Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Průzkum: Z lidí, kteří loni odmítali vakcínu, ji chce 45 procent

Z lidí, kteří vakcínu proti covidu-19 před rokem rozhodně odmítali, ji dostalo nebo chce 45 procent. Přesvědčit se podařilo zejména starší bez maturity, naopak mladší bez vysoké školy často ochotu nechat se očkovat ztratili. Vyplývá to z výsledků další etapy výzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research.

„Ochota k očkování závisí kromě věku a spojených obav na důvěře politickým institucím i zdravotníkům, informovanosti a mediálních zdrojích. Ale i na osobních zkušenostech, vyšší ochotu mají při očištění dalších vlivů lidé, kteří znají někoho, kdo zemřel na covid,“ napsal k tomu na twitteru ředitel společnosti Daniel Prokop.

Sociologové se také dotazovali, co by odmítající a váhající přesvědčilo, aby se očkovat nechali. „Více fungují věci zaměřené na dostupnost v regionech a hlavně redukci obav, tedy možnost výběru typu vakcíny, a to, že by stát bral odpovědnost za vedlejší účinky, například hradil stoprocentní nemocenskou, aby se lidi nebáli výpadku z práce,“ popsal dále Prokop.

Očkování proti covidu má v domovech seniorů a se zvláštním režimem asi 92 procent klientů a 60 až 65 procent pracovníků, uvádí asociace poskytovatelů péče.

Vakcínu proti covidu-19 dostalo v některých pobytových zařízeních sociálních služeb i více než 90 procent klientů, zjistili krajští zpravodajové ČTK. Proočkovanost personálu ale bývá nižší. Větší ochotě zaměstnanců nechat se naočkovat brání podle některých provozovatelů sociálních služeb šíření dezinformací. Klienti pobytových sociálních zařízení a zaměstnanci v sociálních službách patří podle odborníků mezi skupiny lidí, které by měly dostat třetí dávku vakcíny proti novému koronaviru. O okruhu lidí, kteří by měli dostat třetí posilující dávku očkování proti covidu-19 dnes jedná vláda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) kabinetu také navrhne zavedení povinného testování neočkovaných klientů a neočkovaných zaměstnanců sociálních služeb.

Vakcínu snižující riziko spojené s onemocněním covid-19 má devět z deseti klientů v oslovených domovech seniorů na Vysočině. Mezi zaměstnanci je očkovaných méně. V třebíčském Domově pro seniory Koutkova - Kubešova je to podle ředitelky Hany Chalupové asi polovina pracovníků. V Domově Ždírec je bez očkování 15 z 86 pracovníků, řekla ČTK ředitelka Martina Matějková.

Z mutací koronaviru v Česku nadále dominuje nakažlivější delta, stejně jako v minulých týdnech je ve zhruba 95 procentech z kontrolovaných pozitivních testů. Narůstá ale podíl jejích subvariant, které jsou souhrnně označovány jako delta plus. ČTK o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

„I v ČR narůstá podíl subvariant delty, jejichž výskyt je pravděpodobně důvodem nárůstu počtu pozitivně testovaných v okolních zemích,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. V Česku takový vývoj zatím data neukazují. To, že se v Česku zatím epidemická situace nezhoršuje, lze podle Mackové přičítat jednak rostoucí proočkovanosti a jednak míře promořenosti české populace z předchozích vln epidemie.

Do Vietnamu dorazil dar 250 000 dávek vakcín proti covidu-19 od České republiky, jde o vakcíny od společností AstraZeneca a Moderna. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. O daru v červenci rozhodla vláda.

Česko do konce roku podle rozhodnutí kabinetu poskytne darem nejméně 2,39 milionu vakcín proti covidu-19. Poputují do balkánských zemí, Afriky a Asie. Dar je součástí dřívější dohody lídrů členských států EU, podle které unie daruje třetím zemím společně 100 milionů dávek vakcíny.

Ve Skotsku za poslední den přibylo více než 7100 nově nakažených koronavirem, což v konstituční zemi Spojeného království představuje maximum od začátku pandemie covidu-19. Informoval o tom server stanice BBC. 

