Pondělí 6. prosince 2021
Svátek slaví Mikuláš, zítra Ambrož / Benjamín
Zataženo, déšť se sněhem 2°C

Proč covid dál trápí i řadu plně očkovaných: Na vině průlomové infekce i odmítači vakcíny

Autor: Deutsche Welle, ksi - 
16. října 2021
05:00

Počet lidí, kteří dostali covid-19, přestože byli plně očkovaní, se zvyšuje. Znamenají tyto průlomové infekce, že vakcíny nefungují? Server Deutsche Welle rozebral nejpalčivější otázky.

„Selhání očkování v pečovatelském domě – 15 nakažených, dva mrtví“ – podobné titulky znepokojují mnoho lidí a vyvolávají obavy. Je možné, že očkování proti koronaviru není tak účinné, jak se původně předpokládalo?

Průlomová infekce znamená to, když infekce koronaviru propukne s příznaky u lidí, kteří byli plně očkováni, píše Deutsche Welle. Případy, kdy je očkovaná osoba nakažena, ale nevykazuje žádné příznaky, do této kategorie nespadají.

Je průlomová infekce selháním vakcíny?

Ne. Tvrzení často uváděné na sociálních sítích, že průlomová infekce ukazuje selhání nebo neúčinnost očkování, je falešné. Na druhou stranu je pravda, že žádná koronavirová vakcína dosud nenabízela stoprocentní ochranu před infekcí.

Podle výpočtů Institutu Roberta Kocha (RKI), ústředního orgánu spolkové vlády pro sledování nemocí, byla účinnost očkování ve věkové skupině 18–59 let za posledních devět měsíců 83 procent a 82 procent u osob starších 60 let. Ochrana před hospitalizací na jednotce intenzivní péče je to pak 95 procent, respektive 93 procent.

Ochranu očkování ovlivňuje také faktor času. „Stále zde nejsou žádní lidé, kteří by byli očkováni déle než rok. Proto nemůžeme přesně říci, jak dlouho ochrana po očkování vydrží,“ vysvětluje Christine Falková, prezidentka Německé imunologické společnosti (DGfI) v rozhovoru pro Deutsche Welle. Nyní však víme, že protilátky klesají po šesti až devíti měsících. „To by mi nedělalo starosti, kdyby tu neřádila varianta delta, která je mnohem nakažlivější než předchozí varianty,“ uvedla Falková. 

„Pokud imunitní obrana vytvořená očkováním není úplně na jedničku, může vir tuto obrannou linii prorazit, dostat se do buňky a vyvolat infekci v nosohltanu,” vysvětluje imunoložka, která vyučuje na Institutu pro transplantační imunologii na lékařské fakutě v Hannoveru. „V tom případě se jedná o průlomovou infekci.“

Ale i když se ochrana před infekcí časem snižuje, obrana před závažným průběhem nemoci zůstává. Podle týdenní zprávy RKI ze 7. října muselo být na jednotce intenzivní péče hospitalizováno pouze 0,56 procenta z 67 661 pravděpodobných průlomových infekcí identifikovaných v Německu od 1. února. Smrtnost u pacientů s pravděpodobnou průlomovou infekcí je 1,06 procenta. Pro srovnání: Pro první vlnu infekcí v Německu, kdy neexistovalo žádné očkování proti covidu-19, odhaduje RKI smrtnost – tj. podíl všech lidí s covidem, kteří zemřeli – na přibližně 6,2 procenta.

Zpráva RKI také uvádí: „Z celkového počtu 722 případů covidu-19, u nichž došlo k průlomové infekci, bylo 75 procent starších 80 let. To odráží obecně vyšší riziko úmrtí – bez ohledu na účinnost očkovacích látek – v tomto věku.“

Přibylo průlomových infekcí?

Ano. Podle RKI došlo v týdnu od 27. září do 3. října k 8224 novým průlomovým infekcím mezi lidmi ve věku 18-59 let. Podíl podezřelých průlomových infekcí covidu-19 v této věkové skupině vzrostl na 7,2 procenta, pokud vezmeme v úvahu celé období od zahájení očkovací kampaně v Německu. Pokud se však podíváte pouze na poslední čtyři týdny do 3. října, je tento podíl výrazně vyšší, a to 28,4 procenta. Podíl očkovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče v této věkové skupině byl od začátku roku 2,2 procenta a za poslední čtyři týdny do 3. října v průměru 7,7 procenta.

