Otevřené techno kluby a důraz na neočkované: Jak Německo prochází druhým podzimem s covidem

Techno klub Berghain, nejslavnější berlínský chrám tance, opět otevřel své brány. Uvnitř se odehrává známá směsice hudby a extáze, píše Deutsche Welle. Expert na zdraví Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Karl Lauterbach, známý svými jinak vždy varovnými slovy o pandemii, tento krok uvítal. Otevření klubu pro lidi s protilátkami a očkované je podle něj „skvělé“. Pravděpodobně se bude infekce covidu šířit. „Ale ti, kteří jsou očkovaní, nemohou tak vážně onemocnět. Takže to můžeme risknout,“ uvedl pro Deutsche Welle.

Vyzrálo tedy Německo nad pandemií? Optimistou na tiskové konferenci byl také Jens Spahn, odcházející ministr zdravotnictví: Pandemická situace je taková, že „se s ní v současné době umíme dobře vypořádat“.

Většina Němců si to také myslí. Průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění Infratest Dimap ukázal: 42 procent německých občanů se v současné době obává dalšího významného nárůstu počtu infekcí, což je výrazně méně než v létě. V té době byla hodnota 62 procent.

Pohled na čísla ukazuje, že Německo skutečně dokázalo zpomalit čtvrtou vlnu infekcí, která se začala projevovat v létě. Sedmidenní výskyt nových infekcí se již nějakou dobu drží na 60 případech na 100 tisíc obyvatel. Počet případů sice stagnuje, jejich počet je však vyšší než ve stejném období roku 2020.

Výskyt však již není jediným měřítkem. Spolková a místní vlády se v létě dohodly, že k posouzení míry infekce použijí také míru hospitalizace. Toto číslo se v současné době pohybuje kolem 1,6 hospitalizace na 100 tisíc obyvatel v jednom týdnu – tedy v zelené oblasti. Situace na jednotkách intenzivní péče také není příliš alarmující: podíl pacientů s covidem na jednotkách intenzivní péče je téměř všude v jednociferném procentuálním rozmezí, píše Deutsche Welle.

Pohled na procentní údaje však také ukazuje, že je virus stále aktivní. Na covid mapě Institutu Roberta Kocha (RKI), národního zdravotního úřadu, jsou více než čtyři desítky okresů nebo měst označeny středně nebo tmavě červeně, což odpovídá incidenci přes 100 nebo dokonce 200. V nemocnicích v nejlidnatější spolkové zemi, Severním Porýní-Vestfálsku, je v současné době léčeno přibližně 280 pacientů s koronavirem (k 8. říjnu). Více než polovina z nich je připojena k umělé plicní ventilaci. Jsou to hlavně neočkovaní lidé, kteří jsou v současné době vážně nemocní. 

Pandemie na čtyři roky

„Je velmi těžké říci, kde se právě nacházíme v této pandemii, o které můžeme předpokládat, že bude celosvětově trvat dva až čtyři roky,“ řekla v rozhovoru pro Deutsche Welle Berit Langeová z Helmholtzova centra pro výzkum nemocí. „Víme, že v Německu ještě nemáme mezi obyvatelstvem dostatečnou imunitu, abychom se zcela vyhnuli nebezpečným ohniskům, která zatěžují nemocnice.“ 

Podle oficiálních údajů https://impfdashboard.de je v současné době míra plně očkovaných 65 procent, mezi osobami staršími 60 let, kteří jsou zvláště ohroženi, je to pak téměř 85 procent. Čísla však nejsou naprosto jistá. Samotný RKI uvádí, že by mohla být proočkovanost také o pět procentních bodů vyšší. Zdá se, že mnoho očkování nebylo hlášeno, mimo jiné například očkování, která vykonali firemní lékaři. 

Mocní spojenci odpůrců očkování: Chiropraktici ve velkém šíří bludy o vakcínách

Nyní se začíná ochlazovat a život se čím dál více přesouvá dovnitř. To zvyšuje potenciální riziko infekce. Politici toto velké „ale“ ví. Kromě zprávy, že je situace víceméně pod kontrolou, ministr Spahn poté vzápětí zaslal varování: Očkovací kvóta na bezpečný podzim a zimu stačit nebude. Varoval před přílišným optimismem. „Nesmíme jít na rozvolňování příliš rychle, ale krok za krokem.“

„Den svobody“, jako je ten, kterým ve Velké Británii všechna opatření skončila, Německo v současné době nemá v dohlednu. Epidemioložka Langeová o tom ale obecně moc nepřemýšlí: „Otázka, zda někdo takové rozvolnění vyvolá, je politická. Otázka, zda se to pak může udržet, je zase epidemiologická.“ Když se míra nákazy opět zvýší a zatíží zdravotní systém, politikům nezbude nic jiného než znovu zavést ochranná opatření.

