Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Milion čtyři sta tisíc - to je zhruba počet vysvědčení, který na zítřek připravují čeští učitelé. Přes sto tisíc dětí navíc svá vysvědčení obdrží úplně poprvé v životě. Ministr školství Robert Plaga doporučil na začátku roku vzhledem ke komplikované situaci s distanční výukou využít spíše slovní hodnocení. Jak se školy s tímto doporučením popasovaly, jak koronavirus ovlivnil české školství a co říká na novelu zákona o pedagogických pracovnících? Sledujte Epicentrum Blesku s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Živě od 15:00 zde.

„Dnes jsme o tom diskutovali jako o možnosti, která může být reálná. Zatím ale nebylo nic finalizováno. Bude se zjišťovat, jak rychle by to šlo, za jakých podmínek by se to schválilo a kdo by to eventuálně dovezl. Je to zatím velmi otevřená věc,“ vysvětlil Prymula spekulace kolem možného schválení vakcíny Sputnik V v nouzovém režimu pro české občany.

Sputnik V je ruská státní vakcína, jednání o ní by se tedy na rozdíl od ostatních očkovacích látek nevedlo se soukromou společností.

„V posledních třech dnech se tady vyskytly dvě tuzemské společnosti, které jsou ochotné dovážet vakcíny, jako jsou AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech, mimo ten státní systém. Ale to je také k diskuzi, protože to má svá rizika,“ uvedl Prymula v rozhovoru na ČT24.

„Musíme zabezpečit dodání očkovacích dávek. Pokud vakcíny nebudou schválené Evropskou lékovou agenturou (EMA), tak musíme hledat řešení mimo standardní režim. Zatím se blížíme k tomu, že budeme zjišťovat, jak vypadá situace v Maďarsku,“ řekl exministr zdravotnictví Roman Prymula.

V Maďarsku bylo v nouzovém režimu schváleno očkování ruskou vakcínou Sputnik V.

„Je to řešením nikoli standardním, ale možným,“ připustil Prymula a dodal: „Pokud nebude jiná cesta, tak musíme udělat vše pro to, abychom dodali vakcíny, které na trhu budou.“

„Nepochybně ti výrobci, kteří jsou někde etablováni, jako například AstraZeneca ve Velké Británii, vycházejí více vstříc svým mateřským zemím. Na druhou stranu, AstraZeneca bude teď nepochybně v problematické situaci, neboť se to schválení její vakcíny blíží ke konci a spekuluje se o tom, zda to schválení vůbec proběhne, anebo bude omezené z hlediska věku. To všechno jsou docela zásadní problémy v tom, aby ta vakcína byla etablována v těch původně avizovaných objemech,“ míní Prymula.

Podle jeho slov se šíří spekulace, že by u vakcíny společnosti AstraZeneca mohlo být omezení u očkovaného na horní hranici 55 let věku.

„Já si myslím, že za tím nejsou jen technologické výpadky, ale možná i přecenění vlastních sil. (...) Evropa dostala dost dávek, ale některé země, které si ty vakcíny zaplatily, případně předplatily, nedostaly zatím nic. Ten tlak na firmy, aby to nějakým způsobem rozdistribuovaly, je obrovský. A to je možná důvod toho, proč k tomu dochází,“ vyjádřil se k situaci týkající se nedostatku očkovacích dávek epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula. Uvedl to ve vysílání České televize.

Ačkoli se v Belgii v současnosti šíří koronavirus pomaleji než ve většině evropských zemí a na lidech je patrná únava z mnohaměsíčních zákazů a omezení, čeká je ode dneška další zpřísnění. Vláda ve snaze zabránit množení nakažlivějších mutací viru zakázala lidem opouštět zemi, pokud to není nezbytné. Vládní politici navíc v době mírného růstu počtu nakažených začali mluvit o možném uzavření škol, které dosud označovali za krajní záchranný krok.

Kabinet liberálního premiéra Alexandera De Crooa přišel se zákazem cest mimo Belgii poté, co se začátkem roku zvedl počet nově nakažených lidí kvůli hromadným návratům z vánočních pobytů v zahraničí. Omezení, jehož oprávněnost má Belgie vysvětlit Evropské komisi dohlížející na svobodu pohybu lidí v rámci Evropské unie, se nevztahuje například na nutné pracovní nebo rodinné cesty.

Americký výrobce letecké techniky Boeing vykázal rekordní celoroční čistou ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy Kč). Na vině jsou dopady koronavirové pandemie a s nimi související cestovní omezení, ale i problémy s letadly 737 MAX, oznámila dnes firma. Boeing také znovu odsouvá výrobu svého zcela nového letadla 777X - nově až na konec roku 2023. Akcie firmy před začátkem obchodování odepsaly více než čtyři procenta.

Tržby Boeingu se za loňský rok snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu Kč). Ztráta za rok 2019 činila 636 milionů dolarů, už v té se odrážely potíže s letadly 737 MAX.

