Co se stane se zajatými Severokorejci: Návrat, nebo nový život v Jižní Koreji?
Co by se mohlo stát se severokorejskými vojáky, které se podařilo zajmout na Ukrajině? Na to hledá odpovědi britský deník The Guardian. Zdá se, že mladí vojáci mají dvě možnosti - repatriaci do zrůdného režimu Kim Čong-una nebo nový život v Jižní Koreji.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že je připraven předat dva severokorejské vojáky zajaté Kyjevem výměnou za navrácení válečných zajatců držených v Rusku. Budoucnost dvou zraněných mužů, kteří byli vyslýcháni na nemocničních lůžkách, ale není zdaleka jistá.
Poté, co jihokorejská národní zpravodajská služba potvrdila tvrzení Ukrajiny, že zajala tyto dva vojáky, vydal Zelenskyj důležité upozornění. „Pro ty severokorejské vojáky, kteří se nechtějí vrátit, mohou existovat jiné možnosti,“ řekl. „Tuto příležitost dostanou zejména ti, kteří vyjádří touhu přiblížit mír šířením pravdy o této válce v korejštině.“
V rozhovorech, které sdílel Zelenskyj na sociálních sítích, jeden z mužů řekl, že se chce vrátit do Severní Koreje, zatímco druhý původně řekl, že chce zůstat na Ukrajině, ale později dodal, že se vrátí domů, „pokud to bude vyžadováno“. Jeden z nich také tvrdil, že nevěděl, že bude bojovat ve válce s Ukrajinou, a dodal, že jeho velitelé mu řekli, že to byl „jen výcvik“.
Smrt nebo mučení v případě návratu
Jihokorejská vláda zaujala v pondělí opatrný postoj. Koo Byoung-sam, mluvčí ministerstva sjednocení, uvedl, že osud severokorejských válečných zajatců „vyžaduje přezkoumání mezinárodního práva a dalších právních aspektů, spolu s konzultacemi se zeměmi, kterých se to týká“.
Poslanec Lee Seong-kweun, který byl informován zpravodajskými úředníky, uvedl, že postoj špionážní agentury je takový, že „podle našich ústavních hodnot jsou severokorejští vojáci považováni za naše občany, takže přání zajatých severokorejských vojáků jsou nejdůležitější. Pokud by si přáli zběhnout do Jižní Koreje, NIS bude aktivně jednat s Ruskem a Ukrajinou.“
Repatriace do Severní Koreje by mohla znamenat smrt nebo mučení. Podle jihokorejské ústavy se „území Korejské republiky bude skládat z Korejského poloostrova a jeho přilehlých ostrovů“, což znamená, že země legálně považuje všechny obyvatele Severní Koreje za své občany. Soul nikdy oficiálně neuznal Severní Koreu jako suverénní stát, místo toho ji považuje za území pod nelegitimním režimem. Tato pozice znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků.
Život v Jižní Koreji?
Video, ve kterém jde oběma mužům vidět do tváře, se šíří po celém světě. To znamená, že by mohlo ohrozit nejen je, ale také jejich rodiny.
Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu, uvedl, že „není jasné, zda si Severní Korea bude nárokovat dva zajaté vojáky jako své vlastní, vzhledem k tomu, že Moskva a Pchjongjang odmítly oficiálně přiznat, že severokorejské síly byly nasazeny do Ruska. Zároveň by je Rusko mohlo prohlásit za své a předat je Severní Koreji poté, co budou vyjednávat kvůli ukrajinským válečným zajatcům".
Pokud se Zelenskyj chce vyhnout odsouzení mužů k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti v jejich původním domově, má další možnosti. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli, navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako ‚zrádců‘ totalitní diktaturou, je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat na obranu svobody a demokracie,“ řekl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo naléhat na Ukrajinu, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“
Jih bude mít z přijetí vojáků mnoho. Mohli by poskytnout zpravodajské informace o povaze zapojení Severu do ukrajinské války. Je nepravděpodobné, že by dva demoralizovaní mladí vojáci zajatí na Ukrajině někdy uvažovali o životě mezi svými „nepřáteli“ jižně od hranic. Nyní však vytvoření nového života v Jižní Koreji představuje možná jejich nejlepší šanci na přežití.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
