V Bubenči se po 1. světové válce usadila řada Rusů, vznikla tu velká komunita. Celý ráz této části Prahy tehdy proměnila rozvětvená a bohatá rodina Petschků. Podnikatelé židovského původy patřili k nejbohatším lidem v Československu.
Mezi její nejvýraznější představitele patřili Julius Petschek s bratrem Isidorem. Ti založili bankovní dům, který sídlil v paláci v dnešní ulici Politických vězňů nedaleko Václavského náměstí. Dodnes nese rodinné jméno a slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu. Podnikavého ducha měl i další třetí člen rodiny Ignaz Petschek.
Ze zemědělské lokality honosná čtvrť
Rodina nejvíce zbohatla na těžbě uhlí, do které začal investovat ještě otec trojice bratrů Moses už v druhé polovině 19. století, kdy koupil akcie Mostecké uhelné společnosti. Bratři Ignaz a Julius pak po první světové válce začali nakupovat doly a vzniklo těžařské impérium skrze které ovládali téměř polovinu těžby hnědého uhlí v Evropě.
Další demonstrace před ruskou ambasádou. „Před bolševikem se neustupuje,“ hřímal Novotný z multikáry
Rodinný klan výrazně změnil původně spíše zemědělský ráz Bubenče, když tu začali stavět své honosné paláce a domy. „Vlastnili nejméně 66 ha pozemků a přes 13 domů používaných jenom pro vlastní bydlení,“ řekla pro Českou televizi kronikářka Prahy 6 Andrea Holasová. Jméno různých členů rodiny dodnes nese několik budov. Ve vilách, které nechali vystavět, dnes také sídlí kromě té ruské třeba americká ambasáda. Vila Marianne Gellertové-Petschkové sloužila v minulosti zase coby čínská ambasáda.
Dnešní reprezentativní budova Ruské federace měla původně být okázalou rezidencí dalšího z bohatých členů rodiny Bedřicha Petschka. Navrhl ji architekt Max Spielmann a stavba začala v roce 1927. Podle dochovaných zpráv ji ale brzy poté, co stavba začala, prodal bankéři a rodinnému příteli Jiřímu Popperovi.
Majitel utekl před nacisty
Ten v ní bydlel jedenáct let. V roce 1938 opustil Československo z obav z narůstajícího nebezpečí nacismu a odjel do Velké Británie. Hned po vzniku protektorátu jeho dům nacisté zabrali a sídlilo tu gestapo. Podobně zabrali i palác rodiny Petschků v centru Prahy, ze kterého se stala nechvalně známá „Pečkárna“, kde gestapo mučilo a vyslýchalo odpůrce okupace a odbojáře.
Sovětský svaz své první stálé zastupitelství v Praze otevřel v roce 1922, tehdy sídlilo na Žižkově. Postupně se z něj stalo velvyslanectví. Diplomatické styky s tehdejší Československem na nějakou dobu přerušila nacistická okupace. Bubenečskou vilu Sovětský svaz získal hned po konci války v roce 1945, tehdy ji SSSR daroval přímo československý prezident Edvard Beneše.Dar za osvobození
Z důvodů, které nejsou dodnes objasněné, ji tehdy prohlásil za majetek státu ještě než se rodina Popperů stihla vrátit z emigrace. Podle ruského velvyslance Sergeje Kiseljova jí Sovětský svaz dostal jako výraz poděkování za osvobození od nacismu. Po rozpadu SSSR v roce 1991 přešla do majetku Ruské federace, která jí využívá dodnes.
V sousedství vily postupně vznikla nová administrativní budova a Petschkova vila slouží od 70. let hlavně k reprezentačním účelům. V okolí přibyla řada dalších staveb pro potřeby pracovníků ambasády. Vznikly tu úřední budovy, bytové domy nebo školy.
Ve vile se v současnosti konají honosné recepce a večírky nebo akce spojené s ruskou kulturou. Ambasáda tu také ubytovává významné hosty. Nejvyšší představitelé ruského státu ale občas pobývají i jinde. Například prezident Vladimír Putin během návštěvy Prahy v roce 2006 bydlel v luxusním hotelu Four Seasons.Potomci rodiny Popperů se pokoušeli vilu získat zpátky už po druhé světové válce i po roce 1989. Žádali po státu navrácení nebo vyplacení náhrady za vilu. K tomu však nikdy nedošlo, ačkoliv se potomci Poppera o vilu se dokonce i soudili.
Před ruským velvyslanectvím demonstrovali lidé s protiruskými transparenty. Václav Burian
Vrbětická krize
ONLINE: Vrbětická krize Oznámení české vlády Tajná jednotka 29155 Ruská reakce Šéf BIS Michal Koudelka Stopy ruských agentů v ČR Projev prezidenta Zemana
- K prvnímu výbuchu v muničních skladech došlo 16. října a 3. prosince 2014. Při prvním výbuchu zemřeli i dva zaměstnanci firmy Imex Group, která si sklady pronajímala.
- O podezření ze zapojení ruských tajných služeb do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích z roku 2014 informoval premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v sobotu 17. dubna. V reakci na to Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů.
- Nepřátelský akt nebo státní terorismus. Tak na informace o zapojení ruské vojenské rozvětky do výbuchu ve Vrběticích reagovali Čeští politici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) kritizoval i prezidenta Miloše Zemana. Vadilo mu, že se k situaci nevyjádřil.
- Rusko obvinění označilo za absurdní. Na vyhoštění svých diplomatů pak odpovědělo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
- Informace nezůstala bez odezvy ani mezi občany. Už v noci ze soboty na neděli skupina aktivistů potřísnila zdi ruského velvyslanectví kečupem. V neděli se pak před velvyslanectvím sešla asi stovka demonstrantů, dorazilo ovšem i kolem deseti podporovatelů Ruska a došlo i na potyčky.
- V úterý se informacemi zabývala i česká Sněmovna. Poslanci na konci jednání vyzvali vládu k dalšímu omezení počtu ruských diplomatů v Česku.
- Ve čtvrtek Česko reagovalo na vyhoštění svých diplomatů rozhodnutím, že počet ruských pracovníků na ambasádě v Praze zastropuje na počet českých pracovníků na své ambasádě v Rusku.