Iniciativa přerušila nákup rakety pojmenované po Drábové (†64): Střelu měl dodat korupčník?
Iniciativa Dárek pro Putina přehodnocuje nákup střel s plochou dráhou letu Flamingo, na něž vybrala peníze ve sbírce na počest zesnulé předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. Výrobce střely je spojován s Tymurem Mindičem, který je podezřelý z korupce v energetickém sektoru na Ukrajině a uprchl ze země. S odvoláním na zakladatele iniciativy Dárek pro Putina podnikatele Dalibora Dědka to dnes napsal server iDNES.cz. V říjnu iniciativa ve sbírce na střelu vybrala od dárců 12,5 milionu korun za jeden den.
„Aktuálně to řešíme. Hledáme alternativu a stále s nimi jednáme,“ řekl severu Dědek. Vybrané peníze iniciativa podle Dědka zatím společnosti Fire Point, která střely vyrábí, nepředala. Transakci zastavila ve chvíli, kdy o výrobci dostala informace od ukrajinské vojenské rozvědky HUR, píše server.
„Jednáme velmi obezřetně a máme tam velmi dobré kontakty. V tomto případě jsme peníze vybrali velmi rychle, ale objevily se vážné pochybnosti, že nepůjdou na produkt, na který se vybíralo. Takže jsme jim nenaletěli a nyní hledáme vhodnou alternativu,“ řekl serveru Dědek.
Iniciativa vybírala peníze na jednu střelu. Začátkem listopadu oznámila, že ukrajinský výrobce dar zdvojnásobí a za peníze dodá střely dvě.
Dárek pro Putina, ironicky odkazující na jméno ruského prezidenta Vladimira Putina, pod jehož vedením začala ruská agrese vůči Ukrajině, pořádá sbírky například na protitankové střely či drony. Už dříve pořídila a předala ukrajinské armádě střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Drábová, která zemřela 6. října, se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny. Podporovala mimo jiné právě i projekt Dárek pro Putina.
Střelu s plochou dráhou letu Flamingo vyvinuli Ukrajinci v reakci na neochotu zahraničních partnerů poskytnout ukrajinské armádě zbraně dlouhého doletu. Podle Dárku pro Putina má dolet 3000 kilometrů, rychlost 900 kilometrů za hodinu a hmotnost hlavice až 1150 kilogramů.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
