Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Stát rozdá mezi zájezdové autobusové dopravce dalších až 380 milionů Kč jako kompenzace ztrát z koronavirové pandemie. Ministerstvo dopravy k tomu připravilo dotační program COVID Bus II, výše podpory se bude počítat podle počtu autobusů, jejich ekologické třídy a počtu sedaček. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Program naváže na kompenzace ze závěru loňského roku, kdy ministerstvo mezi dopravce rozdělilo přes 932 milionů korun.

Epidemiolog Rastislav Maďar, který radí ministrovi zdravotnictví, má obavy před importem indické varianty covidu-19 ze zápasů fotbalového mistrovství Evropy. Osobně by na stadion, kde se nedodržují opatření, například rozestupy, nešel ani očkovaný dvěma dávkami, řekl ČTK.

„Pokud tam vyjede fanoušek neočkovaný dvěma dávkami s odstupem alespoň dva týdny po druhé, nebo po prodělané nemoci, je to poměrně velké riziko,“ míní Maďar. Rizikový není podle něj jen přímo pobyt na stadionu, ale také například hromadná doprava nebo restaurace.

O kombinování očkování dvěma různými vakcínami proti covidu-19 zatím podle Státního lékového ústavu (SÚKL) není dostatek dat. Podat jako druhou dávku vakcínu od jiného výrobce je možné, pokud není ta původní k dispozici, uvedl v tiskové zprávě. Média dnes informovala o tom, že dvě různé vakcíny dostala německá kancléřka Angela Merkelová. První dávku měla od AstraZeneky, druhou od Moderny.

Stát poskytne zájezdovým autobusovým dopravcům dalších až 380 milionů Kč jako kompenzace ztrát z pandemie. Ministerstvo dopravy vypsalo dotační program COVID Bus II.

Plošné omezení středních škol prostřednictvím zákazu osobní přítomnosti studentů bylo nezákonné, konstatoval zpětně Nejvyšší správní soud. Chyběla opora v zákoně.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR eviduje případy, kdy zařízení nevyplatila zaměstnancům odměny za druhou vlnu epidemie covidu-19 nebo jim je krátila. Předsedkyně svazu Dagmar Žitníková uvedla, že denně řeší telefonáty a e-maily na toto téma, řádově podle ní jde o desítky zařízení. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu na dnešním jednání výboru pro zdravotnictví řekl, že není žádná páka, jak k tomu zařízení donutit.

V nemocnicích a sociální oblasti byly podle odborů odměny za druhou vlnu většinou vyplacené bez problémů, protože šly přímo ze státního rozpočtu. U ambulancí, kterých je asi 40.000, šly peníze z veřejného zdravotního pojištění, pojišťovny je poslaly na základě seznamu zaměstnanců, které má každá ambulance uvedené ve smlouvě.

Podle Žitníkové se tak peníze dostaly jen asi ke třetině lidí. Některým je zaměstnavatelé odmítli vyplatit. „Část poskytovatelů začala říkat, že ty finanční prostředky mohou použít na cokoliv jiného,“ uvedla. Podle ní je ale v kompenzační vyhlášce explicitně uvedeno, že peníze mají jít na odměny. „My s tím nesouhlasíme. Kdo peníze na odměnách nevyplatí, ten by je měl vrátit,“ dodala.

Doba, kterou Češi strávili na sociálních sítích, se loni po vypuknutí epidemie koronaviru zvýšila o 11 procent na 2,5 hodiny denně. Letos se tento čas drží zhruba na stejné úrovni. Vyplývá to z nového průzkumu Ami Digital Index. Celý index autoři představí příští týden.

Kabinet by měl v pondělí rozhodnout o nošení roušek místo respirátorů od 1. července, ale i o podobě testování ve školách od září. V rozhovoru pro TN Live to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zvládnutí epidemie covidu-19 se nesmí letos opakovat chyby, které se udělaly loni, dodal.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po pondělním jednání vlády řekl, že po dohodě s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou navrhne, aby od července bylo možné nosit místo respirátorů i chirurgické roušky či nanoroušky, nikoliv však roušky vyrobené doma. „Tam se odborníci shodli, že bychom nahradili respirátory chirurgickými rouškami, mělo by to být 1. července. Předpokládám, že na nejbližší vládě se to rozhodne,“ řekl dnes Babiš. I v létě se povinnost podle něj bude týkat hromadné dopravy, obchodů a dalších vnitřních prostor.

Epidemie covidu-19 způsobila u většiny studentů středních a vysokých škol ztrátu soustředění a motivace ke studiu. Víc než polovině z nich chyběl osobní kontakt a v osobním životě zaznamenali nárůst stresu a nejistoty. Dvě třetiny maturantů začaly sledovat více seriály a 30 procent jich přestalo sportovat. Naproti tomu 35 procent mladších středoškoláků začalo cvičit víc než dříve. Vyplynulo to z průzkumu soukromé školy Newton University, serveru vysokeskoly.cz a agentury Behavio, který dnes jeho autoři představili novinářům.

Zhruba třetinu bolela záda, pětina měla špatné připojení k internetu a 16 procent si myslelo, že vyučující situaci nezvládali dobře. Podobné výsledky vyplynuly i z odpovědí maturantů, kteří si ale proti vysokoškolákům o deset procent méně stěžovali na přetížení.

Průzkum zjišťoval vliv epidemie covidu-19 na studijní i osobní život vysokoškoláků a středoškoláků. Uskutečnil se od 25. května do 6. června, zúčastnilo se ho 7161 studentů středních a vysokých škol, z toho vysokoškoláci představovali zhruba dvě třetiny.

