Dukovany v ohrožení? Prezidentem v Koreji zvolili muže, kterému jádro příliš „nevoní“
Ostře sledované klání, takové byly prezidentské volby v Jižní Koreji, ve kterých zvítězil I Če-mjong z opoziční Demokratické strany (DS). Výsledek je důležitý pro Česko z toho důvodu, že postoj jihokorejského prezidenta může mít vliv na jadernou energetiku v zemi, a tedy i na dukovanský tendr v Česku, jež vyhrála korejská společnost KHNP. I Če-mjong má k jádru vlažnější vztah než jeho předchůdce.
V Jižní Koreji se loni v prosinci odehrála dramatická situace, kdy tehdejší prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo. Jako důvod uvedl, že opozice údajně sympatizuje se Severní Koreou a podílí se na protistátní činnosti.
Rychle se strhla velká vlna nevole a protestů, parlament stanné právo po několika hodinách pozastavil a vláda zrušila výjimečný stav. Následovalo odvolání Jun Sok-jola z prezidentské funkce a jeho obvinění z vedení vzpoury a zneužití moci. Dnes mu hrozí doživotí, a dokonce trest smrti.
Turbulentní politickou situaci v Jižní Koreji sledovalo pečlivě právě Česko, protože Jun Sok-jol byl velkým podporovatelem toho, aby se o výstavbu dvou nových jaderných bloků postarala korejská společnost KHNP. Že tato firma tendr vyhrála, bral do jisté míry jako své vítězství.
Dokonce mimo jiné kvůli dukovanskému tendru osobně navštívil v září loňského roku Česko a jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a prezidentem Petrem Pavlem. Tehdy ujišťoval, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy byl hladký.
Drsná slova poslance
S odchodem Jun Sok-jola tak nastala nejistota, zda bude nový jihokorejský prezident jaderným snahám stejně nakloněn. U I Če-mjonga jsou postoje v tomto ohledu přinejlepším nejisté. Jeho Demokratická strana zapojení KHNP do dostavby Dukovan v minulosti kritizovala, zmínila například, že náklady 407 miliard korun jsou podhodnocené.
Poslanec strany Jung Il-young v říjnu loňského roku podle serveru Incheon Today vystoupil s tvrzením, že jihokorejská vláda zatajila skutečnost, že navrhla Česku finanční podporu, díky čemuž tendr vyhrála KHNP.
Podle poslance existoval návrh, že by financování šlo skrze Korejskou exportní a importní banku (KEXIM). „Nejde o to, že by nás Česká republika požádala o finanční podporu, ale ve skutečnosti to byla naše vláda, která finanční podporu navrhla jako první,“ prohlásil Jung Il-young, který to označil za „klamání lidu“, protože by tím výstavba šla z korejských daní.
Možná státní podpora, konkrétně to, zda korejská firma dodržela nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, je v současnosti předmětem zkoumání v Evropské komisi. Podnět na přezkum podal neúspěšný francouzský uchazeč tendru EDF.
Místopředseda Evropské komise Francouz Stéphan Séjourné na to konto poslal dopis českému ministrovi průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN), aby došlo k odkladu podpisu smlouvy. Nakonec tento podpis o pár dní později zablokoval Krajský soud v Brně, opět po žalobě EDF.
Česká vláda v dubnu schválila jako nejvýhodnější variantu financování nových bloků státní půjčku společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má jaderný tendr na starosti.
Korejská společnost odmítla, že by obdržela finanční podporu. „KHNP nevyužívá žádné neomezené záruky ze strany státu. Konkurenceschopnost její nabídky vychází ze špičkové technologické úrovně a odborných schopností, které společnost získala během více než 50 let nepřetržité úspěšné výstavby jaderných elektráren, a nikoli z nespravedlivých finančních výhod,“ uvedla v prohlášení.
Noční můra pro jaderné elektrárny?
O svých postojích zatím I Če-mjonga hovořil jen obecně. „Využívejme jaderné elektrárny, ale přejděme na obnovitelné zdroje energie (…) Jaderné elektrárny jsou zásadně nebezpečné a mají problémy s udržitelností, takže je využívejme, pokud je to možné, ale nepoužívejme je příliš mnoho,“ nechal se podle serveru EKN slyšet v televizní předvolební debatě. Demokratická strana dlouhodobě podporuje větší využívání obnovitelných zdrojů.
