VIDEO: Experti o nárůstu seniorů s demencí: Až 40 procent případů by nemuselo vzniknout!
5 milionů lidí na světě žije s demencí. Odhaduje se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na 139 milionů. Demence je komplexní neurologické onemocnění, které postihuje nejen jednotlivce, ale dopadá také na jejich rodiny a celé společenství. Jaký je rozdíl mezi stárnutím mozku a demencí? Co chybí pečujícím? A je Česko připraveno na nárůst duševně nemocných seniorů? Nejen na to se Pavlína Horáková ptala v Epicentru ředitelky neziskové organizace A DOMA Jitky Zachariášové a lékaře a výzkumného a vývojového pracovníka Národního ústavu duševního zdraví Matěje Kučery.
S narůstajícím věkem se riziko výskytu demence dramaticky zvyšuje, a to zejména po šedesátém pátém roce života, přičemž vrchol výskytu je mezi osmdesátým a osmdesátým čtvrtým rokem. Jak uvádí Matěj Kučera, lékařský pracovník Národního ústavu duševního zdraví: „Pacienti jsou nejčastěji diagnostikováni v tomto věku, byť mohou žít s demencí řadu let, aniž by byli oficiálně diagnostikováni.“
Důležité je také poznamenat, že ženy v české, ale i v mezinárodní populaci jsou více zatížené Alzheimerem než muži. Ač hraje jednoznačně určitou roli u žen vyšší naděje na dožití, tak „zůstává v pozadí celé spektrum dalších faktorů, které to mohou ovlivňovat, pracuje se s celou řadou teorií, jedna je například jiná sociální zátěž, jiná biologická zátěž, ta interpretace je velice nejasná. V současné době my nevíme jasný ten kauzální vztah, ale máme spoustu teorií,“ vysvětlil Kučera.
V České republice bylo v roce 2021 odhadem diagnostikováno přibližně 70 000 případů demence, avšak odhady počtu skutečně postižených lidí se pohybují až kolem 120 až 150 tisíc. „Ve světě i u nás v Čechách pozorujeme neustálý nárůst počtu lidí žijících s demencí,“ popsal Kučera. „I když se počet nově diagnostikovaných případů mírně stabilizuje nebo klesá, celkový počet lidí s demencí stále roste.“
V západních zemích je kladen důraz na včasnou diagnostiku a podporu zdraví v raných stadiích demence. „Je důležité zajistit celkovou péči o pacienta a podporu rodiny v těchto raných fázích,“ zdůrazňuje Kučera. „Existují také léky, tzv. kognitiva, která prodlužují fáze, kdy se ten člověk o sebe zvládá postarat ještě sám,“ míní Kučera, který také uvedl, že podle vědeckých studií by až 40 % případů vůbec nemuselo vzniknout, kdyby se správně pracovalo s rizikovými faktory: „Rizikové faktory nám vznikají už v dětství, první faktor je například už nízké vzdělání, když se dostáváme do toho pozdějšího středního až vyššího věku, tak je to celé spektrum, například kouření, alkohol, přítomnost určitých onemocnění, jako je obezita, vysoký krevní tlak, diabetes, cukrovka či poranění mozku nebo i nové faktory, jako například problém se sluchem, sociální izolace, to, že člověk žije sám, anebo i znečištění vzduchu.“
Ředitelka neziskové organizace A DOMA Jitka Zachariášová upozornila na to, že si rodiny často neuvědomují prvotní příznaky demence kvůli hektickému životnímu tempu: „Příznaky mohou být neznatelné až do okamžiku, kdy dojde k závažnějším incidentům, jako jsou pády nebo dehydratace.“ Moderní technologie, včetně umělé inteligence, mohou pomoci zachytit tyto situace a poskytnout včasnou pomoc.
Vzhledem k tomu, že počet psychicky nemocných seniorů se zvyšuje, je namístě i otázka nákladů na péči o pacienty s demencí. „Průměrné roční náklady na jednoho pacienta s demencí dosahují přibližně 22 000 eur,“ tedy 556 000 korun. Z těch celkových nákladů podle Kučery přibližně 45 % pokrývají rodinní příslušníci péčí doma, 40 % připadá na sociální oblast a pouze 15 % jde na přímou zdravotní péči.
Lékaři by meli informovat vládu a pana Koláře o vyvoji mozku 65+ a70+