Správa Pražského hradu dostane z vládní rozpočtové rezervy 200 milionů korun. Peníze správa dostane kvůli propadu příjmů z turismu, pronájmu a nižšího zájmu o konání společenských akcí způsobených šířením koronaviru. Převod peněz dnes schválil sněmovní rozpočtový výbor. Celkové výdaje Kanceláře prezidenta republiky, což je jedna z kapitol státního rozpočtu, tak stoupnou ze 428,3 milionu korun na 628,3 milionu korun. Správa Pražského hradu spadá pod prezidentskou kancelář.

„Uvedené prostředky (200 milionů Kč) jsou účelově určeny na posílení příspěvku na provoz Správy Pražského hradu v souvislosti s dopadem pandemie covid-19 a nutných karanténních opatření této organizace,“ řekl poslancům kancléř Vratislav Mynář. „V důsledku více než půlročního uzavření areálu Pražského hradu došlo k úplnému zastavení výnosů plynoucích z turistického ruchu, z pořádání společenských akcí i jiných a k zásadnímu propadu příjmů z pronájmů nemovitých prostor,“ popsal.

Průměrná výše nájemného v regionálních obchodních centrech (OC), vyjma Prahy, podle analýzy společnosti CBRE loni poprvé po čtyřech letech klesla, a to o 0,9 procenta. Situace ale byla odlišná v závislosti na prodejním odvětví. Zatímco v případě prodejen s módou se nájemné meziročně snížilo v průměru o 4,6 procenta, například u obchodů s elektronikou nájmy vzrostly o 8,3 procenta.

OC podle CBRE loni v souvislosti s pandemií koronaviru poskytovaly prodejcům „nájemní prázdniny“, zpravidla výměnou za prodloužení nájemní smlouvy. Podnikatelé mohli na nájem využít státní dotace z programu COVID nájemné, kdy výše podpory činila 50 procent.

Půjčku v blízké budoucnosti plánuje 46 % Čechů. Nejčastěji jde o investice do nemovitostí

Přestože se Češi v uplynulých měsících snažili volné peníze ušetřit, případně si více hlídat své výdaje, 46 % populace počítá letos ve svém rodinném rozpočtu také s půjčkou. To ukázalo nedávné šetření agentury pro marketingový průzkum Boček pro společnost PROFI CREDIT.

Rozhodování při výběru poskytovatele půjčky se odvíjí podle různých faktorů. Nejdůležitějším z nich je výše úroků (87 %). Dalšími zásadními kritérii jsou předchozí zkušenost (68 %), možnost pojištění schopnosti splácet (64 %), možnost online vyřízení (62 %) a co nejmenší množství dokumentů nutných k vyřízení (57 %).

Význam pojištění schopnosti splácet a online způsobu vyřízení půjčky zřejmě za poslední rok vzrostly v souvislosti s koronavirovou pandemií. Tomu napovídají i další zjištění výzkumu:

57 % Čechů prožívalo v minulých měsících obavy o zdraví své a svých blízkých. Strach ze ztráty zaměstnání v důsledku pandemie zaznamenalo 30 % lidí. Obavy z nákazy koronavirem v kamenných prodejnách připustilo 37 % respondentů.

Nejméně se nyní nákaza šíří v Karlovarském kraji s incidenčním číslem nižším než jedna, nejhůře je na tom Praha s víc než 17 nakaženými na 100.000 obyvatel za uplynulý týden.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 obyvatel:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

S úbytkem potvrzených případů zpomaluje také testování. Antigenních testů v úterý proti předchozímu týdnu ubylo o víc než třetinu na zhruba 89.000, počet testů metodou PCR se nížil téměř o desetinu na asi 25.500. Preventivní testy nadále ukazují méně než jednu desetinu procenta nakažených. Nižší než procento zůstává pozitivita u diagnostických testů, které podstupují třeba lidé vykazující příznaky.

Lidé v úterý dostali 108.618 dávek očkování proti covidu-19. Zdravotníci jich dosud rozdali téměř 7,46 milionu.

Zatížení nemocnic pacienty s covidem-19 je nejmenší od loňského léta. Hospitalizovaných s koronavirem bylo k úterku 78 lidí, ve vážném stavu bylo 12 z nich. Ještě v březnu se nemocnice staraly o víc než 9000 covidových pacientů, z nichž přes 2000 bylo ve vážném stavu.

Testy v Česku v úterý potvrdily 131 případů koronaviru, o třetinu méně než před týdnem. Reprodukční číslo se dál drží nad 0,8, šíření nákazy tak zpomaluje.

Takzvané incidenční číslo, tedy počet potvrzených případů nákazy v přepočtu na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, kleslo na úterních 7,5 z 8,2 v pondělí. Tak nízko bylo naposledy ve druhé polovině loňského července, letos v březnu bylo v některých dnech nad 800. 

Pěkné středeční ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Počet nakažených covidem-19 klesá a s ním i počet hospitalizovaných v českých nemocnicích. Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo v nemocnicích k 22. červnu 79 pacientů, z toho 10 ve vážném stavu. Některé nemocnice, které Blesk Zprávy oslovily, propustily poslední vyléčené už na začátku června. Nejvíce lidí s covidem-19 bojuje v Praze, v Havlíčkově Brodě a v Ústí nad Labem. Většinou jde o starší pacienty, ale také čtyřicátníky a třicátníky. Blesk Zprávy se dále ptaly na to, zda jsou hospitalizovaní pacienti očkovaní.