Video se připravuje ...
Zpět k běžným operacím: Šéf karlovarské nemocnice řekl, na jaké zákroky si nejdéle počkáte
Lékaři upozorňují na postcovidový zánět štítné žlázy: Prodělala ho i Zuzka (47)
V minulém roce odhalili endokrinologové méně nádorů štítné žlázy než v letech předchozích. Karcinom štítné žlázy zázračně nevymizel, jen klesla návštěvnost ambulancí kvůli obavám lidí z covidu. Stejně tak lékaři evidovali méně abnormalit a poruch štítné žlázy. Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví postcovidový zánět štítné žlázy. Trpěla jím i Zuzana (47), která se o své nemoci dozvěděla, když čekala prvního syna.
U Zuzany se nemoc štítné žlázy nijak neprojevovala. Na to, že s tímto orgánem není vše úplně v pořádku, přišla náhodou lékařka, kterou Zuzana pracovně před 13 lety navštívila. V té době už byla těhotná se svým prvním synem a po dotazu lékařky-endokrinoložky, zda jí někdo v těhotenství zkontroloval štítnou žlázu, odpověděla, že ne. Lékařka se proto vyšetření hned ujala a zjistila, že paní Zuzaně nefunguje štítná žláza tak, jak má.
Nemoc štítné žlázy může způsobit potrat
„Nepociťovala jsem žádné potíže, ale diagnóza mě nepřekvapila, protože problémy se štítnou žlázou měla moje babička i maminka,“ popisuje Zuzana. To, že lékařka objevila potíže u Zuzany v těhotenství, bylo velké štěstí, protože snížená, nebo naopak zvýšená funkce štítné žlázy u těhotných může způsobovat potraty, předčasné porody a další komplikace. „Od té chvíle jsem brala pravidelně léky na hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy) a sledovali mě na endokrinologii,“ pokračuje Zuzana. O dva roky později se jí na žláze objevil dokonce uzel.
Protože stále rostl, lékaři se rozhodli, že jej Zuzaně operativně odstraní, a tak se i před čtyřmi lety stalo – zůstal jen pravý lalok. „Léčbu mi nijak výrazně neupravili a já se cítím stále stejně – dobře,“ komentuje Zuzana.
Nádorů štítné žlázy ubylo - ale jen na „papíře“
V Česku se s nemocemi štítné žlázy léčí přes 600 tisíc osob. Endokrinology znepokojuje v poslední době zejména utlumení návštěv, což není v jejich oboru obvyklé. Může za to pandemie, kvůli které lidé odkládají různá vyšetření. Sice klesl počet rakoviny štítné žlázy, ale pouze „na papíře“.
„Nejvíce jsme strach lidí z nákazy pocítili loni na jaře, kdy návštěvnost klesla na polovinu, pacienti se báli jít i na odběr krve. Chtěli jen telefonovat, ale ultrazvukové vyšetření na dálku zkrátka neuděláte,“ říká předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal.
Pokles návštěv v ambulancích potvrzuje také předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. „U nás šlo v první vlně o přibližně 40 %, ve druhé a třetí vlně už to nebylo tak výrazné. V mé ambulanci se kontrole většinou vyhnuli pacienti stabilizovaní, kterým jsme poslali e-recepty. Těch jsme odhadem rozeslali o 30 % více, než je tomu obvykle. Zaznamenali jsme však i pozdní záchyty endokrinologických onemocnění, naštěstí se jednalo o ojedinělé případy,“ říká Kršek.
25 maligních uzlin po odkládání operace
Karcinomy štítné žlázy jsou však zákeřné, zpočátku se obvykle nijak výrazně neohlašují, nebolí, netlačí. „Jenom u nás v ordinaci ročně obvykle odhalíme kolem deseti rakovinných nádorů, loni to byly dva. Přitom odkládání vyšetření nebo operace může vést k rozsevu nádorového onemocnění.
Pamatuji na pacientku, která odkládala operaci několik měsíců a pak musela podstoupit opakovaný operační zákrok s odstraněním 25 maligních uzlin na krku,“ vzpomíná MUDr. Stejskal. Většinu zhoubných nádorů štítné žlázy tvoří podle odborníků naštěstí případy tzv. papilárního karcinomu, kdy v mnoha případech ani několikaměsíční prodlení výrazněji nezhoršuje dlouhodobou prognózu. „Naopak některé vzácnější zhoubné nádory, ke kterým patří zejména medulární karcinom a anaplastický karcinom, vyžadují rychlé řešení a každý týden prodlení může znamenat závažné zhoršení prognózy nebo i ohrožení života pacientů,“ popisuje prof. Kršek.
Jak lidé s nemocemi štítné žlázy pocítí půl roku prodlení, záleží na tom, jakým typem potíží trpí. „Například snížená funkce – tzv. hypotyreóza – pacienty výrazněji netrápí. Zhoršuje se jim sice metabolismus, ale i se špatnou kompenzací mohou relativně v pohodě fungovat, naopak zvýšená funkce – hypertyreóza – je nepříjemná. Projevuje se například bušením srdce, nespavostí, nervozitou – tito lidé návštěvy většinou neodkládají, přijdou si pro pomoc strachu z covidu navzdory,“ popisuje MUDr. Stejskal.
Postcovidový zánět štítné žlázy
Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví tzv. subakutní tyreoiditida – tedy postcovidový zánět štítné žlázy. „Tyto záněty se objevují i po jiných respiračních virózách, letos jich ale bylo více, nejspíše kvůli covidové epidemii. Pacienti vykazují nejdříve nadbytek hormonů a bolí je krk v dolní části, kde je štítná žláza, mají vysokou sedimentaci, laboratorní známky zánětu a teplotu, nadbytek hormonů štítné žlázy, posléze zase spadnou do snížené funkce štítné žlázy. Tyto stavy léčíme kortikoidy,“ doplňuje MUDr. Stejskal.
Minulý rok na konci září prodělala covid-19 i Zuzana, mírně, pouze s doznívající únavou. „Měla jsem zvýšené teploty a bolela mě záda. Na PCR testech jsem vykazovala pozitivitu ještě dalších šest týdnů. Naštěstí jsem mohla pracovat z domu,“ vzpomíná. Na začátku listopadu šla na obvyklou prohlídku k endokrinologovi a vyšetření ukázalo „rozházené“ hodnoty, hormon štítné žlázy – tzv. TSH (thyreotropní) – byl nižší, pod normou. Za pět měsíců se hodnoty zase pomalu vrátily k normálu. „Podle mě je rozházela infekce, naštěstí stačilo počkat a vše se srovnalo,“ říká Zuzana, která kromě své obvyklé práce chodí na víkendy vypomáhat jako zdravotní sestra na urgentní příjem jedné z pražských nemocnic.
„Šedá eminence“ lidského těla
Podle endokrinoložky MUDr. Zdeňky Límanové je štítná žláza „šedou eminencí“ lidského těla. Je spojena s cukrovkou, revmatologickými chorobami, nemocemi kůže, trávicího ústrojí, krve, může se projevovat psychickými obtížemi, neurologickými či oftalmologickými poruchami. „Lidé málokdy ví, že nemocná štítná žláza se může ohlásit i například chrapotem či třaslavým hlasem nebo nedoslýchavostí,“ popisuje Límanová. „V posledních 70 letech dochází k jodaci jedlé soli, a tak štítnou žlázu ovlivňuje „jen“ genetika, hormonální vlivy, věk, imunologická výbava a vnější okolnosti,“ dodává.
Témata:
Související