V centru pozornosti: neočkovaní a děti

Covid politika se v současné době zaměřuje na dvě skupiny. Ti, kdo v Německu zažívají pandemii téměř každý den, jsou školáci. Očkování se totiž zatím nedoporučuje pro věkovou skupinu do 12 let. To se týká zhruba devíti milionů dětí v Německu a většina infekcí se vyskytuje právě v této věkové skupině. Doposud však podle lékařů došlo jen k několika vážným případům. Viroložka Jana Schroederová však v rozhovoru pro Deutsche Welle varovala, že se do nemocnice dostávají kvůli covidu i děti. 

Hygienické předpisy, testovací a karanténní regule, které se liší stát od státu a škola od školy, nadále platí. Společným bodem sporu je v současné době otázka požadavku nošení roušek na školách. Institut Roberta Kocha říká „ano“, na rozdíl od mnoha dětských lékařů. Některé spolkové země již požadavek na roušku zrušily, omezily nebo to plánují. Neexistují žádné centrální požadavky, školy jsou součástí kompetenčních oblastí spolkových zemí.

Bez roušek a rozestupů

Tématu se věnuje i student ze Severního Porýní-Vestfálska Pascal Haag. Považuje požadavek na nošení roušky – od páté třídy – za obecně správný. Protože se tím snižuje riziko nákazy, uvedl pro Deutsche Welle. Většina rodičů to tak také vidí, uvádí Pascal, který je také členem školní rady, ve které se učitelé, studenti a rodiče společně domlouvají.

Ale mimo školu, říká šestnáctiletý mladík, je situace prostě „bizarní“. „Rozestupy a roušky ​​v restauracích nebo barech nepřichází v úvahu, ve škole jsou přitom povinné. Myslím si, že pro vnitřní prostory by prostě měla existovat jednotná pravidla.“

Tajemství covidových prstů odhaleno: Vědci z pařížské nemocnice mají jasno o jejich původu

Druhou skupinou, na kterou se politika zaměřuje, jsou neočkovaní dospělí. Mezi šedesátiletými jsou to tři miliony lidí. Přestože neexistuje povinné očkování, tlak na očkování se zvyšuje. Do mnoha restaurací, ke kadeřníkovi nebo na hudební akce jsou vpuštěni pouze ti, kteří byli buď testováni, covid prodělali nebo jsou očkováni (3G). Hostinští se také mohou rozhodnout, jestli povolí vstup pouze těm, kteří covid prodělali nebo byli očkováni (2G).

Nyní – to má také zvýšit tlak – již neexistuje možnost rychlého a bezplatného testování před vstupem do restaurace. V Berlíně je tento krok již patrný na klesajícím počtu dočasných testovacích stanic. Test by nyní měl stát kolem 25 eur (633 Kč).

Další zpřísnění se týká karanténních pravidel. Pokud byla někomu nařízena karanténa, mzdy byly dosud normálně vypláceny. Od listopadu tomu již tak nebude pro ty, kteří nebyli očkováni, jak píše Deutsche Welle.

Soustředit se v současné době na neočkované dospělé, kteří jsou více ohroženi závažnými chorobami – má „epidemiologický velký smysl“, myslí si Langeová, která je také lékařkou. „Musíme zjistit, jestli se to podaří.“ Co však chybí, jsou přesnější znalosti o tom, „které skupiny obyvatel dosud nebyly očkovány, ale také další charakteristiky a jaká konkrétní opatření by mohla být použita k jejich řešení. Nyní je nutné vést plošnou kampaň za očkování a oslovovat lidi velmi konkrétně, aby pro ně bylo snadné přijmout nabídky očkování.“

Pascal má také návrhy na zlepšení – pro situaci ve škole. V jeho škole stále chybějí vzduchové filtry pro místnosti, které nelze větrat. Učitelé také ještě nejsou dostatečně vyškoleni pro digitální řešení, jako je distanční vzdělávání. „Digitalizace by neměla být jen o zařízeních!“ A pak je pro Pascala důležitá další výzva politikům: „Nedělejte to jako loni, kdy jste masivně omezili svobodu studentů ve volném čase, a přesto je posílali do školy. Pak máte pocit, jako byste museli jen školní práce, jinak jsi jako člověk nedůležitý,“ uzavírá pro Deutsche Welle.