Přestože Jarmila Fecková zemřela před pěti roky, na Ombudsmana Blesku se rozhodli paní Valtrová s manželem Pavlem (77) obrátit až nyní. „Tchyně zemřela 30. října 2015. Snažili jsme se to řešit po vlastní ose, ale neuspěli jsme, tak nás zajímá názor odborníka, zda vše proběhlo správně, nebo někde nastala chyba,“ říká Pavel Valtr.

Vyrůstala s babičkou

Vztah Michaelis Valtrové a její maminky byl složitý. „Můj tatínek byl Němec a zemřel za války v březnu 1944, já jsem se narodila v říjnu 1944. Mě a bráchu vychovávala babička, protože jsme málem skončili v dětském domově,“ začíná popisovat paní Valtrová.

Její maminka se v roce 1946 znovu provdala a odstěhovala do Doks. „Vždy jsem měla pocit, že se za mě stydí. Když mi třeba bylo 14, tak jsem ji potkala na pouti. Dala mi oblečení po sestrách s tím, že prý nevypadám dobře. Jenže my jsme s babičkou neměli moc peněz navíc,“ vzpomíná. Roky plynuly a čas od času se stýkali. „Naposledy jsme ji viděli spolu, když jí bylo 80, bylo to tak dva roky před smrtí,“ loví v paměti manželé.

Michaelis Valtrová měla další 4 sourozence. „Tady u nás v Josefově Dole bydlí ještě můj brácha Miroslav, se kterým se stýkám. Pak jsem měla hezký vztah s nevlastní sestrou Magdou, ale ta již zemřela. A ještě tu jsou nevlastní sestry Marcela a Libuše,“ popisuje.

Smrt maminky

Když Jarmila Fecková zemřela, měla paní Michaelis kontaktovat jedna z dcer Feckové. „Volala nám, ať přijedeme do Liberce, že mělo zbýt po mamince 220 tisíc. Jenže pak bylo ticho a nikdo se neozval,“ říká Valtrová. „Bylo takové ticho, že nás dokonce ani nekontaktoval notář. A stejně tak nekontaktoval notář ani bráchu manželky,“ přidává se Pavel Valtr, který manželce pomáhá se všemi dokumenty a s papírováním.

Byt jako dar

„Pak jsem se dopátral k tomu, že tři roky před smrtí (konkrétně to bylo 3. července 2012) darovala svůj byt právě těm dvěma dcerám – tedy nevlastním sestrám manželky,“ popisuje Valtr. S tím, že pořád čekali alespoň na dopis od notářky, který ale nikdy nedorazil. „Tak jsem napsal na soud do České Lípy, kde mi sdělili jméno notářky, která měla tento případ na starosti. Tu jsem kontaktoval a ta mi odepsala, že bylo dědické řízení vyřízeno, že na účtu bylo 23 korun,“ byl překvapený Valtr.

Manželé se snažili obnovit dědické řízení u soudu, ale nepodařilo se jim to. „Ani já, ani můj bratr jsme nebyli přizváni k dědickému řízení. A to je takto správně?“ ptá se na radu Ombudsmana Blesku Michaelis Valtrová.

Co na případ říká Notářská komora České republiky?

Notářská komora České republiky zaslala Blesku vyjádření k případu paní Valtrové: „V popsaném případě je uvedeno, že na účtu zůstavitelky bylo pouze 23 Kč. Takto malé částky se vydávají vypraviteli pohřbu na alespoň částečné krytí nákladů. Pozůstalostní řízení pak bylo pro nepatrný majetek zastaveno, dědicové se v takových případech nezjišťují. Dary ostatním potomkům zůstavitelky by bylo možné zohlednit pouze tehdy, pokud by zůstavitelka zanechala majetek, který by se stal předmětem pozůstalostního řízení.“

Specialista na rodinné právo JUDr. Pavel Novák
Autor: archiv Blesku

Jak je to s nadstandardními dary při dědickém řízení

Byl postup notářky správný? Tuto otázku manželé Valtrovi položili Ombudsmanovi Blesku. Na to jim odpověděl JUDr. Pavel Novák: „Pokud byla pozůstalost zmíněných 23 Kč, pak byl postup notářky správný. Odpověď Notářské komory je v souladu se zákonem.“

Podle Ombudsmana Blesku tedy nikdo v tomto případě nepochybil. Manželé také zajímalo, jestli byt, který darovala zesnulá ještě za svého života, se započítává do dědictví? Podle Ombudsmana Blesku se dary zůstavitele za jeho života některým z dědiců do dědictví nezapočítávají tak, jak to pan Valtr chápe.

„To znamená, že dar jako takový do dědictví nevstupuje coby součást pozůstalosti. Pouze mohou nepominutelní dědici požadovat (někdy tak může učinit i soud sám), aby nadstandardní dary (což byt je) byly započítány do hodnoty dědického podílu toho dědice, který dar obdržel, tzn., aby se jeho dědický podíl o hodnotu daru snížil.

Neznamená to však, že by se obdarovaný dědic měl podělit s nepominutelnými dědici o hodnotu daru. Pokud tedy pozůstalost činila 23 Kč, nebyl tento postup de facto možný,“ vysvětlil Novák. Manželé se tak podle Pavla Nováka nemají šanci k čemukoliv dostat, jelikož pozůstalost byla jen 23 Kč.

Fotogalerie
6 fotografií

Blesk Podcast: Neuctivé vůči obětem, říká o kritice „kelímkové“ piety protokolář Sklenář.

Video
délka: 38:44.80

Blesk Podcast: Neuctivé vůči obětem, říká o kritice „kelímkové“ piety Sklenář Jiří Marek