Koronavirová krize loni prohloubila pokles poptávky po největších letadlech. Aerolinky si kvůli mezinárodním cestovním omezením nepřebírají dodávky, což poškozuje tok hotovosti ve firmě. Na vývoj stroje 777X přitom šlo ve čtvrtém čtvrtletí 6,5 miliardy dolarů.

Ministerstvo zdravotnictví doporučilo přerušit na dva týdny očkování proti covidu-19 první dávkou a pozastavit rezervace. Vyhodnotit situaci v konkrétním regionu musí primárně krajský koordinátor, odpověděla dnes na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

„Přerušení očkování první dávkou a pozastavení rezervací na očkování první dávkou doporučuje ministerstvo zdravotnictví utlumit po dobu následujících 14 dnů,“ uvedla mluvčí. Vyhodnocení situace v daném kraji podle ní náleží primárně krajskému koordinátorovi očkování.

Na doporučení ministerstva dnes upozornil Radiožurnál s odvoláním na středočeskou hejtmanku Petru Peckovou (STAN). Některé kraje, včetně Středočeského, zrušily zarezervované termíny pro seniory, kteří se už k očkování zaregistrovali.

Příznaky u lidí nakažených covidem-19 se podle britského průzkumu liší podle toho, zda pacienty zasáhla britská mutace, anebo původní covid. Ti s britskou mutací mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení. Ztráta chuti a čichu je u nich naopak méně častá, píše agentura Reuters.

„Ztráta chuti a ztráta čichu byly výrazně méně časté u lidí pozitivních s (britskou) variantou,“ uvádí Britský národní statistický úřad (ONS). „Jiné příznaky byly běžnější u (britské) varianty, nejčastější byl kašel, bolest v krku, únava, myalgie (bolest svalů) a horečka,“ uvádí ONS. Dušnost, bolest hlavy a obtíže se zažíváním jsou stejně časté u obou variant.

Průzkum bral v potaz pacienty pozitivně testované na covid-19 v Británii v období od 15. listopadu 2020 do 16. ledna 2021. Studie infekcí ONS patří podle Reuters k hlavním nástrojům pro odhad komunitního šíření koronaviru.

Ambulantní Centrum postcovidové péče Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové má denně desítky telefonátů z celého Česka. Zájem je enormní. U volajících nejčastěji přetrvává dušnost, únava, nespavost, bolesti hlavy, poruchy trávení či ztráta chuti nebo čichu. Mezi pacienty s postcovidovým syndromem převažují lidé ve věku 40 až 60 let, asi pět procent připadá na mladší, řekl dnes ČTK vedoucí lékař centra Michal Kopecký.

Cílem centra je péče o pacienty, u nichž trvají symptomy po onemocnění koronavirem déle než tři měsíce a mají příčinnou souvislost s tímto onemocněním, a to jak po hospitalizaci, tak po ambulantní či domácí léčbě.

„V současnosti vyšetřujeme zhruba 20 lidí, do budoucna to bude asi 40 týdně. Nicméně máme okolo třech desítek telefonátů za den. Volají i lidé z Písku, ze Slovenska, různě. Bylo by fajn, kdyby podobná centra vznikala i jinde,“ řekl Kopecký.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví se chystá zpřísnit podmínky pro příjezd cizinců do skiareálů v Rakousku. K tomuto kroku, zaměřenému na posílení boje proti šíření koronavirové nákazy, se rozhodlo na základě upozornění, že stávající předpisy obcházejí „ilegální lyžařští rekreanti“. Napsal to dnes deník Kurier.

List konkrétně upozornil na to, že desítky Skandinávců a Britů v lyžařské oblasti St. Anton am Arlberg očividně obcházejí zákaz ubytování zneužíváním výjimky, která se týká příjezdu z „profesionálních důvodů“ a nahlášení místa pobytu. Tito mladí lyžaři tvrdí, že hledají práci.

V Královéhradeckém kraji za 24 hodin stoupl počet úmrtí lidí s covidem o rekordních 28 na celkových 870. Nových nákaz přibylo 751, aktuálně nemocných je 7515.

„My jsme v horší situaci z hlediska nemocnic, než to bylo na jaře, a jsme v horší situaci z hlediska nemocnic, než to bylo na podzim,“

uvedl na tiskovce Jan Hamáček (ČSSD). „Nikdo se nechce dočkat situace, že z důvodu toho, že jsme neuváženě rozvolnili, tak budou problémy se staráním se o lidi po infarktu nebo po autohaváriích,“ podotkl s tím, že např. otevření skiareálů by dle něj bylo velmi nezodpovědné.

„Já předpokládám, že nás v dohledné době žádné zásadní uvolňování nečeká. Já chápu, že to není dobrá zpráva, že to všechny naše obyvatele štve a zlobí, nicméně to je realita. A já prosím jen o jedno, abychom to všichni společně vydrželi,“ dodal Hamáček.