Co se stane se zajatými Severokorejci: Návrat, nebo nový život v Jižní Koreji?
Co by se mohlo stát se severokorejskými vojáky, které se podařilo zajmout na Ukrajině? Na to hledá odpovědi britský deník The Guardian. Zdá se, že mladí vojáci mají dvě možnosti - repatriaci do zrůdného režimu Kim Čong-una nebo nový život v Jižní Koreji.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že je připraven předat dva severokorejské vojáky zajaté Kyjevem výměnou za navrácení válečných zajatců držených v Rusku. Budoucnost dvou zraněných mužů, kteří byli vyslýcháni na nemocničních lůžkách, ale není zdaleka jistá.
Poté, co jihokorejská národní zpravodajská služba potvrdila tvrzení Ukrajiny, že zajala tyto dva vojáky, vydal Zelenskyj důležité upozornění. „Pro ty severokorejské vojáky, kteří se nechtějí vrátit, mohou existovat jiné možnosti,“ řekl. „Tuto příležitost dostanou zejména ti, kteří vyjádří touhu přiblížit mír šířením pravdy o této válce v korejštině.“
V rozhovorech, které sdílel Zelenskyj na sociálních sítích, jeden z mužů řekl, že se chce vrátit do Severní Koreje, zatímco druhý původně řekl, že chce zůstat na Ukrajině, ale později dodal, že se vrátí domů, „pokud to bude vyžadováno“. Jeden z nich také tvrdil, že nevěděl, že bude bojovat ve válce s Ukrajinou, a dodal, že jeho velitelé mu řekli, že to byl „jen výcvik“.
Smrt nebo mučení v případě návratu
Jihokorejská vláda zaujala v pondělí opatrný postoj. Koo Byoung-sam, mluvčí ministerstva sjednocení, uvedl, že osud severokorejských válečných zajatců „vyžaduje přezkoumání mezinárodního práva a dalších právních aspektů, spolu s konzultacemi se zeměmi, kterých se to týká“.
Poslanec Lee Seong-kweun, který byl informován zpravodajskými úředníky, uvedl, že postoj špionážní agentury je takový, že „podle našich ústavních hodnot jsou severokorejští vojáci považováni za naše občany, takže přání zajatých severokorejských vojáků jsou nejdůležitější. Pokud by si přáli zběhnout do Jižní Koreje, NIS bude aktivně jednat s Ruskem a Ukrajinou.“
Repatriace do Severní Koreje by mohla znamenat smrt nebo mučení. Podle jihokorejské ústavy se „území Korejské republiky bude skládat z Korejského poloostrova a jeho přilehlých ostrovů“, což znamená, že země legálně považuje všechny obyvatele Severní Koreje za své občany. Soul nikdy oficiálně neuznal Severní Koreu jako suverénní stát, místo toho ji považuje za území pod nelegitimním režimem. Tato pozice znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků.
Život v Jižní Koreji?
Video, ve kterém jde oběma mužům vidět do tváře, se šíří po celém světě. To znamená, že by mohlo ohrozit nejen je, ale také jejich rodiny.
Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu, uvedl, že „není jasné, zda si Severní Korea bude nárokovat dva zajaté vojáky jako své vlastní, vzhledem k tomu, že Moskva a Pchjongjang odmítly oficiálně přiznat, že severokorejské síly byly nasazeny do Ruska. Zároveň by je Rusko mohlo prohlásit za své a předat je Severní Koreji poté, co budou vyjednávat kvůli ukrajinským válečným zajatcům".
Pokud se Zelenskyj chce vyhnout odsouzení mužů k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti v jejich původním domově, má další možnosti. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli, navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako ‚zrádců‘ totalitní diktaturou, je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat na obranu svobody a demokracie,“ řekl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo naléhat na Ukrajinu, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“
Jih bude mít z přijetí vojáků mnoho. Mohli by poskytnout zpravodajské informace o povaze zapojení Severu do ukrajinské války. Je nepravděpodobné, že by dva demoralizovaní mladí vojáci zajatí na Ukrajině někdy uvažovali o životě mezi svými „nepřáteli“ jižně od hranic. Nyní však vytvoření nového života v Jižní Koreji představuje možná jejich nejlepší šanci na přežití.
Podle ukrajinského letectva ruská armáda za uplynulou noc poslala 86 dronů, čili docela málo. Protivzdušná obrana jich zneškodnila 71. Bezpilotní letouny zasáhly šest míst, na dalších dvou místech se zřítily trosky sestřelených strojů. Lidé v Pavlohradu východně od Dnipra kolem půlnoci místního času (čtvrtek 23:00 SELČ) hlásili masivní útok dronů, uvádí ruskojazyčný servis BBC. To dnes potvrdil šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak, který na telegramu napsal, že v Pavlohradu vzniklo několik požárů a hasiči je lokalizovali. Další podrobnosti k útoku nezveřejnil. Ukrajina bude brzy schopna nasadit nejméně 1 000 stíhacích dronů denně k odražení ruských dronových útoků, uvedl ministr obrany Denys Šmyhal podle deníku The Kyiv Independent. „Této úrovně bude dosaženo. Nemohu říci, jaká je současná úroveň, ale v blízké budoucnosti bude tato úroveň realizována,“ uvedl Shmyhal na tiskové konferenci s polským ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem.
