Pandemie zbrzdila vývoz mléka do zahraničí: Expert promluvil o zdražení v Česku

Autor: ula - 
17. června 2020
05:30

Spotřeba mléka a mléčných výrobků v Česku každým rokem roste. Konzumního mléka vypijeme ročně na hlavu 57,1 litru, největší nárůst ve spotřebě máme u másla, kterého spořádáme přes pět kilo na osobu za rok. V roce 2019 se v Česku vyprodukovalo přes tři miliardy litrů mléka. Jak zasáhla pandemie koronaviru výrobu mléka v zemědělství a jeho nákup a zpracování? Hrozí nedostatek mléka, kvůli kterému budeme muset sáhnout hlouběji do kapsy?

Podle Jiřího Kopáčka, předsedy představenstva Českomoravského svazu mlékárenského, probíhala v době pandemie výroba mléka v zemědělství, jeho nákup do mlékáren a zpracování v mlékárnách bez omezení.

„Samozřejmě vše probíhalo za velice přísných hygienických podmínek a mimořádně náročných opatřeních ve výrobě. Po celou dobu pandemie nebylo narušeno zásobování maloobchodu,“ řekl Blesk Zprávám Kopáček. Výroba mléka v zemědělství je navíc zatím vyšší než vloni.

„Souvisí to s mimořádně teplou zimou a současně dobrou krmivovou základnou z loňské sklizně. Za čtyři měsíce letošního roku bylo do českých mlékáren dodáno o 4,1 % mléka více, což je o 35 milionů litrů více, než tomu bylo ve stejném období loňského roku,“ říká k tomu Kopáček.

Propad prodeje do restaurací

Na prodej mléka ovšem mělo vliv uzavření restaurací. „Tento propad, přibližně 14 % z celkového odbytu, byl částečně eliminován zvýšeným prodejem v maloobchodu, ale samozřejmě ne zcela,“ přiznává předseda svazu. Další propad se projevil v zahraničním obchodu, kdy se řada zemí izolovala. „Tyto okolnosti měly samozřejmě vliv na cenový vývoj, nyní se ale s postupným uvolňováním již tento vývoj vrací do normálu,“ komentuje Kopáček.

Hrozí zánik malým farmářům? Podle Kopáčka sehrávají malí farmáři a jejich faremní zpracování mléka spíše regionální roli.

„Nicméně je možné tvrdit, že jak velcí, tak menší prvovýrobci mléka obtížnou koronavirovou situaci zvládli a že je opět nastartován jejich normální hospodářský vývoj. Nyní je na nás, spotřebitelích, abychom je podpořili zejména tím, že budeme kupovat právě jejich kvalitní české výrobky,“ vzkazuje Kopáček.

Jak to bude s cenou mléka?

„V současné době dochází k mírnému poklesu ceny syrového mléka, což je dáno jednak běžnou sezónní situací - jarní výrobní špička, ale také vyšší produkcí v zemědělství. To by však nemělo mít zásadní dopad na konečné ceny mléčných výrobků v maloobchodě a v druhé polovině roku se předpokládá, že se cenový vývoj bude opět stabilizovat,“ říká k ceně Jiří Kopáček.

Expert: Mléko z dovozu nemusí být vždy kvalitní

Kopáček opět zdůrazňuje, že je lepší kupovat české mléko, než to z dovozu. Konkurence je podle Kopáčka na mléčném trhu velmi vysoká a je podporována celou řadou marketingových triků včetně vysokého podílu prodeje v cenových akcích. „Zahraniční výrobky sice leckdy překvapí atraktivností obalů, nicméně obsah nemusí být vždy v takové výživové kvalitě, kterou nabízejí čeští mlékaři. Rozhodování spotřebitelů musí být tedy ovlivňováno efektivní komunikací českých výrobců, aby přesvědčili o nesporné kvalitě svých výrobků,“ upozorňuje odborník.

Kopáček: Loajalita Čechů k českým výrobkům je nízká

V roce 2019 se v ČR vyprodukovalo 3,073 miliardy litrů mléka. Celkový vývoz byl v množství 1,284 miliardy litrů (z toho ale 723 mil. litrů představuje syrové mléko ke zpracování v zahraničí). Celkový dovoz mléka do ČR je ve výši 1,065 miliardy litrů, zde však převažují hodnotové výrobky.

„Velkým problémem je skutečnost, že podíl dovozu na domácí spotřebě je 46,7 %, což je příliš vysoké číslo. To je způsobeno mimo jiné silnou pozicí zahraničních maloobchodních řetězců, kteří si výrobky dovážejí ze svých domovských zemí, ale někdy také nízkou loajalitou českých zákazníků k českým výrobkům,“ myslí si Kopáček.

Spotřeba mléka v Česku

Zatímco byl okolní, a to zejména západní svět v uplynulém roce poznamenán mírným poklesem spotřeby, v lepším případě stagnací, situace v České republice byla v roce 2019 opačná.

Celková spotřeba mléka a mléčných výrobků vyjádřená v hodnotě mléčného ekvivalentu (= všechny mléčné výrobky přepočtené na mléko) se zvýšila z 245,8 kg na 249,0 kg, tedy o + 1,3 %.

Konzumního mléka vypijeme ročně na hlavu 57,1 litru (meziročně -1,6 %), smetan 5,6 kg (+3,7 %), jogurtů 10,2 kg (-1,9 %), ostatních kysaných mléčných výrobků 5 kg (+ 8,7 %).

Největší nárůst ve spotřebě máme u másla 5,4 kg na osobu a rok (+5,9 %), tvarohů 4,7 kg (+4,4 %), přírodní sýry 12,0 kg (+3,4 %), tavené sýry jsou stabilní na 1,8 kg.

Spotřebitelé zkonzumují ročně v průměru na hlavu také 1,1 kg smetanových krémů, 0,7 kg tvarohových dezertů, mléčných pudingů 1,3 kg, mléčných konzerv (sušené a zahuštěné mléko) + 1,4 kg a ještě mnoho dalších mléčných specialit.

Proč máme konzumovat mléčné výrobky?

Mléko jako takové můžeme bez nadsázky označit za „superpotravinu“. Jedná se totiž o jednu velkou komplexní výživovou matrici zahrnující vysoký počet živin, jejichž složení je pro člověka optimální a kombinované tak, aby jednotlivé nutrienty lidský organismus co nejlépe využil.

Konzumace mléka a mléčných výrobků poskytuje lidem kvalitní plnohodnotné bílkoviny se zastoupenými všemi esenciálními aminokyselinami, dále tuky, mléčný cukr laktózu, minerály, kdy zvláště mléčný vápník je vysoce biodisponibilní a především nejlépe vstřebatelný ze všech potravinových zdrojů. „Zapomenout nesmíme také na v mléce obsažené vitamíny, a to především na přítomný vitamin D, A a E, ale také na vitaminy ze skupiny B, které mají rovněž velký nutriční význam,“ uzavírá Kopáček.

 

Milan Šmid ( 18. června 2020 10:13 )

LNOHODNOTNÝ ROZBOR doby za budování SOCIALISMU a KAPITALISMU po roce 1990 ! Pane Soukupe z TV Barrandov.V týdnu jste se snažil dělat si legraci z našich bývalých JeZeĎáků. Prý neuměli plánovat, proto nebylo maso.A proto, že o tom něco málo vím (na rozdíl od Vaší osoby, kterou omlouvá jenom to, že jste z Prahy), tak vám to s radostí vysvětlím.Největším problémem socialistických JeZeDáků bylo podle vás jaro, léto, podzim a zima. To bych ani tak neřekl, protože suché jaro i léto u nás na jihu už přestal být problém od 80. let, kde konkrétně okres Břeclav a Znojmo byl téměř komplet pod závlahamiNeřešil se nedostatek organické hmoty (hnoje a kompostů) v půdě, protože ze 100 tisíc kusů hovězího dobytka bylo hnoje, že si to ani nedovedete představit.Ze starých a rozpadajících stohů jsme my, v ACHP vyráběli stovky tisíc tun kompostů, v receptuře 1/3 hnoje a slámy, 1/ 3 ornice ze skrývek a 1/3 kejdy (to jsou hovínka a močka z velkochovů prasat) a po dvou letech to bylo k použití a zaorání. Za lidovce Luxe se vymlátilo a spálilo na hromadách desetitisíce kusů krav (údajně nemoc šílených krav způsobená zkrmováním masokostní moučky z uhynulých a nemocných zvířat - tento způsob krmení býložravců byl převzat ze západu po roce 1989) a zůstalo v okrese Břeclav pouhých 30.000 kusů, a to je dodnes. Úbytek víc jak 2/3 nestačí *** tolik kravinců jako 100 tisíc, závlahy jsou zničeny jejich nepoužíváním 29 let, protože na to JeZeDák už neměl od roku 1990 peníze. Pro úplnost: V roce 1988 byl stav skotu v ČR 3,5 milionu kusů, prasat 4,5 milionu kusů. V roce 2018 stav skotu 1,3 milionu, prasat 1,3 milionu. Hlavním důvodem poklesu stavů jsou nařízení EU, aby byl umožněn dovoz ze západu a vyhlášením sankcí na Rusko jsme ztratili velké odbytiště. Produkovalo se tehdy 11-12 milionů tun obilí a dnes ubohých 5-7 milionů. Větší polovina tohoto obilí se přehnalo přes živočišnou výrobu pro produkci veškerého masa, vajec a mléka. Nebylo to potřeba dovážet z Německa, Francie, Polska, Maďarska

pepen ( 17. června 2020 08:40 )

Česká republika je opravdu k smíchu....stačí se podívat vedle k Němcům vše mají co se týče potravin.. o dost levnější než v České republice !!!Český národ se ....zb­láznil­...kaž­dý chce být milionář....

Michal Michal ( 17. června 2020 08:07 )

Bílá voda narvaná do krabic

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud