Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Návrh kompenzační vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která má narovnat platby zdravotních pojišťoven všem poskytovatelům po epidemii covidu-19, je pro odbory nepřijatelný. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR o tom dnes informoval na facebooku. Peníze na odměny pro zdravotníky v ambulancích by podle něj přišly až na konci října. Podle odborů ale ministr slíbil přesun financí na konec července. Ministerstvo dnes na dotaz ČTK tento termín potvrdilo.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štepanyová ČTK sdělila, že Vojtěch se na dnešní Radě poskytovatelů domluvil se zástupci jednotlivých segmentů, že zdravotníky dohlásí pojišťovnám v nejbližší možné době. „Nejpozději však k 30. 6. 2021 tak, aby se odměny dostaly ke všem zdravotníkům,“ dodala mluvčí s tím, že pojišťovny vyplatí peníze na odměny do konce července.

Podle MeSES je také nutné se připravit na situaci, kdy může být vhodné alespoň některým věkovým kategoriím podat posilovací dávku vakcíny. „Stupeň ochrany může s dobou uplynulou od očkování klesat, zejména u starších věkových kohort obyvatel. Zároveň je potřeba počítat se situací, kdy bude nutné očkovat vakcínami proti novým variantám viru,“ píše se ve stanovisku MeSES. Přednost při očkování by měli mít lidé, kteří dosud covid-19 neprodělali.

Očkovacích dávek bylo dosud v Česku rozdáno téměř šest milionů, ukončené očkování má bezmála 1,8 milionu lidí. Vakcinace v ČR zrychluje, denní počet dávek se v posledním květnovém týdnu dostal nad 100.000 ve třech pracovních dnech, minulý týden už ve čtyřech dnech. V pondělí podali zdravotníci v zemi 110.242 dávek.

Návrh kompenzační vyhlášky, jež má narovnat platby pojišťoven po epidemii, je pro odbory nepřijatelný. Odměny by zdravotníci dostali až ke 30. říjnu.

Účastníci letních táborů, které trvají déle než týden, se budou muset každých sedm dní testovat na covid-19. Před odjezdem na akci pro ně budou platit stejné podmínky jako jinde. Budou se muset prokázat negativním testem, potvrzením o nemoci či o očkování. Vyplývá to z opatření ministerstva zdravotnictví, které v pondělí schválila vláda. Pořadatelé táborů s opakovaným testováním na akcích nesouhlasí, podle nich to výrazně zkomplikuje organizaci. Žádají proto ministerstvo zdravotnictví o změnu. 

Pandemie měla podle odborníků dopady na mnoho oblastí lidského zdraví, kromě zažívacího traktu také na nemoci srdce a cév nebo psychické zdraví. V dalších oblastech, třeba neurologických či plicních, se projevují dlouhodobé následky nákazy covidem-19.

Podle průzkumů čtvrtina lidí omezila pohyb, navýšilo ho jen asi 17 procent a 53 procent lidí pociťovalo vyšší stres. K nápravě škod, které si lidé na svých tělech v době epidemie napáchali, lékaři doporučují navýšení pohybové aktivity a racionální stravu. Ke snížení stresu podle nich vede návrat dětí do škol, lidí do práce a povolení více amatérského sportu.

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů ze žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření či operací. Informovali o tom dnes zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Lékaři z VFN zaznamenali letos v dubnu a květnu dvakrát víc hospitalizací pro komplikace žlučových kamenů a o polovinu více endoskopických zákroků pro uvolnění žlučových kaménků než v předchozím roce.

„V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, se mohou objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání žlučových cest, podráždění slinivky,“ řekl přednosta kliniky Radan Brůha.

Na letní doučovací kempy by ministerstvo školství mohlo do prázdnin vyplatit asi 80 procent peněz z dotačního programu pro organizátory těchto akcí. Zbytek peněz by mělo žadatelům o dotace převést do konce července. Pořadatelé táborů podle úřadu předem věděli, že budou muset akce případně předfinancovat. Někteří peníze dostali, další zájemce ministerstvo o rozhodnutí informuje. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) věří tomu, že zájem o kempy bude velký, i když pořadatelé táborů upozorňují na to, že do prázdnin zbývá málo času.

Návrh zákona zavádějící takzvané covid pasy pro cestování v EU, kterým by se měla ve středu zabývat Sněmovna, má některé procedurální nedostatky, ale není v rozporu s právem EU ani ústavním pořádkem ČR. Ve svém stanovisku k zákonu to uvedl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Podle úřadu procedurální nedostatky nebrání tomu, aby byl návrh novely schválen jedním čtením.

