Král: Selhali jsme v ochraně seniorů a teď trpíme. Švédy trápí mrtví v důchoďácích

Švédové se v rámci své strategie boje proti nemoci covid-19 snažili vyhnout nařizování roušek a uzávěr a jejich postup se tak liší od většiny ostatních zemí světa, připomíná Reuters. Švédské úřady přijaly jen málo omezení týkajících se uzávěr škol, restaurací či dalších podniků, ale zároveň vyzývaly lidi, aby omezili kontakty a dodržovali hygienická opatření.

Nedostatečná péče o staré lidi a neodpovídající vládní opatření způsobily, že ve Švédsku zemřelo v souvislosti s nákazou koronavirem velké množství lidí v domovech důchodců. Podle Reuters to uvádí první zpráva nezávislé komise, kterou Švédsko ustanovilo s cílem zhodnotit jeho reakci na šíření koronaviru. Téměř polovina z asi 7700 švédských úmrtí spojených s covidem-19 totiž připadá právě na klienty těchto zařízení.

Komise: Vláda měla přijmout lepší opatření

Když na jaře vláda mluvila o podobě této taktiky, většinou ji dávala do souvislosti s cílem ochránit před covidem-19 starší osoby. Jenže pak začalo úmrtí přibývat, a to především v domovech důchodců.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Komise nyní upozornila, že v oblasti péče o seniory často pracují nedostatečně vzdělaní zaměstnanci a chybí sestry i lékaři. K tomu podle zprávy přispěly i předchozí vlády, odpovědnost za současný stav ale panel připisuje také současnému kabinetu. „Vláda měla přijmout opatření, která by zajistila lepší vybavenost sektoru péče o seniory k lepší reakci na pandemii,“ uvedl šéf komise Mats Melin.

Švédsko od začátku epidemie zaznamenalo 357.466 případů nákazy koronavirem a 7893 úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je méně, než registruje podobně lidnatá Česká republika, kde testy prokázaly koronavirus v 602.404 případech a úmrtí je 10.036.

Švédský král: Selhali jsme a všichni trpíme

Švédsko nedokázalo před koronavirovou pandemií ochránit seniory v pečovatelských domech. Řekl to švédský král Carl XVI. Gustav v předvánočním televizním rozhovoru, v němž se vzácně vyjádřil k aktuálnímu dění ve skandinávské zemi.

„Myslím, že jsme selhali. Máme velký počet zemřelých a to je strašné. Všichni tím trpíme,“ řekl panovník podle agentury AP v rozhovoru, který má odvysílat 21. prosince veřejnoprávní SVT.

Od března do září přitom byly ve Švédsku zakázány návštěvy v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních. „Pomyslete na všechny ty příbuzné, kteří se nemohli rozloučit s umírajícími členy rodiny,“ řekl monarcha. „Myslím, že to je tíživá a traumatizující zkušenost, když se nemůžete vřele rozloučit,“ dodal 74letý Carl XVI. Gustav.

Koronavirus se nevyhnul ani švédské královské rodině. V listopadu se nakazili švédský princ Carl Philip a jeho manželka Sofia, ale měli jen mírné příznaky.

Kontroverzní epidemiolog Tegnell a otázka seniorů

Premiér Löfven celkovou strategii boje proti covidu-19 brání, ale přiznal, že země nedokázala ochránit starší lidi. Zároveň podotkl, že odpovědnost za stav služeb péče o seniory nesou regionální úřady, nikoliv centrální vláda. 

Strůjcem poněkud kontroverzní švédské strategie je hlavní epidemiolog Anders Tegnell. Z uniklých Tegnellových e-mailů vyplývá, že zjišťoval, zda je v rámci získání kolektivní imunity, jež byla jedním z cílů jeho plánu, přijatelná vyšší úmrtnost seniorů.

Švédským novinářům se podařilo tyto maily ze začátku pandemie získat, jejich obsah je šokující. Epidemiolog navíc řadu zpráv vymazal. Tegnell si v březnu dopisoval se svým finským protějškem Mikou Salminenem, řešili otázku otevření a uzavření škol.

Finsko se rozhodlo školy zavřít, podle jejich expertů to o 10 procent snížilo riziko šíření nemoci mezi seniory. „Stojí 10 procent za to?“ komentoval v e-mailech Tegnell. „Moje reakce se týkala možného efektu, ne očekávaného. Komunikace byla součástí debaty o možných řešeních situace,“ hájí se švédský epidemiolog.

„Švédský Prymula“ skončil? Vláda po tisících mrtvých šéfovi epidemiologů nevěří

Nová švédská strategie

Na počátku podzimní vlny koronaviru se zdálo, že jejich riskantní plán zafungoval, nicméně druhý nápor nákazy se Švédům podařilo „jen“ zpomalit. Nyní stejně jako zbytek světa čelí dalšímu útoku nemoci. Oproti jaru vláda přijala daleko přísnější opatření, včetně omezení shromažďování a regionálních karantén. V porovnání se zbytkem Evropy jsou ale jejich restrikce dost liberální, lyžařské vleky jezdí, otevřené jsou bary i restaurace, roušky stále nejsou povinné. Novinkou je ale třeba zákaz prodeje alkoholu po desáté večer.

„Myslím si, že mnoho našich odborníků tak nějak druhou vlnu nevidělo přicházet,“ okomentoval premiér Löfven. Jeho slova předznamenala Tegnellův „pád“, který už plně nerozhoduje o koronavirové strategii, ale musí své rozhodnutí konzultovat nejen se svým týmem a dalšími experty, ale hlavně s vládou. Ta zaujala v boji s nákazou mnohem aktivnější roli než na jaře.

Zdravotníci se bojí, experti chtějí přísné restrikce

Švédští lékaři se obávají, že situace se jen tak nezlepší. „Bude hůř,“ řekla k současnému stavu v zemi Karin Hildebrandová, kardioložka z jednotky intenzivní péče nemocnice ve Stockholmu. „Všichni se děsíme nadcházejících týdnů, v nemocnicích nemáme dost personálu, který by byl schopný vyrovnat se s přílivem pacientů,“ sdělila tisku. Problémem je i to, že od počátku pandemie na 3 tisíce zdravotních sester podalo výpověď. Terčem veškeré kritiky je vláda.

„Doufali jsme, že v tak kritické situaci se něco změní, ale tenhle týden se otevřely vleky a ski areály,“ reagoval virolog Fredrik Elgh, který od počátku epidemie koronaviru ve Švédsku nesouhlasil s Tegnellovým riskantním plánem. „Vláda se nechopila akce a nepřijala tak přísná opatření, v jaká jsme doufali,“ řekl Elgh.

Česko epidemii nezvládá, tvrdí vědci. Ukázali tisíce mrtvých a předvídají další lockdown

Švédský přístup je i jiný v tom, že vláda svým občanům „nenařizuje“, ale „doporučuje“. Neplatí to samozřejmě o všech opatřeních, ale švédská vláda ze zákona nemá právo například nařídit zákaz vycházení nebo penalizovat ty, kdo porušují její doporučení.

Epidemioložka: Chce to celostátní karanténu

„Potřebujeme pár týdnů celostátní karantény, jinak počty nakažených a obětí nesnížíme,“ přisadila si další epidemioložka Tove Fallová. „Ostatní země s nižším reprodukčním číslem než my mají mnohem přísnější restrikce,“ vysvětlila.