Neděle 17. října 2021
Svátek slaví Hedvika, zítra Lukáš
Polojasno 12°C

Zemědělec o roku s covidem: Shánění lidí? Šílené. A o balících přes plot a dotacích

Autor: Markéta Mikešová - 
2. června 2021
05:00

Zatímco někteří lidé se mohli během vrcholných vln koronaviru uzavřít doma a prakticky se izolovat od světa, pro řadu povolání tato možnost neexistovala. Třeba pro zemědělce. Museli pokračovat v péči o svá hospodářství, nehledě na virus. Zemědělec Jan Sláma z Milevska říká, že nejtěžší bylo shánění pracovní síly, také ubylo drobných odběratelů – lidé se prostě báli. K tomu všemu se přidaly specifické podnební podmínky, které trvají doteď. I kvůli těmto komplikacím loni Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond rozdal nejvíce peněz za posledních deset let.

Jan Sláma má malou farmu na Milevsku v jižních Čechách. „Obhospodařuji okolo sto hektarů. Především se živím rostlinnou produkcí s tím, že tam jsou nějaké traviny, ze kterých děláme krmení pro zvířata,“ popisuje své hospodářství pro Blesk Zprávy. Mezi zvířaty je 60 ovcí a 5 krav.

Předloni se také začal zaměřovat na včely. „Tím směrem bych se chtěl nejvíce rozvíjet, tam (na farmě, pozn. red.) teď není možné nic vystavět, takže vidím vizi v těch včelách, produkci medu a všelijakých věcech okolo,“ říká Sláma.

Podmínky loni ovšem nebyly ideální a medu byl nedostatek. „Všichni říkají, že takový rok nezažili,“ konstatuje zemědělec a navazuje: „Bohužel letošní rok vypadá úplně stejně jako loňský, bojím se toho, že bude také dost nedostatek medu, že pokryjeme své nejbližší a kamarády a na prodej bude hodně málo.“

Včely se špatně vypořádávají s deštivým počasím, nemohou při něm v takové míře opylovávat. Také se v Česku šíří nemoc varroáza. „Oni si pro sebe tu produkci zajistí, ale aby bylo něco navíc, tak to se bojím, že bude hodně málo, a člověk, aby jim neuškodil, tak jim raději něco nechá,“ popisuje Sláma strasti chovu včel.

Počasí přitom neovlivňuje jen hmyz, ale celé hospodaření. Loni například pršelo tolik, že měl Sláma problém zasít řepku. Ale obecně hodnotí vláhu jako pozitivní, nadšen byl například ze zimy, kdy pole pokryla „sněhová peřinka“, jak sám říká. Podle svých slov to několik let nezažil.

„Jaro bylo ideální, že jsme zvládli nahnojit (…) ale teď je té vody relativně dost, je to horší v rámci těch včel, v rámci stříkání ochrany rostlin, je to takové náročnější, hledáme v tom okna,“ popisuje, jaká je situace letošní rok. „Nehledě na to, že třeba brambory dělat je ještě teď problém, teď když už by měly být v zemi a nejsou k tomu podmínky,“ dodává.

Sebekriticky ale přiznává, že zemědělci si budou stěžovat vždycky. A tak se snaží zaměřovat hlavně na pozitiva. „Pšenice letí, kukuřice letí, řepka má dostatek vody. Když kouknete na louky, tak ty jsou krásné,“ vyjmenovává Sláma a říká, kdyby si něco mohl přát, tak snad jen trochu tepleji a trochu méně vody, kvůli včelám a bramborám. Ale zase letos bude hodně sena.

Když nemuseli, zákazníci nechodili

Komplikované podnební peripetie přitom zemědělci museli řešit, zatímco v Česku propukla pandemie koronaviru. K tomu Sláma říká, že se především nedařilo shánět brigádníky. „Pracovní síla byla problém. Lidé se báli, nevěděli, co od toho očekávat. My tam máme levandulový sad a museli jsme ho dělat v rámci rodiny,“ popisuje zemědělec. „V rámci lidí to bylo šílené,“ přiznává.

Musel si také zvyknout, že zákazníci si tolik nechodili pro objednávky. „Buď kontaktovali telefonicky, nebo se vůbec neobjednávalo. Nehledě na to, že toho bylo málo a bylo to rychle prodané. Ta poptávka byla opatrnější, co šlo poslat balíkem, tak se poslalo balíkem, ale že by lidé přijížděli, to ne,“ vypráví Sláma.

Dokonce ani pro zrna si drobní chovatelé, třeba slepic, nechodili. „Buď říkali, ať jím to hodím za plot, nebo vůbec (…) Starší lidé měli obrovský respekt, tam to bylo také znát,“ vzpomíná zemědělec. Velký odbyt se ale prakticky nezměnil, kamiony stále jezdily, jen řidiči museli dodržovat zvýšené hygienické podmínky. „Tohle se posílalo v pohodě,“ říká.

A situace teďko? Zákazníci, i ti malí, se opět vrací. „Já si myslím, že lidem hodně otrnulo. Když zjistili, že je tu očkování a že už nejsou ty roušky, tak nějak jsme si k tomu našli cestu, jak s tím pracovat,“ je přesvědčen Sláma, který hned pokračuje: „Zlepšilo se to určitě. Nehledě na to, že jsme asi hodně promořená republika. Počáteční strach opadl.“

Mimořádně velká pomoc

Tak jako jiní zemědělci, i Sláma loni využil pomoc Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Ten na českém trhu působí od roku 1993 a je jedním ze základních pilířů dotační politiky ministerstva zemědělství. Finance mají zemědělcům, lesníkům či potravinářům přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti.

„Jelikož jsme malý podnik, tak se snažím v rámci svých finančních možností dostat do každého projektu, který dává smysl. Který vím, že je krok vpřed, který pomůže farmě,“ popisuje zemědělec a rýpe do kolegů, kteří chtějí podobné dotace zneužívat. „Jsou lidi, kteří jsou schopní z toho tahat peníze, nebo to využívat tak nějak, aby z toho žili, když to řeknu blbě. Ale to je tedy hlídané z jejich (PGRLF, pozn. red.) strany. Ale asi vždycky jsou podvodníci, kteří to umějí.“

On sám chce pomocí získaných peněz především zvyšovat zmíněnou konkurenceschopnost, například vyměnit techniku za novější, nebo něco na farmě postavit. „Vidím to jako dobrou pomoc od tohoto institutu, který se nám snaží vyjít vstříc,“ říká Sláma.

Aktuálně má PGRLF deset programů podpor. „Vedle primárních podpor ve formě subvence částí úroků z komerčních úvěrů je také poskytována přímá podpora pojištění nebo podpora ve formě úvěrů poskytnutých přímo PGRLF. Nemalou roli PGRLF plní prostřednictvím podpor pojištění hospodářských zvířat a plodin, pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin a pojištění lesních porostů,“ popisuje pro Blesk Zprávy mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.

Loni podle ní PGRLF měl mimořádně navýšený rozpočet, a to na 2,1 miliardy korun, přičemž na účty klientů bylo odesláno 2,379 miliard korun. Fond také uzavřel smlouvy o poskytnutí podpory v celkové výši 2,535 miliardy korun.

Čistě v reakci na pandemii covid-19 byl rovněž vyhlášen nový program PROVOZ 2020 – snížení jistiny úvěrů, kam bylo přijato přes 2400 žádostí a přislíbená podpora činila téměř 300 milionů korun. Klienti měli 282 milionů na účtech už na konci roku. Zájem byl ale loni velký obecně o všechny programy, celkem bylo projednáno 15 867 žádostí, o 24 procent více oproti dlouhodobému průměru.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa