Šéf lidovců Jurečka: Návrat k normálu vidím na červen. A vláda zase nekomunikuje

K čemu podle vás dojde po 21. březnu, konci lockdownu?

Já mám obavu, že pokud to bude probíhat jako doposud, tak k nějakému výraznému zlepšení asi nedojde. Proto se snažíme apelovat na vládu, aby klíčová opatření byla důraznější. To znamená, aby naplno fungovalo testování a trasování. Já vím, že už to zní jako strašné klišé, ale v situaci, kdy vláda vyzve firmy, aby testovaly, a přitom klíčové úřady státu nejdou příkladem… Takže vyzýváme vládu, aby tohle velmi rychle změnila.

Očekáváte, že vás bude vláda znovu žádat o prodloužení nouzového stavu?

Těžko říct. Ale pokud to, co říkám, nebude fungovat, tak ta čísla se ani přes opatření nebudou příliš zlepšovat, a potom vládě možná nic jiného nebude zbývat.

Rozvolňování po Velikonocích? Babiš to naznačil, Hamáček varuje. Havlíček: Přesně to nevíme

A pomohli byste s tím jako opozice?

Bude záležet na tom, jak ta čísla budou vypadat za 14 dní. Těžko předjímat. Ale nechceme tady zbytečně prodlužovat tento způsob života, který je už pro mnoho lidí naprosto zoufalý. A štve nás, když vidíme, že jsou tady tři týdny (opatření pozn. red.) a ty zase zůstanou nevyužity.

Jaká je komunikace s vládou. Zlepšila se nějak?

Řekl bych, že se na zhruba 10 dnů zlepšila, ve druhé polovině února, kdy jsme neodsouhlasili stav nouze, a kdy díky tomu se ta situace částečně vyhrotila a vláda konečně začala dělat kroky, jako je testování ve firmách. Za ten týden a půl se s námi vláda dvakrát sešla, komunikace probíhala a dokázali jsme se dohodnout na pandemickém zákonu. Ale teď, od začátku března, je tu opět stav, kdy vláda s námi v zásadě nekomunikovala.

Jak moc velkou roli ve vývoji epidemie přisuzujete lidem a jejich (ne)disciplinovanosti?

Určitě v tom nějaká míra je. Ale to má několik důvodů. Jednak srozumitelnost těch opatření a jak je vláda vysvětluje. Je problém se v nich někdy vyznat a vědět, co všechno právě platí. Potom je problém nedůvěryhodnosti těch opatření – tedy na základě jakých dat se to opatření dělá, aby to lidé pochopili.

A pak tu chybí samotná důvěryhodnost vládních představitelů. Když nás pan premiér vyzývá, ať sedíme doma a nejezdíme nikam do zahraničí na dovolenou a potom tam on sám odjede. Nebo se vrátí do zahraničí, nebo se potká s osobami, které byly pozitivní, a sám do karantény nejde. Ty příklady potom vedou k tomu, že když ta opatření nedodržuje premiér nebo členové vlády, tak je nebudeme dodržovat ani my.

Neschopnost a kiksy Babišovy vlády: Lídři opozice představili v anketě Blesku své recepty

SPOLU představilo tři vlastní scénáře rozvolňování. Na koho tím vlastně cílíte, na vládu?

Je to určeno vládě i veřejnosti jako ukázka toho, co tady chybí a co by vláda jako první měla udělat. Že potřebujeme různé scénáře, pokud vývoj půjde dobře, abychom se po 29. březnu mohli vracet k normálnímu životu a mohli otvírat mateřské školky, základní školy, ukončili omezení pohybu a tak dál. Během příštího týdne k tomu představíme i konkrétní parametry. A to jsme poslali i na Úřad vlády a ministerstvo zdravotnictví a chtěli bychom vládu přimět, aby udělala něco podobného. Klidně ať s námi polemizuje o různých parametrech, ale přece tady nemůže po 4,5 měsících tvrdého lockdownu vystoupit premiér a říct: „My nemáme plán, my nevíme, jak to bude“.

Jaký je recept KDU-ČSL na epidemii?

Maximální testování, funkční trasování, rychlé očkování a dodržování ochranných opatření, tedy roušky - ruce - rozestupy.

Pokud by tohle bylo, kdy vidíte návrat k normálu?

Když to půjde opravdu dobře, tak předpokládám, že v červnu. Ukázali jsme několik kroků, jak se ty věci mohou postupně otevírat.