V Bubenči se po 1. světové válce usadila řada Rusů, vznikla tu velká komunita. Celý ráz této části Prahy tehdy proměnila rozvětvená a bohatá rodina Petschků. Podnikatelé židovského původy patřili k nejbohatším lidem v Československu.

Mezi její nejvýraznější představitele patřili Julius Petschek s bratrem Isidorem. Ti založili bankovní dům, který sídlil v paláci v dnešní ulici Politických vězňů nedaleko Václavského náměstí. Dodnes nese rodinné jméno a slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu. Podnikavého ducha měl i další třetí člen rodiny Ignaz Petschek. 

Ze zemědělské lokality honosná čtvrť

Rodina nejvíce zbohatla na těžbě uhlí, do které začal investovat ještě otec trojice bratrů Moses už v druhé polovině 19. století, kdy koupil akcie Mostecké uhelné společnosti. Bratři Ignaz a Julius pak po první světové válce začali nakupovat doly a vzniklo těžařské impérium skrze které ovládali téměř polovinu těžby hnědého uhlí v Evropě.

Rodinný klan výrazně změnil původně spíše zemědělský ráz Bubenče, když tu začali stavět své honosné paláce a domy. „Vlastnili nejméně 66 ha pozemků a přes 13 domů používaných jenom pro vlastní bydlení,“ řekla pro Českou televizi kronikářka Prahy 6 Andrea Holasová. Jméno různých členů rodiny dodnes nese několik budov. Ve vilách, které nechali vystavět, dnes také sídlí kromě té ruské třeba americká ambasáda. Vila Marianne Gellertové-Petschkové sloužila v minulosti zase coby čínská ambasáda.

Dnešní reprezentativní budova Ruské federace měla původně být okázalou rezidencí dalšího z bohatých členů rodiny Bedřicha Petschka. Navrhl ji architekt Max Spielmann a stavba začala v roce 1927. Podle dochovaných zpráv ji ale brzy poté, co stavba začala, prodal bankéři a rodinnému příteli Jiřímu Popperovi.

Majitel utekl před nacisty

Ten v ní bydlel jedenáct let. V roce 1938 opustil Československo z obav z narůstajícího nebezpečí nacismu a odjel do Velké Británie. Hned po vzniku protektorátu jeho dům nacisté zabrali a sídlilo tu gestapo. Podobně zabrali i palác rodiny Petschků v centru Prahy, ze kterého se stala nechvalně známá „Pečkárna“, kde gestapo mučilo a vyslýchalo odpůrce okupace a odbojáře.

Sovětský svaz své první stálé zastupitelství v Praze otevřel v roce 1922, tehdy sídlilo na Žižkově. Postupně se z něj stalo velvyslanectví. Diplomatické styky s tehdejší Československem na nějakou dobu přerušila nacistická okupace. Bubenečskou vilu Sovětský svaz získal hned po konci války v roce 1945, tehdy ji SSSR daroval přímo československý prezident Edvard Beneše.

Dar za osvobození

Z důvodů, které nejsou dodnes objasněné, ji tehdy prohlásil za majetek státu ještě než se rodina Popperů stihla vrátit z emigrace. Podle ruského velvyslance Sergeje Kiseljova jí Sovětský svaz dostal jako výraz poděkování za osvobození od nacismu. Po rozpadu SSSR v roce 1991 přešla do majetku Ruské federace, která jí využívá dodnes.

V sousedství vily postupně vznikla nová administrativní budova a Petschkova vila slouží od 70. let hlavně k reprezentačním účelům. V okolí přibyla řada dalších staveb pro potřeby pracovníků ambasády. Vznikly tu úřední budovy, bytové domy nebo školy.

Ve vile se v současnosti konají honosné recepce a večírky nebo akce spojené s ruskou kulturou. Ambasáda tu také ubytovává významné hosty. Nejvyšší představitelé ruského státu ale občas pobývají i jinde. Například prezident Vladimír Putin během návštěvy Prahy v roce 2006 bydlel v luxusním hotelu Four Seasons.

Potomci rodiny Popperů se pokoušeli vilu získat zpátky už po druhé světové válce i po roce 1989. Žádali po státu navrácení nebo vyplacení náhrady za vilu. K tomu však nikdy nedošlo, ačkoliv se potomci Poppera o vilu se dokonce i soudili.

Video
Video se připravuje ...

Před ruským velvyslanectvím demonstrovali lidé s protiruskými transparenty. Václav Burian

Vrbětická krize

ONLINE: Vrbětická krize Oznámení české vlády Tajná jednotka 29155 Ruská reakce Šéf BIS Michal Koudelka Stopy ruských agentů v ČR Projev prezidenta Zemana

Fotogalerie
60 fotografií