Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Vážení čtenáři, pro dnešek se s online přenosem loučíme, děkujeme za pozornost. Zde je přehled nejdůležitějších událostí za středy z Česka:

• V Česku v úterý přibylo 16.691 potvrzených případů koronaviru, je to nejnižší úterní nárůst od 9. listopadu. Proti minulému úterý to bylo zhruba o 2800 méně. Denní počty nových případů koronaviru zpomalují v mezitýdenním srovnání 13 dní po sobě.
• Mírný úbytek je patrný také v počtu hospitalizovaných s onemocněním covid-19, v úterý jich bylo podle aktuálních statistik 5850, v těžkém stavu 966 z nich. Nemocnice ale nahlašují pacienty zpětně, číslo tak zřejmě při dalších aktualizacích stoupne.
• Spolu s poklesem počtu denních případů prokázané infekce klesá i týdenní incidence. Na 100.000 obyvatel připadá nyní v Česku 791 případů za posledních sedm dní, předchozí den to bylo o 26 víc. Ve všech krajích už je incidence nižší než 1000, nejvyšší zůstává na Vysočině, kde na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 983 nakažených. Naopak nejlépe je na tom s incidencí 392 Karlovarský kraj.
• I přes malý počet prokázaných případů se podle odborníků koronavirová varianta omikron v Česku šíří komunitně a skutečných případů jsou spíše stovky. V zaslaném stanovisku to uvedli členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) kolem epidemiologa Petra Smejkala. Podle nich je nutné prodloužit nouzový stav, maximálně urychlit podávání třetích dávek, testovat dvakrát týdně ve školách i firmách, a to i očkované.
• Pandemický zákon jako celek před Ústavním soudem obstál. Při rozhodování o návrhu skupiny 22 senátorů za STAN, Piráty a ODS Ústavní soud pouze zrušil část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními.
• Senát schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku.
• Příspěvek až 370 korun denně zřejmě budou opět dostávat lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Senát to schválil beze změn. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplacen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku.

I přes malý počet prokázaných případů se podle odborníků koronavirová varianta omikron v Česku šíří komunitně a skutečných případů jsou spíše stovky. V zaslaném stanovisku to dnes uvedli členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) kolem epidemiologa Petra Smejkala.

Podle nich je nutné prodloužit nouzový stav, maximálně urychlit podávání třetích dávek, testovat dvakrát týdně ve školách i firmách, a to i očkované. Doporučují také distribuovat lidem zdarma kvalitní antigenní testy a spustit kampaň, která bude lidem vysvětlovat nutnost dodržovat levná opatření, jako je nošení respirátorů.

Zrušení části pandemického zákona o náhradě škod, o kterém dnes rozhodl Ústavní soud, je podle odborníků správným a logickým krokem. Návratná finanční výpomoc, o kterou podle verdiktu soudu stát nesmí snížit podnikatelům kompenzace, znamená formu zvýhodněného úvěru. Jde tak pouze o dočasnou podporu, kterou budou muset příjemci splatit.

Podnikatelům, kteří půjčky čerpali, se tak otevírá prostor domoci se vyšší náhrady škody. Vyplývá to z vyjádření expertů pro ČTK. Komentář ministra průmyslu a obchodu v demisi Karla Havlíčka (ANO) ČTK shání.

Investice do komerčních nemovitostí v České republice letos přesáhnou dvě miliardy eur (zhruba 50,7 miliardy Kč). V tiskové zprávě to uvedla realitně-poradenská společnost CBRE. Podle její analýzy by se navzdory negativnímu dopadu koronaviru měl evropský trh komerčních nemovitostí dostat na předpandemické hodnoty do konce příštího roku. 

Po období, kdy se střídala doba aktivity s náhlými přerušeními a následnou snahou o opětovné nastartování trhu, očekává generální ředitelka CBRE pro ČR Clare Sheilsová silný start, který se odrazí v investiční aktivitě. „Doufáme, že v roce 2022 již celková situace umožní konečně přejít od diskusí nad počty nově nakažených covidem-19 k zásadním tématům nastupující inflace a přechodu k uhlíkové neutralitě,“ uvedla.