Skotský ministr zdravotnictví Humza Yousaf uvedl, že místní zdravotnický systém NHS se ocitá pod značným tlakem. Napilno mají nejvíce sanitky svážející do nemocnic pacienty s covidem-19. Hospitalizováno je nyní 507 lidí, z toho 52 leží na jednotkách intenzivní péče.

Obzvláště mnoho nově nakažených je mezi dětmi a mladistvými, což experti dávají do souvislosti se začátkem školního roku v polovině srpna. Panují obavy, že se stejný epidemický trend projeví také v Anglii, kde letní prázdniny končí tento týden.

Skotská premiérka Sturgeonová na twitteru uvedla, že se musela uchýlit do samoizolace poté, co byla v úzkém kontaktu s osobou, u níž se prokázala nákaza koronavirem. V izolaci setrvá nejméně do doby, než obdrží výsledek PCR testu na covid-19.

Výrobce sloupů z betonu Sloupárna z Majdaleny na Jindřichohradecku nyní chystá například i podstavce pro zásilkové boxy k rodinným domům. Poptávka po boxech podle firmy stoupla v souvislostí s pandemií nemoci covid-19. Sloupárna jinak dodává hlavně sloupy do energetiky, řekli dnes ČTK zástupci firmy na českobudějovické výstavě Země živitelka. Sloupárna je jediným výrobcem sloupů z předpjatého betonu v Česku. Do budoucna chce minimalizovat produkci odpadových kalů a využít je pro jinou výrobu.

Jednou z nových zakázek jsou podstavce pro boxy zásilkové služby. „Mají představu, že to bude u rodinného domku. Kdo si víc objednává, bude tam mít box, a protože je plechový, lehký, tak aby tam měli těžký podstavec. Začali jsme dělat vzorky,“ řekl ČTK konstruktér Jiří Kurš. Poptávka po podstavcích souvisí podle firmy s dopady koronavirové krize, kdy byl omezen pohyb a obchod, takže si řada lidí začala více objednávat zboží domů.

Nyní je naočkováno 27 procent dětí ve věku 12-15 let. Očkované děti budou mít jednodušší život nejen ve škole (nemusí se testovat), ale i při sportování nebo návštěvě kina.

V neděli přibylo v Česku 81 případů covidu, je to o čtvrtinu méně než před týdnem. Reprodukční číslo mírně stouplo na 1,06, nad jednou je pátý den.

Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, kleslo ke dnešku na 12 z nedělních 13. Mezi kraji jsou ale velké rozdíly. Praha je na tom delší dobu nejhůře, za uplynulých sedm dní připadá na 100.000 obyvatel 28 nakažených. Následuje Středočeský kraj s incidencí 16 a Liberecký s Jihočeským krajem se 14 nakaženými v přepočtu na obyvatele. Naopak v Olomouckém a Královéhradeckém kraji je to na 100.000 lidí pět případů koronaviru za týden, v Pardubickém šest. Z okresů se epidemie nyní nejvíc šíří v okolí hlavního města - okresy Praha-západ a Praha-východ mají incidenci 27. Na druhou stranu v řadě dalších regionů jsou za poslední týden pouze jednotky případů a Jesenicko zůstává bez jediného potvrzeného případu za sedm dní.

Počet lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích, zůstával v pracovních dnech minulého týdne nad 60. O víkendu klesl pod 50. Na konci loňských prázdnin vyžadovalo nemocniční péči přes 150 pacientů s covidem. V těžkém stavu je od pátku devět pacientů, což je stejný stav jako naposledy koncem letošního července.

V České republice s covidem dosud zemřelo 30.402 osoby. Počet mrtvých v Česku v poslední době výrazně klesá, přesto je ČR podle údajů serveru ourworldindata.org stále na čtvrtém místě podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru přepočtených na milion obyvatel (2834). Nejvíc obětí koronaviru na počet obyvatel vykazuje Peru (5938), následují Maďarsko (3119) a Bosna a Hercegovina (2998).