Sever uvádí, že tato slova mohou mít negativní dopad na dukovanskou smlouvu. „Pokud bude kandidát (zpráva vznikla před vyhlášením výsledků, pozn. red.) I Če-mjong pokračovat ve svém negativním postoji k jaderným elektrárnám, bude diplomacie v oblasti jaderné energie s Českou republikou čelit značné zátěži,“ cituje server zdroj z korejského jaderného průmyslu.
„Na druhou stranu, pokud bude i po svém zvolení nadále podporovat vývoz jaderných elektráren jako strategického odvětví v souladu s principem pragmatismu, očekává se, že Korea nebude ani v konkurenčním prostředí s Francií nucena do defenzivy,“ dodává zdroj.
Jiná korejská média šla s obavami ještě dál. „Vzestup a pád jaderného průmyslu v Koreji bude určen výsledky těchto prezidentských voleb,“ píše Biznewdaily, který zmiňuje i „noční můru postupného odstavování jaderných elektráren“.
Záhadná kritická zpráva
Krátce před vyhlášením výsledků voleb navíc v Koreji rezonovala zpráva „Význam a perspektivy soudního zákazu výstavby české jaderné elektrárny Dukovany“, kterou vypracovalo Fórum pro energetickou transformaci.
To je nezisková organizace, za kterou stojí například Yoon Soon-jin, děkan Postgraduální fakulty environmentálních studií na Soulské národní univerzitě, či Lim Seong-jin, profesor veřejné správy na Univerzitě Čondžu.
Ve zprávě se píše, že česká vláda prosazovala projekt jaderné elektrárny velmi nedbale a schválně před parlamentními volbami. „Vzhledem k tomu, že náklady na výstavbu jaderné elektrárny Dukovany přesahují 20 % daňových příjmů České republiky, muselo být pro vládu Petra Fialy zatěžující zajistit náklady na výstavbu.“
„V zemích východního bloku se opakovaně vyskytují případy násilného prosazování projektů jaderných elektráren pro volební účely v rámci přípravy na parlamentní volby, jen aby nakonec skončily marně, když čelily podpisu smlouvy,“ pokračuje zpráva s tím, že pokud bude podpis do nekonečna oddalován, vzniknou tím pro korejskou stranu obrovské ztráty. Ty očekává i český stát.
Kdo je I Če-mjong
- Narodil se v roce 1963 do chudé rodiny, dokonce musel kvůli práci v továrně opustit základní školu. Později vystudoval práva a otevřel si advokátní praxi.
- Mezi lety 2018 a 2021 byl guvernérem provincie Kjonggi.
- Členem Demokratické strany je od 2014, předsedou strany byl od roku 2022. Funkci opustil letos v dubnu, aby se soustředil na kampaň. Už jednou se ucházel o prezidentský úřad, ale ve stranických prezidentských primárkách skončil až třetí.
- Je souzen v několika případech. Čelí například obvinění, že naváděl bývalého tajemníka starosty, aby poskytl nepravdivé svědectví v jeho prospěch. Měl se také účastnit převodu 8 milionů dolarů do KLDR a zneužít vládní kartu na osobní výdaje.
- Loni dostal roční podmíněný trest, že při své dřívější prezidentské kandidatuře záměrně lhal. Je také vyšetřován z podílu na korupci v případu projektu ve městě Songnam.
- Uvedl, že v případě zvolení bude usilovat o sblížení Severní a Jižní Koreje a zlepšení vztahů s Čínou. Právě z příliš vstřícného postoje ke KLDR jej obviňují zastánci exprezidenta Jun Sok-jola.
- Chce reformu právního systému, investice do vývoje umělé inteligence a urychlit přechod na obnovitelné zdroje.
- V lednu byl pobodán do krku a musel na operaci. Útočník řekl, že jej napadl, aby nemohl pokračovat v prezidentské kampani. Od té doby I Če-mjong vystupoval na akcích v neprůstřelné vestě a za nerozbitným sklem.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.