovací centrum na výtavišti na Černé louce. Zájem byl velký. | Foto Blesk - Michal Charbulák

Jak je možné, že někteří covid pozitivní dokážou nakazit desítky dalších lidí? Studie prokázaly, že existují tzv. superšiřitelé, kteří virus vylučují v mnohem větší míře, než je běžné. Popsán byl třeba případ zpěváka z USA. Po zkoušce sboru v březnu 2020 trvající jen dvě a půl hodiny dokázal nakazit 53 ze 61 svých kolegů. Tři sboristé byli hospitalizováni a dva zemřeli. Muž v tu dobu, kdy šel zpívat, už trpěl příznaky „nachlazení“. Proč se z někoho stane superšiřitel, se zatím neví.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pracovníci ve Veselí nad Moravou dezinfikují kvůli covid-19 pravidelně dětská hřiště. | Hynek Zdeněk

• Kapénkami

Nejčastější způsob přenosu. Jde o drobné kapky slin a sekretů z dýchacích cest, které vznikají při kašli, kýchání, mluvení nebo zpívání. Přenos kapénkami předpokládá, že stojíte v blízkosti nakaženého.

• Přenos vzduchem, aerosolem

Infekční částečky se šíří vzdušnými proudy samy. Tento typ přenosu byl potvrzen při lékařských procedurách, kdy vzniká velké množství aerosolu, například u zubaře. Uvažuje se však o něm jako o možném způsobu přenosu i ve špatně větraných vnitřních prostorech, jako jsou prostředky MHD, kina, divadla, obchody.

• Kontaminovaným povrchem

Existuje i přenos dotykem kontaminovaných povrchů nebo předmětů, pokud si následně sáhnete na ústa, nos či oči. Tímto způsobem se mohou obecně přenášet i ostatní koronaviry a další respirační viry. Proto se například doporučuje použít při vstupu i odchodu z obchodu dezinfekci, otřít si madlo nákupního košíku.

• Koronavir někteří pacienti vylučují v moči i stolici. Teoreticky je možné se nakazit i touto cestou.
• Virus se může množit v krvinkách. Krevní přenos ale nebyl zatím potvrzen.
• Nebyl nalezen životaschopný virus v mateřském mléce.

Zdravotníci dezinfikují přístroje na oddělení péče o pacienty s koronavirem, pro něž má Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem vyčleněných 20 standardních lůžek (11. 3. 2021) | ČTK / Hájek Ondřej

Na běžných površích, jako je sklo, nerezová ocel a papírové i polymerové bankovky, při teplotě 20 °C, byl životaschopný virus izolován i za 28 dní. Při teplotě 40 °C přežil na některých površích méně než 24 hodin. Je však třeba podotknout, že při studii bylo použito takové množství viru, jaké vylučují ti nejhůře nemocní pacienti.

Koronavirus způsobil muži (†69) tříhodinovou erekci: Pacient po dlouhém utrpení podlehl

Nakažená osoba je obvykle infekční pro své okolí už za 48 hodin po nákaze. Nejvíc viru pak vylučuje necelý den před vypuknutím příznaků, kdy se ještě cítí dobře. Virus byl nalezen ve vzorcích z dýchacích cest až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách vyskytuje i déle než 10 dní. I proto byly karanténa a izolace prodlouženy na 14 dní.

Žák 1. třídy základní školy David Moravec se svou maminkou při domácí distanční výuce v Hlučíně na Opavsku (4. 2. 2021) | ČTK / Ožana Jaroslav

Přestože se zpočátku předpokládalo, že děti jsou vůči koronaviru odolnější, pozdější studie tento omyl vyvrátily. Děti se nakazí stejně často jako dospělí, ale průběh nemoci u nich bývá mnohem mírnější, nebo dokonce bez příznaků. A to je právě veliký problém. Nákazu totiž mohou šířit, aniž by měly jakýkoli problém.

Hlášená smrtnost choroby stále kolísá. Záleží na tom, jak intenzivně se testuje a které věkové skupiny virus napadne. Původně hlášená data z Číny mluvila o smrtnosti tři procenta, u hospitalizovaných pacientů pak 11 až 14 %. V Česku činila k 27. 10. 2020 smrtnost 0,9 %, v tu dobu to bylo v Belgii 3,3 %, Velké Británii 4,9 %, Itálii 6,7 %, Francii 2,9 % a Izraeli 0,8 %.

Podle předpokladu chrání protilátky po prodělané nemoci 90 dní. V Česku bylo do 31. 1. 2021 nahlášeno více než 982 tisíc případů covid-19. Potvrzených opakovaných infekcí pak lékaři odhalili 158, 102 u žen a 56 u mužů. Reinfekci prodělaly všechny věkové kategorie, ve statistikách je roční dítě i 94letý kmet. Interval mezi prvním a druhým onemocněním byl v rozmezí 92 až 320 dní. Většina pacientů měla v obou případech mírný průběh, 57 případů se ještě prověřuje.

Boj s koronavirem v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi (5. 3. 2021) | Reuters

Mezi nejčastější symptomy se řadí horečka (88 %), suchý kašel (68 %), únava (38 %), dušnost (19 %), bolesti svalů a kloubů (15 %), mezi méně častými jde o průjem (4 %) a nechutenství, nevolnost a zvracení (5 %), u závažných případů zápal plic. Někteří nemocní hlásí ztrátu čichu, chuti, zánět spojivek a bolest hlavy. U pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče se navzdory podávání léků na ředění krve objevila ve 31 % trombóza, dále zánět srdečního svalu, ledvin i mozkových obalů.

Asi 15 % všech obyčejných nachlazení vyvolávají „rýmové“ koronaviry. Zatímco v zimě řádí plnou silou, v létě je lékaři téměř nezaznamenají. Proto řada lidí upíná své naděje ke sluníčku a teplému počasí a doufá, že šíření viru zpomalí. Vědci ale optimismus krotí. Na základě předběžných analýz epidemie covid-19 v Číně a dalších zemích bylo vysoké reprodukční číslo, tedy počet lidí, které nakazí jeden nemocný, pozorováno nejen v suchých a chladných místech, ale také v tropických oblastech s vysokou absolutní vlhkostí.

Dosud tak neexistuje jednoznačný důkaz, že koronavirus způsobující nemoc covid-19 bude vykazovat výraznou zimní sezonnost jako jiné lidské koronaviry.

Rozvolňování po Velikonocích? Babiš to naznačil, Hamáček varuje. Havlíček: Přesně to nevíme

Boj s koronavirem ve Francii. | Reuters

Riziko závažného průběhu onemocnění a úmrtí mají zejména senioři nad 60 let, lidé s chronickým onemocněním, jako je vysoký tlak, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, chronické respirační onemocnění, zejména CHOPN, a porušenou imunitou. V případě stejných rizikových faktorů umírají častěji muži než ženy. Na vině může být vyšší koncentrace enzymu ACE2 v plicích, která roste věkem, užíváním tabáku a s některých druhů léků na vysoký tlak.

Pro použití v EU a tím i v Česku byly registrovány tři vakcíny: od firmy Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Čtvrtá očkovací látka od firmy Johnson & Johnson dostala zelenou ve čtvrtek.

Vakcína společnosti Pfizer. | Reuters

• mRNA

První dvě jmenované jsou vytvořené pomocí technologie mRNA, která je sice nová, ale ne neznámá – vědci se jejímu vývoji věnují 30 let. Dá se jednoduše popsat jako nosič informace – genu – s pokynem pro buňky, aby vyrobily kousek tzv. spike proteinu, který je jedinečný pro koronavirus.

Tato malá část proteinu je schopna vyvolat tvorbu protilátek. mRNA obsažená ve vakcíně nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo reagovat s DNA očkované osoby, nemůže měnit nebo upravovat jeho DNA. Vakcíny neobsahují živý virus, a není tedy žádné riziko, že by u očkované osoby vyvolaly onemocnění, proti kterému se očkuje.

Vakcína AstraZeneca proti nemoci covid-19. | Reuters

• Virový nosič

Vakcína od firmy AstraZeneca má princip podobný, jen místo RNA používá DNA a jako nosič „vypumpovaný“ virus běžné respirační infekce (adenovirus).

Vakcína Janssen od společnosti Johnson & Johnson | Reuters

• Nefunkční virus

Vakcína firmy Johnson & Johnson pracuje na jiném principu, do těla transportuje již přímo virový protein (na povrchu jiného, nefunkčního viru, tedy jako předchozí typ vakcíny), nikoliv gen pro něj.

Premium

Záhada „české mutace“ koronaviru: Zdravotní ústav vysvětlil, proč o ní mluví