Ve středu 1. září to bude rok, co se do Česka ve velkém vrátila povinnost nošení roušek.

• Nošení roušek a další ochrany dýchacích cest se stalo jedním se symbolů boje proti nemoci covid-19. Jejich zavedení v půlce loňského března přijímala veřejnost různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se ale v září vrátily. Od letošního února je převážně nahradily respirátory. Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala - někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením. Většina Čechů ale tuto povinnost dodržovala.
• Loni bylo nošení roušek venku bylo zrušeno od 15. června, povinnost roušek ve vnitřních prostorech nebo ve veřejné dopravě padla 1. července 2020. Netýkalo se to však metra a v Praze zůstaly roušky povinné při vnitřních akcích pro více než sto lidí.
• Částečně se roušky začaly vracet koncem července, kdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že od 25. července 2020 budou povinné na vnitřních hromadných akcích nad sto osob v celé ČR. Regionálně vymezená povinnost nosit roušku v té době platila také například ve zdravotnických či sociálních službách na Vysočině, v Libereckém, Ústeckém a Jihočeském kraji, zakrývání nosu a úst bylo během léta nezbytné rovněž v regionech s vyšším výskytem nemoci covid-19.
• Od 1. září 2020 se roušky vrátily na úřady, do hromadné dopravy (v Praze i do vestibulů a na letiště) a do zdravotnických a sociálních zařízení. Znovuzavedení roušek ale provázel zmatek. Ministr Vojtěch původně oznámil, že roušky budou od 1. září i v obchodních centrech, školách mimo třídy, v kadeřnictví a hospodách. To ale nakonec neplatilo. Během září se opatření postupně zpřísňovalo, zakrytí nosu a úst začalo být povinné uvnitř budov, což platilo i pro školy (původně s výjimkou prvního stupně ZŠ).
• Od 21. října bylo pak nošení roušek nutné také venku na území obcí, pokud byli lidé blíže než dva metry. Po návratu žáků prvních a druhých tříd do škol po skončení vánočních prázdnin museli při vyučování mít nasazenu ochranu nosu a úst i oni. Od 1. března 2021 byly ale i tyto děti kvůli zhoršení epidemiologické situace doma. Do lavic se žáci prvního stupně ZŠ vrátili od 12. dubna. Roušky či respirátory musely nosit ve školách všechny děti povinně, s výjimkou mateřských škol.
• Vládní nařízení až na výjimky (třeba žáky a učitele autoškol) do letošního února neurčovala druh ochrany dýchacích cest. Až 19. února řekl tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po jednání vlády, že ministerstvo nařídí nošení respirátorů, nanoroušek nebo dvou chirurgických roušek v místech, kde je větší koncentrace lidí. Cílem mělo být zvýšit ochranu před koronavirem, který se v ČR v začal šířit v nakažlivějších mutacích.
• Od 25. února tedy platí v ČR až na výjimky povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest. Respirátor s třídou ochrany nejméně FFP2 musejí lidé nosit v obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách, v prostředcích hromadné dopravy, na letištích či dalších frekventovaných místech. Povinné jsou také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče, nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Platila i povinnost nosit respirátor v autech, pokud v nich nejedou členové jedné domácnosti. To už dnes neplatí, ale stále se musí respirátory nosit ve vozech taxislužby.
• Od 25. února se také respirátor či chirurgická rouška musely nosit ve všech prostorách staveb či venku, pokud byly rozestupy mezi lidmi menší než dva metry. Povinnost nosit ochranu nosu a úst oznámilo ministerstvo zdravotnictví 27. února, platit začala od března. Ochranné prostředky musel zaměstnancům podle mimořádného opatření ministerstva zajistit zaměstnavatel. Od pondělí 10. května už bylo nutné nosit ochranu dýchacích cest ve venkovních prostorách jen při setkání dvou a více osob vzdálených od sebe méně než dva metry, pokud nejde o členy jedné domácnosti.