Karel (66) trpí chronickým selháním srdce: Nemocných za pár let přibudou desetitisíce
Karel (66) se léčí s cukrovkou 2. typu deset let. Před čtyřmi lety u něj lékaři odhalili také chronické selhání srdce. Za čtyři dny už byl Karel na sále, kde mu voperovali defibrilátor. Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v Česku už okolo 300 tisíc. Kardiologové varují: zanedbané infarkty, neochota jet do nemocnice nebo k lékaři na vyšetření či na preventivní prohlídku nejen kvůli strachu z koronaviru – to vše se časem vrátí v podobě exploze případů srdečního selhání. Další pacienty zřejmě přivede do ordinací kardiologů očekávané zhoršení sociální a ekonomické situace obyvatel – to je totiž vždy tradičně provázáno se zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní onemocnění.
„Cukrovku mi zjistila moje praktická lékařka při pravidelné preventivní prohlídce, když jsem měl vyšší hladinu cukru v krvi, a poslala mě k diabetologovi,“ vzpomíná Karel, který v současné době na cukrovku užívá léky v tabletách a zároveň si píchá inzulín a snaží se také pravidelně jíst a sportovat.
Přibližně před čtyřmi lety, když byl kvůli operaci kyčle v lázních, mu lékařka při vstupní prohlídce na EKG vyšetření odhalila nepravidelný srdeční rytmus. Doporučila proto, aby po návratu z lázní navštívil svou praktickou lékařku.
„Praktička mě poslala do nemocnice na kardiologii, kde mě okamžitě hospitalizovali. Strávil jsem tam dva týdny, bral jsem léky na odvodnění a lékaři mi neustále opakovali, že je nutné mne stabilizovat. Moc mi ale nevysvětlili, co to se mnou vlastně je,“ popisuje a doplňuje: „Když na to teď zpětně vzpomínám, uvědomuji si, že mi před návštěvou lázní už delší dobu nebylo nejlépe, byl jsem unavený a zadýchával se. Nepřikládal jsem tomu ale význam a říkal jsem si, že je to v mém věku normální,“ popisuje Karel.
Operace do čtyř dnů
Když ho po dvou týdnech s předpisem na léky na odvodnění z nemocnice propouštěli, lékař mu sdělil, že na kontrolu má přijít za půl roku, kdy se dozví, jestli bude potřebovat operaci srdce. „S tím jsem se ale nechtěl spokojit. Přišlo mi to hrozně dlouho, a proto jsem si našel jiného specialistu v pražské Nemocnici Na Homolce. Na vyšetření jsem se dostal celkem rychle a pan doktor mi sdělil, že trpím chronickým srdečním selhání a že budu muset co nejdříve na operaci,“ vzpomíná.
Za čtyři dny tak Karlovi lékaři voperovali defibrilátor, který mu slouží dodnes. Současně užívá podpůrné medikamenty a léky na odvodnění, aby netrpěl otoky, které se u pacientů s chronickým srdečním selháním často objevují. Nyní dochází jednou za půl roku na pravidelnou kontrolu jak k diabetoložce, tak ke kardiologovi a jednou za rok na ověření funkčnosti a zbývající životnosti defibrilátoru, který se obvykle vyměňuje po pěti letech.
Karel pracuje jako školitel zaměstnanců metrologických pracovišť pro ověřování tachografů. Při své práci se tak hodně setkává s lidmi, což je bohužel v době koronavirové pandemie poměrně komplikované. „Některá školení provádím online, a pokud je nutné osobní setkání, tak samozřejmě jen ve dvou a za dodržení přísných hygienických podmínek. Jsem totiž v rizikové skupině, takže nákaza by pro mě nebyla dobrá,“ vysvětluje. Koronavirová pandemie Karlovi bohužel nekomplikovala jenom pracovní život, ale i jeho koníčky. „S manželkou rádi cestujeme, v létě jezdíme na kole a v zimě na sjezdovkách. To je ale v posledním roce dost složité. Doufám, že se všechno zase vrátí brzy do normálu,“ říká.
Počet úmrtí vzrostl o třetinu
V Česku bylo v roce 2018 léčeno 285 000 nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá téměř 60 000 nových pacientů. V posledních pěti letech se množství lidí s touto diagnózou zvedlo o více než polovinu, a o třetinu stoupl počet úmrtí na srdeční selhání. Podle prof. Filipa Málka, Ph.D., předsedy České asociace srdečního selhání ČKS, počet nemocných do roku 2030 odhadem vzroste o dalších 50 % na 450 000.
Jak se srdeční selhání projevuje?
Srdeční selhání se podle expertů často projevuje nevýrazně a je zaměnitelné za řadu jiných chorob. Lidem otékají nohy, hůř se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, trpí nechutenstvím, nadýmáním, zvětšováním břicha nebo dušností v hlubokém předklonu. „U někoho se projeví selhání po infarktu, nebo po zánětu srdečního svalu, někdy se ale rozvine i bez předchozího varování. Může nastoupit v několika minutách, nebo se postupně rozvíjí i dlouhé měsíce,“ dodává Filip Málek.
Pokles infarktů během pandemie?
„Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali 25–75% pokles výskytu infarktů. Shodli jsme se, že tento jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice – ze strachu z nákazy. Takoví nemocní nebyli včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. U části nemocných pak podcenění stavu skončilo nebo skončí fatálně,“ říká MUDr. Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
Situaci podle něj zhoršuje fakt, že přibližně pětina nemocných nedorazila na preventivní prohlídky. „Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu. Další hrozbu do budoucna vidíme ve zhoršení socioekonomické situace, které bylo vždy doprovázeno zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní choroby. Podle čísel, která máme k dispozici, vede pokles hrubého domácího produktu o přibližně 5 % k minimálně stejnému vzestupu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje prof. Linhart.
Ten clanek je opravdu dost drasticky. Na stranky Blesku chodime abychom se zasmali....Ne ze bychom jaksi potrebovali vedet ze se zadychavame pri souxxxx,ze mame mene zubu a maly duchod../Jako v te anekdote Hm, plat ma taky malej..