Obří borůvky v Česku: Pěstování i sklizeň je alchymie. Na kolik vyjdou?

Největší farma v Hovoranech o rozloze 25 hektarů vznikla v roce 2018. Na jaře v roce 2019 byla zahájena výsadba borůvkového sadu ve Velkých Bílovicích o celkové rozloze 20 hektarů.

„Letos to byla první úroda od výsadby a očekávaná sklizeň na rok 2020 se předpokládá asi kolem 35 tun. Do začátku srpna jsme nasbírali asi 18 tun během šesti týdnů,“ řekl Blesk Zprávám vedoucí farmy v Bílovicích Josef Posolda.

Borůvky totiž dosahují maximálního výnosu až v pátém roce po výsadbě, což znamená, že objem sklizně se bude zvětšovat.

„Nyní dává každá rostlina zhruba 1,5 kilogramů borůvek a jednoho dne to bude až 5 kilogramů. Máme 105000 rostlin, takže je pravděpodobné, že za pár let budeme sklízet i 500 tun za sezónu, což by pak mělo trvat alespoň 10 let, standardně se totiž uplatňuje postup, při kterém začínáte měnit rostliny po 15 letech od výsadby,“ vypočítává Jakub Láčík vedoucí borůvkové farmy v Hovoranech.

Největší škůdce? Octomilka japonská

A jak se pěstují borůvky v Česku? Jarní mrazíky sice mohou mít podíl na velikosti sklizně, ale borůvky kvetou až koncem dubna, takže pokud mráz zničí úrodu meruněk, nemusí to nutně ovlivnit borůvky.

„Letos jsme poškození mrazem měli jen ze začátku kvetení, takže byly ovlivněny jen první květy a škody nepřesáhly 10%, což je rostlina schopna vykompenzovat velikostí ostatních borůvek,“ říká Láčík.

Nejvíce ale úrodu ohrožují škůdci. Na Jižní Moravě jsou to zejména špačci.

„Používáme na ně plašiče a ty fungují zatím docela dobře. Naproti tomu proti zajícům vám plašiče nepomohou, zvlášť ne na tak velké ploše jako máme my, ti nám nepojídají borůvky, ale prokousávají závlahu ve snaze dostat se k vodě,“ řekl Blesk Zprávám vedoucí farmy v Hovoranech a pokračuje: „Co je světově nejobávanější škůdce borůvek je octomilka japonská, ta klade vajíčka do borůvek a ty pak hnijí, možností jak s ní bojovat je mnoho, od eliminace posklizňových zbytků, přes sázení rostlin, které nemá ráda, až po biopostřiky, které fungují docela účinně, nejjednodušší je ovšem nenechávat nikde přezrálé borůvky, které vyhledává právě kvůli rozmnožování.“

Češi si přinesli z lesů miliardy. Táhnou hlavně houby, borůvky a maliny

Kanadské borůvky nebarví

Podle odborníků se velké borůvky z farmy zcela liší od těch lesních, jedná se totiž o úplně jiný botanický druh.

„Borůvky z farmy jdou i na první pohled rozeznat, jednak podle velikosti - ty naše jsou mnohem větší podle toho, že dužina našich borůvek nebarví a také podle chuti,“ vysvětluje Láčík.

Borůvky se nesmí sbírat po ránu

Stejně jako lesní borůvky, nelze ty na farmách sbírat mechanicky, i když už se několik let pracuje na technologii, která by sběr usnadnila. Proto se borůvky musí sbírat jen ručně, navíc se musí pečlivě třídit. Pokud zůstane mezi dobrými borůvkami špatná, zkazí i ostatní.

„Borůvky se nesmí sbírat hned po ránu, protože je na nich rosa, a mohlo by se stát, že začnou plesnivět, stejně tak se nesmí sbírat po dešti, nebo když je moc velká vzdušná vlhkost. U sběru borůvek je nejdůležitější je co nejrychleji zchladit na 2 až 6 stupňů, pak je jejich kvalita nejlepší a vydrží bez ztráty chuti nebo pevnosti až dokud si je zákazník nedonese domů,“ říká vedoucí farmy v Hovoranech. Borůvky se chladí přímo na farmě v chladících vozech a následně i na hale, kde se balí při teplotách nižších než deset stupňů.

Jídlem proti nádorům žaludku? Odborníci řekli, co vás ochrání před rakovinou

Borůvky z dovozu jsou chemicky ošetřovány

„Největší rozdíl mezi našimi borůvkami a borůvkami z dovozu je ten, že my je máme bez reziduí (Zbytky obtížně rozložitelných, více či méně jedovatých a v přírodě cizích, látek. Vyskytují se v půdě, ale i v tělech organismů, v potravinách a v krmivech v důsledku používání pesticidů - pozn. red.), v ČR není povolena skoro žádná tvrdá chemie do borůvek, takže používáme proti škůdcům jen biopostřiky,“ vysvětluje Láčík hlavní rozdíly mezi borůvkami pěstovanými u nás a těmi z dovozu. 

Ve světě je ale mnohem více borůvkových farem, které dováží plody k nám. Některé mohou být i kvalitní, nicméně borůvky v zahraničí se trhají ještě nedozrálé a dozrávají až po cestě. Kvalitativně se tedy nedají s těmi vypěstovanými u nás srovnat.

„Mají ale spoustu chemie, kterou mohou používat, a ta zanechává v borůvkách rezidua. Navíc si musíte připočítat i dobu potřebnou na převoz borůvek, pokud k nám jede borůvka kamionem přes celou Evropu, tak nemůže dorazit ve stejné kvalitě, v jaké jsme ji schopni dodat do obchodů my za několik hodin po sklizni,“ jmenuje odborník důvody, proč raději koupit borůvky pěstované v Česku.

Cenu určují prodejci

Podle odborníků jsou ceny lokálních borůvek letos o něco málo vyšší, než vloni. Pěstitelé ale konečnou cenu neurčují, nedá se tedy říci, za kolik si zákazník kilo obřích borůvek koupí. Borůvky z Hovoran a Bílovic si můžete pořídit v baleních 125, 250 a 300 g, přičemž v průměru stojí největší balení 90 korun a nejmenší 50 korun.