
„Horší“ mražené máslo z dovozu: Češi nejsou blbci, kupují tuzemské, říká potravinář

V návaznosti na projednávané povinné kvóty na české potraviny, které schválila Poslanecká sněmovna, se opět otevřela diskuze o kvalitě výrobků v supermarketech. Agrární komora ČR, která patří mezi největší zastánce novely, se snaží populaci o potřebě nové úpravy přesvědčit pomocí série příkladů, kdy se do obchodů dostává horší jídlo z dovozu, například mražené máslo. Podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory ČR je sice pravda, že takové máslo se tu prodává, lidé o něj nicméně už příliš velký zájem nemají. „Český spotřebitel není blbec,“ konstatuje pro Blesk Zprávy. Potravináři kvóty odmítají.
Málokterá potravina vyvolává v Češích takové emoce jako máslo. Všichni si pamatují na kauzu před třemi lety, kdy najednou zdražilo na více než 50 korun za jednu kostku, z ceny másla se stalo celonárodní téma. Otázka, za kolik se prodává, je pro Čechy citlivá i proto, že tvoří základ české kuchyně – chleba s margarínem objektivně nechutná tak dobře, jako chutná s máslem. Ani řízek, vánočka a další tradiční jídla.
Máslo se z tohoto důvodu často stává středobodem diskuzí o českých potravinách. Použila jej i Agrární komora ČR v jednom ze svých posledních příspěvků na sociálních sítích, ve kterém upozornila, že řetězce do Česka ještě stále dováží tento mlékárenský výrobek v horší kvalitě ze zahraničí, protože je to pro ně údajně výhodnější, než ho kupovat od tuzemských mlékáren. „Čeští výrobci dodávají na trh převážně čerstvé máslo, zatímco dovozová másla z Německa, Belgie nebo z Nizozemska mohou být i rok stará. Jak je to možné? Původně jde totiž o zmražený produkt určený pro státní hmotné rezervy,“ uvádí Agrární komora.
Podle ní to potvrzuje tezi, že Česko je popelnicí Evropy. „V zahraničí se ho (mraženého másla - pozn. red.) potřebují zbavit ze svého trhu, protože Němec by nikdy takové máslo nekoupil. Tak ho dovezou k nám. Pro Čechy je superlevné máslo v akci ideální,“ upozorňují s jistou hořkostí agrárníci.
I mražené máslo má své místo
Podle zástupce potravinářů je celá záležitost složitější, nic navíc není tak černé, jak vypadá. „Já jsem přesvědčen, že český spotřebitel je dnes, zejména u másla, ale i třeba vajec, dostatečně informovaný a nedá se jednoduše napálit levným máslem z dovozu,“ řekl pro Blesk Zprávy Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR.
Dle jeho slov to lze ověřit jednoduchou návštěvou obchodu. „Nakonec, pokud se do regálů s máslem podíváme, snadno poznáme úplně jiný zájem o české máslo a daleko nižší o dovozové, často i za poloviční cenu. A výchova spotřebitele a jeho pravdivé a srozumitelné informování je ta správná cesta k podpoře českých potravin,“ myslí si Koberna.
Obě másla – starší, mražené a čerstvé - podle potravináře mají své využití, ani to „horší“ není nutné zatracovat. „Takové máslo se prodává všude ve světě, protože všude ve světě se přebytky mrazí. A prodává se i u nás. Protože evropská legislativa toto neupravuje, je to vždy máslo. Pro spotřebitele může být vodítkem datum výroby, pokud není přebalované nebo přepouštěné, a samozřejmě cena, která je podstatně nižší než u běžného čerstvého másla,“ přidává jednoduchou radu odborník a pokračuje: „Takže se jedná stále o máslo, ale liší se jeho využití. Komu stáří a pozměněná chuť nevadí, a mezi námi - na smažení řízků je to fakt jedno, tak si ho koupí.“
Koberna uvádí příklad z dřívějších dob, kdy hospodyně dobře věděly, že jedno máslo stačí například na pečení a jiné se šetřilo na pokrmy, kde chuť lépe vynikne. „Už moje babička kupovala dvojku másla, což bylo totéž. Jednalo se o původně zamrazené máslo v 10 nebo 20kg blocích, které se na pultě krájelo do papíru. V době, kdy stála čtvrtka čerstvého másla asi 8 Kč, tohle bylo, myslím, za 2, možná 4 Kč. No nekupte to. A lidé ho kupovali, ale babičku by nikdy nenapadlo mi s ním namazat chleba. Tohle máslo bylo do buchet a koláčů, na smažení řízků apod. A na to bylo výborné,“ vzpomíná ředitel.
Nižší cena neznamená vždy levnější
Poptávka je základem všech obchodních styků. Nekvalitní produkty lze z trhu eliminovat přirozeně tím, že je lidé přestanou kupovat, v minulosti se to podle odborníka stalo s „chuťovkami“ z Polska, které, jak říká, byly šílené. Lidé začali být informovanějšími, dozvěděli se, že tyto potraviny jsou šizené (byť splňovaly evropskou legislativu), a tak je přestali dávat do košíků. Supermarkety pak jejich nabízení omezily.
Koberna tvrdí, že k tomu přispěla i kampaň Potravinářské komory, ukázal to opět na másle. Již v roce 2005 komora varovala před máslem z Polska s nižším obsahem tuku, které po přepočtu na cenu/tuk vycházelo dokonce dráž, přestože v obchodech bylo levnější. Lidé u tohoto dovezeného másla platili částečně za vodu. Po takových výtvorech už dnes skutečně taková poptávka není – české čerstvé máslo vítězí ve všech testech kvality, některé recepty dokonce výslovně uvádějí, ať se použije Jihočeské máslo či další tuzemské značky.
Kvóty moc šancí nemají
Kvalita másla je součástí mnohem větší diskuze - neviditelná ruka trhu versus regulace. Někteří zemědělci jsou přesvědčeni, že postupně zvyšující se zájem Čechů o české potraviny nestačí, chtějí občany donutit k jejich nákupu silou. Zároveň donutit obchody, aby nabízely výhradně tuzemskou produkci. Výsledkem těchto snah je novela zákona a potravinách, která obsahuje povinné kvóty na české potraviny, mají mimo jiné zvýšit soběstačnost Česka. Poslanecká sněmovna úpravu schválila před necelým měsícem.
Nejhlasitějším zastáncem těchto kvót je již zmíněná Agrární komora ČR, její pohled ale příliš mnoho organizací nesdílí. Proti se postavily jak Potravinářská komora ČR, tak Vinařská unie ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu či Asociace soukromého zemědělství ČR. Upozorňují, že k problému je třeba přistupovat jinak. Kvóty nicméně nemají příliš velkou šanci na úspěch, jak pro Blesk Zprávy již dříve uvedla eurokomisařka Věra Jourová, jsou protiunijní. Očekává se, že Senát novelu vrátí.
Opravím cenové představy toho pána. 1 máslo stalo 10 Kčs a 2 byla v zeleném obalu a stala 8 Kcs