Vláda podle ÚOOÚ nedostatečně posoudila vliv zákona na ochranu osobních údajů a neprojednala návrh s úřadem. „Tyto procedurální vady však nebrání tomu, aby byl návrh novely schválen jedním čtením. Nebylo by vhodné, aby vláda takto postupovala standardně, zvláště, když již řadu týdnů není nouzový stav, ale vzhledem k provázanosti s unijní úpravou je to akceptovatelné. Závěr zní, že zákon o covid pasech není v rozporu s právem EU ani ústavním pořádkem ČR,“ uvedl úřad ve stanovisku.

Očkovacích dávek bylo dosud v Česku rozdáno téměř šest milionů, u většiny používaných vakcín jsou k plnému naočkování potřeba dvě dávky. Ukončené očkování má bezmála 1,8 milionu lidí.

Podzimní a zimní vlna pandemie koronaviru nesnížila Pivovaru Zubr celkový výstav piva. Produkci pivovar v době zavřených restaurací udržel na obvyklé úrovni díky vyššímu exportu i maloobchodnímu prodeji piva v lahvích a plechovkách. „Nahradili jsme tak výrazný pokles prodeje sudového piva do restaurací, které byly od prosince uzavřeny,“ řekl dnes ČTK ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček, podle kterého hospodaření pivovaru loni skončilo v zisku.

Pivovar Zubr ročně uvaří zhruba 255.000 hektolitrů piva, z toho 60 procent v předchozích letech směřovalo do sudů určených hlavně pro odběratele z restaurací. Kvůli zavřeným hospodám přišel přerovský pivovar loni a v prvním čtvrtletí letošního roku o odbyt sudového piva v hodnotě několika desítek milionů korun. „Propad prodeje sudového piva byl na podzim a v zimě značný. Na druhou stranu jsme ale výrazně zvýšili export a více našeho piva v lahvích a plechovkách se prodalo v obchodních řetězcích, takže se pokles prodeje sudového piva nakonec podařilo tímto způsobem nahradit,“ uvedl Pluháček.

Distančního vzdělávání v základních uměleckých školách (ZUŠ), které není pro žáky povinné, se v uplynulých měsících pravidelně účastnilo zhruba 95 procent zapsaných dětí. Předčasně jich v období výuky na dálku ukončilo studium 6,4 procenta, tedy asi o polovinu víc než v předchozích letech. Nejvíc jich odešlo z výtvarného a tanečního oboru, nejméně z nejoblíbenějšího hudebního oboru. Vyplývá to ze zjištění, která dnes na webu zveřejnila Česká školní inspekce. Podle ní většina ZUŠ výuku na dálku zvládla.

Podle inspekce se situace lišila v jednotlivých oborech. Nejvyšší účast byla v hudebním, a to 98 procent. Kolem 92 procent žáků se učilo na dálku v literárně-dramatickém oboru, 86 procent v tanečním a 85 procent ve výtvarném oboru.

Za hlavní příčiny neúčasti žáků označily tři pětiny ředitelů ZUŠ neochotu věnovat se v odpoledních hodinách další on-line výuce. „Problémy s digitální technikou nebo s kvalitou připojení uvedly více než dvě pětiny ředitelů a jedna třetina ředitelů škol vnímá důvody neúčasti jako komplex několika různých faktorů, případně jsou jim konkrétní důvody neúčasti zcela neznámé,“ uvedla inspekce.

Srovnání úmrtí nad průměr let 2015-2019 a vykázaných úmrtí s covidem:

Obrovské davy tísnící se před nemocnicemi, těla obětí koronaviru a pohřební hranice v ulicích měst, to byly hlavní obrázky vypovídající o apokalyptické druhé vlně covidu-19 v Indii. Tyto záběry šokovaly celý svět, dokonce i novináři prožívali těžké chvíle, když měli o peklu v Indii informovat. Korespondentka stanice CNN z Indie Vedika Sudová to označila za „nejčernější dny svého života“.

„Ve válce obvykle víte, proti komu bojujete. V boji s koronavirem je ale nepřítel neviditelný. Smrtící virus útočí, kdy se mu zachce. Co můžete říct truchlícímu synovi, který přišel o rodiče?“ uvedla Sudová. Mluvila konkrétně o příběhu Madhura Čawly (27), tomu koronavirus vzal matku (†49). Reportérka popsala, že mladý muž byl na pohřbu viditelně unavený a paralyzovaný smutkem.

Ministerstvo zdravotnictví stanovilo maximální cenu za testy na covid pro samoplátce. PCR stojí nově nejvýše 814 místo 1510 korun a antigenní 201 místo 351 korun.

Možnost naplnit v bazénech kapacitu na 50 procent a prokázat se testem ze zaměstnání či školy podle Asociace bazénů a saun ČR pomůže návštěvnosti. Přes příznivé počasí, které o víkendu panovalo, bazény příliš zákazníků nepřivítaly. Největší překážkou byly testy na koronavirus, které museli lidé mít výhradně z oficiálních odběrových center. ČTK to dnes sdělil předseda Asociace bazénů a saun ČR Pavel Košnar.

Pondělních 110.242 dávek očkování proti covidu-19 bylo o desetinu víc než před týdnem. Vakcinace zrychluje, denní počet dávek se v posledním květnovém týdnu dostal nad 100.000 ve třech pracovních dnech, minulý týden už ve čtyřech dnech s výjimkou právě pondělí. Nad 110.000 dávek za den zdravotníci v Česku rozdali zatím čtyřikrát.

Takto vypadá přehled počtu potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 obyvatel:

V dubnu zemřelo v Česku 11 500 lidí, což je proti předchozímu pětiletému průměru o 27 procent více. Nicméně je to nejnižší počet zemřelých za měsíc od loňského října, kdy v zemi propukla podzimní vlna šíření nemoci covid-19. V generaci lidí starších 80 let se pak počty úmrtí dostaly v dubnu k hodnotám z období před koronavirovou epidemií. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

V porovnání s pětiletým průměrem pro měsíc duben z let 2015 až 2019 zemřelo letos v dubnu o 2500 více lidí. Ve srovnání s počtem lidí, kteří zemřeli v březnu, jich bylo o 5100 méně, uvedli statistici. Doplnili, že březnový počet zemřelých byl vůbec nejvyšší a průměr překračoval o 62 procent.

Podle Českého statistického úřadu vzrostly tržby maloobchodů v dubnu o 7,4 procenta. Největší vzrůst poptávky zaznamenaly obchody s obuví a oděvem poté, co loni výrazně klesly kvůli protipandemickým opatřením. Prodeje potravin se snížily.

Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, se k dnešku v Česku dál mírně zvýšilo na 0,84. V pondělí bylo na 0,83. Drží se ale stále výrazně pod hodnotou jedna, což znamená, že šíření epidemie zpomaluje.

Dál klesá také takzvané incidenční číslo, na 100.000 obyvatel připadá za uplynulý týden méně než 21 nakažených. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Od prvních případů koronaviru loni v březnu se nákaza dosud v Česku prokázala u víc než 1,66 milionu lidí, s nemocí covid-19 dosud zemřelo 30.193 nemocných. Denní přírůstky nakažených postupně klesají od začátku letošního března, kdy se ve čtvrté vlně epidemie v Česku dostaly téměř na 17.000. Podobně ubývá úmrtí s covidem-19. V březnu s nemocí za den zemřelo až kolem dvou stovek lidí, od předminulého pátku se denní počet úmrtí drží pod deseti.

V údajích za všední den se počet nově nakažených koronavirem pod stovkou v Česku už neudržel. Za pondělí přibylo 386 případů, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. 

Nakažených za týden na 100.000 obyvatel je méně než 21.

Od 1. července nebude povinné pravidelné testování na koronavirus v zaměstnání ani u živnostníků, rozhodla vláda. Testy nebudou třeba ani ve školách, ty ale v tu dobu budou mít už prázdniny.

K prokázání bezinfekčnosti od úterý v Česku všude platí všechny druhy testů včetně samotestů nebo čestného prohlášení. Na kulturních akcích je pak možné konzumovat občerstvení formou bufetu nebo bufetu s obsluhou, nesmí se ale jíst a pít v hledišti.

Ačkoliv se pro kulturu zvyšuje povolený počet diváků, stále platí, že je možné naplnit jen polovinu hlediště venku i uvnitř. Také bazény, wellness centra či sauny mohou ode dneška naplnit kapacitu na 50 procent. V těchto provozech nemusí návštěvníci nosit roušky.

Vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Dnešek je dnem, který přivítá řada školáků, učitelů, ale i dalších lidí v zaměstnání s nadšením.

Ve většině českých škol se ode dneška smí učit bez roušek. Ochrana dýchacích cest není nutná ani v zaměstnání, pokud lidé mají své místo v kanceláři. V obou případech to ale neplatí pro kraje Zlínský, Jihočeský a Liberecký, kde je stále horší epidemická situace. Na kulturních akcích v Česku smí být nově 1000 lidí uvnitř a 2000 venku. Podmínky testování se v kultuře sjednotí s restauracemi. Rozhodla o tom v pondělí vláda.

Povinnost nosit roušku se už nevztahuje ani na všechny předškoláky místo dosavadní výjimky pro děti do dvou let. Roušky rovněž není nutné mít u zkoušky na vysokých školách či maturity, pokud se dodrží požadovaný dvoumetrový rozestup mezi účastníky. Ve školách je ale třeba mít stále roušky nasazené při přestávkách a ve společných prostorách.