Co se stane se zajatými Severokorejci: Návrat, nebo nový život v Jižní Koreji?
Co by se mohlo stát se severokorejskými vojáky, které se podařilo zajmout na Ukrajině? Na to hledá odpovědi britský deník The Guardian. Zdá se, že mladí vojáci mají dvě možnosti - repatriaci do zrůdného režimu Kim Čong-una nebo nový život v Jižní Koreji.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že je připraven předat dva severokorejské vojáky zajaté Kyjevem výměnou za navrácení válečných zajatců držených v Rusku. Budoucnost dvou zraněných mužů, kteří byli vyslýcháni na nemocničních lůžkách, ale není zdaleka jistá.
Poté, co jihokorejská národní zpravodajská služba potvrdila tvrzení Ukrajiny, že zajala tyto dva vojáky, vydal Zelenskyj důležité upozornění. „Pro ty severokorejské vojáky, kteří se nechtějí vrátit, mohou existovat jiné možnosti,“ řekl. „Tuto příležitost dostanou zejména ti, kteří vyjádří touhu přiblížit mír šířením pravdy o této válce v korejštině.“
V rozhovorech, které sdílel Zelenskyj na sociálních sítích, jeden z mužů řekl, že se chce vrátit do Severní Koreje, zatímco druhý původně řekl, že chce zůstat na Ukrajině, ale později dodal, že se vrátí domů, „pokud to bude vyžadováno“. Jeden z nich také tvrdil, že nevěděl, že bude bojovat ve válce s Ukrajinou, a dodal, že jeho velitelé mu řekli, že to byl „jen výcvik“.
Smrt nebo mučení v případě návratu
Jihokorejská vláda zaujala v pondělí opatrný postoj. Koo Byoung-sam, mluvčí ministerstva sjednocení, uvedl, že osud severokorejských válečných zajatců „vyžaduje přezkoumání mezinárodního práva a dalších právních aspektů, spolu s konzultacemi se zeměmi, kterých se to týká“.
Poslanec Lee Seong-kweun, který byl informován zpravodajskými úředníky, uvedl, že postoj špionážní agentury je takový, že „podle našich ústavních hodnot jsou severokorejští vojáci považováni za naše občany, takže přání zajatých severokorejských vojáků jsou nejdůležitější. Pokud by si přáli zběhnout do Jižní Koreje, NIS bude aktivně jednat s Ruskem a Ukrajinou.“
Repatriace do Severní Koreje by mohla znamenat smrt nebo mučení. Podle jihokorejské ústavy se „území Korejské republiky bude skládat z Korejského poloostrova a jeho přilehlých ostrovů“, což znamená, že země legálně považuje všechny obyvatele Severní Koreje za své občany. Soul nikdy oficiálně neuznal Severní Koreu jako suverénní stát, místo toho ji považuje za území pod nelegitimním režimem. Tato pozice znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků.
Život v Jižní Koreji?
Video, ve kterém jde oběma mužům vidět do tváře, se šíří po celém světě. To znamená, že by mohlo ohrozit nejen je, ale také jejich rodiny.
Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu, uvedl, že „není jasné, zda si Severní Korea bude nárokovat dva zajaté vojáky jako své vlastní, vzhledem k tomu, že Moskva a Pchjongjang odmítly oficiálně přiznat, že severokorejské síly byly nasazeny do Ruska. Zároveň by je Rusko mohlo prohlásit za své a předat je Severní Koreji poté, co budou vyjednávat kvůli ukrajinským válečným zajatcům".
Pokud se Zelenskyj chce vyhnout odsouzení mužů k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti v jejich původním domově, má další možnosti. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli, navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako ‚zrádců‘ totalitní diktaturou, je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat na obranu svobody a demokracie,“ řekl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo naléhat na Ukrajinu, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“
Jih bude mít z přijetí vojáků mnoho. Mohli by poskytnout zpravodajské informace o povaze zapojení Severu do ukrajinské války. Je nepravděpodobné, že by dva demoralizovaní mladí vojáci zajatí na Ukrajině někdy uvažovali o životě mezi svými „nepřáteli“ jižně od hranic. Nyní však vytvoření nového života v Jižní Koreji představuje možná jejich nejlepší šanci na přežití.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