Nárůsty lze také pozorovat ve věkové skupině nad 60 let: Podíl průlomových infekcí koronaviru je za období od zahájení očkovací kampaně 10,1 procenta. Pokud se podíváme pouze na čtyři týdny do 3. října, došlo k 7015 průlomovým infekcím, což odpovídá 52,6 procentům symptomatických případů. Podíl očkovaných pacientů s covidem-19 nad 60 let, kteří museli být hospitalizováni na jednotce intenzivní péče, byl od začátku roku 6 procent a 24,1 procenta během čtyř týdnů do 3. října.

Podle RKI se tento vývoj narůstajících očkovacích průlomů „dal očekávat, protože je očkováno stále více lidí a SARS-CoV-2 se v současné době stále více šíří. To zvyšuje pravděpodobnost kontaktu s virem, i přes plné očkování,“ uvádí se v týdenní zprávě.

Jsou neočkovaní zodpovědní za průlomové infekce?

Ne. Jejich chování však má vážný dopad na průběh pandemie a zátěž příslušných národních zdravotních systémů. „Podle týdenní zprávy RKI je nárůst hospitalizací v současné době téměř výhradně u osob starších 60 let, které nebyly očkovány,“ říká imunoložka Falková. „Ten velmi malý počet očkovaných, kteří přesto musí jít do nemocnice, je většinou ze skupiny lidí nad 60 let.“

Pokud by počet infekcí na podzim stoupl, nakazili by se především neočkovaní. Ale očkovaní by se také mohli snáze nakazit, varuje Falková, „protože v populaci koluje více viru“.

Jak klesá vakcinační ochrana v čase?

Obranyschopnost se u všech lidí nemění stejným způsobem, protože důvodů pro prolomení ochrany je několik. Mezi důležité faktory patří věk, předchozí onemocnění, intervaly mezi očkováními a také, která vakcína je použita. Zejména u starších a velmi starých, stejně jako u pacientů s rakovinou nebo transplantacemi klesá očkovací imunita rychleji než u jiných skupin lidí.

Stálá komise pro očkování (Stiko) proto 7. října doporučila obnovit ochranu u osob starších 70 let třetím očkováním. Třetí dávka má být nabídnuta také personálu v pečovatelských zařízeních nebo nemocnicích. V Izraeli například dostalo třetí dávku vakcíny již více než milion lidí, píše server Nature

Účinnost očkování může také ovlivnit délka časového intervalu mezi první a druhou dávkou očkování. Například v Izraeli, kde byla většina populace očkována přípravkem Pfizer/BioNTech, uběhlo mezi prvním a druhým očkováním pouhých 21 dní.

Imunoložka Falková však vysvětluje, že „paměťový efekt je u vakcíny Pfizer/BioNTech lepší po 42 dnech než po 21“. Druhá dávka očkování je velmi důležitá pro rozvoj imunologické paměti. Na této paměti je založena ochranná funkce. „Pro kýžený efekt jsou lepší delší intervaly, u Pfizer/BioNTech to znamená šest týdnů místo tří, nebo dvanáct týdnů místo šesti u Astra-Zeneky“.

Zpětně proto považuje schválení vakcíny od společnosti Johnson & Johnson, která obsahuje pouze jednu dávku vakcíny, za kritické. „Registrační studie byly provedeny s virem divokého typu. Pak ale přišla alfa a následovala varianta delta. To je důvod, proč ne všechny protilátky, které jsou vytvořeny, mohou vždy rozpoznat také deltu,“ uzavírá pro Deutsche Welle Falková.

Video Pravidla pro třetí dávku očkování proti covidu-19 - Videohub

 

Jana JJ ( 19. října 2021 15:06 )

Zde jde o dobrovolnou volbu, srovnávate nesrovnatelné.

pavel45 ( 18. října 2021 21:21 )

pavel45 ( 18. října 2021 21:20 )

Máte svatou pravdu. A článek s profesorem Beranem byl vynikající. Je to jediný odborník v ČR, na rozdíl od obchodníků Primulů, Kubků, Hořejších, Smejkalů. Ti si na tom mastí kapsy. A pak ten blázen Pflegr. Toho naštěstí nikdo nebere vážně.

padouch236 ( 18. října 2021 21:02 )

Je to jednoduché, je to jen opatření, jak vydělat miliardy! S nemocí, nebo nedej Bože ochranou před ní, nemá toto svinstvo nic společného. Je jen nástroj, jak vydělat na hlupácích miliardy...Nic víc...

kuniksicht ( 18. října 2021 18:42 )

A antikoncepci uzivate? Tam je vyslovene napsano, co je to za svinstvo a presto spousta zen tyto pilulky zobe jedna radost, kazdy den a vubec jim to nevadi.......

Zobrazit celou diskusi
Další videa