Lipavský vyrazil na Ukrajinu: „Stojíme za Ukrajinou.“ Ve Zborově uctil legionáře
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je na návštěvě Ukrajiny. Ve Zborově na západě země dnes symbolicky uctil památku československých legionářů. Lipavský uvedl, že jeho šestá návštěva země, která se tři a půl roku brání ruské agresi, se týká česko-ukrajinských vztahů, ale i další podpory Ukrajiny.
„Moje návštěva je o česko-ukrajinských vztazích. O tom, že podporujeme naše firmy, aby měly třeba dobrý podíl na obnově Ukrajiny. Je to i politická zpráva, že samozřejmě stojíme za Ukrajinou, za jejím bojem proti ruské agresi. To je něco, kde máme společný zájem,“ řekl šéf české diplomacie. „Je to také o naší podpoře budoucí evropské integrace Ukrajiny nebo členství v NATO,“ dodal.
V následujících dnech ministr vystoupí například na konferenci k dodržování mezinárodního humanitárního práva. Čekají ho i schůzky s ukrajinskými představiteli. „Chtěl bych také poukázat, že Česko je na Ukrajině velmi aktivní. Na celé Ukrajině, a to i v blízkosti frontové linie. I tam česká diplomacie prosazuje naše zájmy,“ podotkl Lipavský.
Bitva u Zborova byla prvním významným vystoupením československých legií na východní frontě během první světové války. Odehrála se 1. a 2. července 1917 a podle historiků měla důležitý vliv při formování samostatného Československa. Československé jednotky u Zborova zvítězily nad dvojnásobnou přesilou rakousko-uherských pluků, v jejichž řadách bojovali čeští vojáci. Boj si vyžádal životy více než 350 Čechoslováků.
„Byla to síla legií, které nechaly vzniknout Československu jako takovému. Tehdejší mocnosti uznaly, že Československo může existovat jako samostatný stát. To by pro nás mělo být velkou inspirací i dnes,“ míní ministr. Nachází mnoho paralel s aktuálním děním na Ukrajině.
Na síti X dnes Lipavský uvedl, že jednal s gubernátorem Ternopilské oblasti Vjačeslavem Nehodou o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. Česko zde podle ministerstva zahraničí v roce 2022 vybudovalo modulární ubytovací jednotky pro uprchlíky a předloni v rámci programu MEDEVAC předalo místní nemocnici léky, chirurgické nástroje či materiály pro protetiku v hodnotě 12,5 milionu korun. Loni na jaře ternopilské školy obdržely osm školních autobusů.
Obyvatelé Ternopilské oblasti se snaží na válku nemyslet. To ale není možné, protože řadu z nich přišla o své nejbližší. S gubernátorem oblasti Vjačeslavem Nehodou jsem aspoň krátce mluvil o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. pic.twitter.com/2W2NelXEho
V komentáři pro ukrajinský portál Jevropejska pravda dnes Lipavský mimo jiné podotkl, že Ukrajinci si uvědomují, že jim do budoucna bezpečí a prosperitu zajistí pouze integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. „V tom má Ukrajina naši velkou podporu, byť ne bezbřehou. Nesmí zpomalit ve svých reformách, stejně tak nesmí zpochybnit vládu práva a protikorupční opatření. To jsou křehké, ale nezbytné součásti pravidel ukrajinské cesty do Evropy. Z těchto požadavků neslevíme,“ uvedl šéf diplomacie.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, vyjádřil se prezident Petr Pavel k tomu, jak novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura jednu z budovy svého úřadu sundal. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, dodal prezident.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