Míra neobsazenosti kanceláří se v posledních dvou letech zvýšila a v současné době činí osm procent, zřejmě i pod vlivem koronaviru a širšího uplatnění práce z domova. CBRE ale v roce 2022 očekává mírné snížení podílu neobsazených kanceláří. Ve výstavbě je nyní v Česku zhruba 173.000 metrů čtverečních nových kancelářských ploch, z toho přibližně 85.000 metrů čtverečních má být dokončeno příští rok. Silnější poptávka a relativně nízká nabídka by podle CBRE měly zabránit dalšímu růstu míry neobsazenosti v následujících letech.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který dnes schválil Senát. Kompenzační bonus bylo možné využívat už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Příspěvek až 370 korun denně zřejmě budou opět dostávat lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Senát to dnes schválil beze změn. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplacen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili. Dosluhující vláda ANO a ČSSD navrhovala, aby bonus zpětně dostali i ti, kdo se do karantény či izolace dostali od počátku letošního listopadu, přičemž zákon měl platit až do konce června příštího roku. Dolní komora ale platnost opatření zkrátila. Pro byli i poslanci ANO, na rozdíl od zástupců SPD, kteří se hlasování zdrželi.

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ošetřovné se podle dosavadních pravidel vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Zvýšení částky má podle ministerstva práce a sociálních věcí přispět k tomu, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Ústavní soud dnes na návrh 22 senátorů za STAN, Piráty a ODS zrušil část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor. Škoda musí být prokazatelná a podnikatel musí prokázat, že jí nebylo možné zabránit. Rozhodnutí je platné ode dneška. Jako celek pandemický zákon vytvořený v době pandemie koronaviru u Ústavního soudu obstál. Soudce rozhodnutí nyní odůvodňuje.

Vláda schválila pandemický zákon letos v únoru. Umožňuje uzavírat obchody, služby a další provozy, omezovat volnočasové a hromadné akce a řeší také mechanismus odškodňování. Obecně poskytuje právní rámec k řešení pandemických situací mimo nouzový stav, který je určený pro nejtěžší období.

Senát dnes projedná tři zákony, které souvisejí s epidemií koronaviru. Jde o obnovení krizového ošetřovného, bonus pro lidi v karanténě a kompenzaci pro živnostníky. Senátní výbory doporučily všechny tři předlohy schválit beze změn. Vláda požádala o projednání těchto norem ve stavu legislativní nouze kvůli opatřením, která vyhlásila v reakci na aktuální vlnu koronavirové epidemie.

Školství se letos zabývalo zejména epidemií covidu-19 a jejími dopady na výuku či maturitní zkoušky. Na jiná témata nebylo moc času. Na dotaz ČTK to řekli předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. Za pozitivní označili to, že se premiérovi Andreji Babišovi (ANO) nepodařilo prosadit návrh úřední maturity. Zklamal je ale výsledek projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících, jejíž schvalování Sněmovna v minulém volebním období nedokončila. Do nadcházejícího roku si přejí to, aby nastupující ministr školství Petr Gazdík (STAN) navázal na práci končícího ministra Roberta Plagy (za ANO).

Oba šéfové asociací kladně zhodnotili spolupráci s ministerstvem školství ohledně opatření proti epidemii. Ve středních školách měla podle Zajíčka na jaře vliv hlavně na praktické vyučování, které se při výuce na dálku nemohlo konat v obvyklém rozsahu. „Také diskuse na téma podoby maturitní zkoušky byly poměrně náročné, ale nakonec jsme dokázali maturity zvládnout s určitými úlevami klasicky, což považuji za důležité,“ uvedl. Snadné podle něj nebylo ani podzimní období, a to kvůli opakovaným karanténám tříd a nutnosti hybridní výuky. 

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 lidí:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Nadále vysoká zůstává vytíženost nemocnic. V úterý počet hospitalizovaných klesl pod 6000, v mezitýdenním srovnání vyžadovalo nemocniční péči zhruba o tisícovku pacientů méně, oproti pondělí o necelé čtyři stovky míň. Nemocnice ale zpětně dohlašují stovky pacientů denně, v posledních týdnech si stěžují na nedostatek personálu, který by se staral o rostoucí počty nakažených covidem-19. Znovu vznikala nová covidová oddělení, aby bylo dostatek lůžek pro všechny a na konci listopadu docházelo i k převozům mezi nemocnicemi, včetně transportů vrtulníkem. Některé nemocnice žádaly o pomoc dobrovolníky a zejména na Moravě pomáhá i armáda.

Dobré ráno, i dnes budeme sledovat dění v Česku i ve světě v podrobné reportáži.

V Česku v úterý přibylo 16 691 potvrzených případů koronaviru, je to nejnižší úterní nárůst od 9. listopadu. Proti minulému úterý to bylo zhruba o 2800 méně. Denní počty nových případů koronaviru zpomalují v mezitýdenním srovnání 13 dní v řadě. Mírný úbytek je patrný také v počtu hospitalizovaných s onemocněním covid-19, v úterý jich bylo podle aktuálních statistik 5850, z toho v těžkém stavu bylo 966 z nich. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Nemocnice ale dohlašují pacienty zpětně, číslo tak zřejmě při dalších aktualizacích stoupne.