Zuzano, co vám jako první blesklo hlavou, když jste se tu zprávu dozvěděla?
„Že se to dalo očekávat, protože náznaky už byly. Ale samozřejmě, že to každého strašně překvapí. Jsem teď v takovém období, kdy se mi vrátilo to, jak mi před pár měsíci umírala maminka, a je to strašně nepříjemné. Ale já bych na něj chtěla vzpomínat opravdu v tom příjemném slova smyslu. Mám ho zafixovaného jako muže, který si užíval život plnými doušky a byl takový trošku nad zemí. Praktické věci vůbec neuměl. V podstatě nezařídil vůbec nic.“
I se složenkami měl prý velký problém…
„A když mu ještě zrušili poštu, tak byl úplně bezradný. On se i svěřoval lidem v bance s vklady, aby to udělali za něj. A je jenom k jejich cti, že toho nezneužívali. V podstatě byl, co se týče praktického života, úplně mimo. Ale jako společník a jako bavič byl geniální.“
Znali jste se přes třicet let?
„To bylo v roce 1993, ještě v období, kdy vodil do divadla Moniku Kvasničkovou, ta snad ani neměla osmnáct, a on si ji chtěl brát. Všichni jsme se smáli, převraceli oči. A on to myslel vážně, ona taky. Šimek potom vyprávěl příhodu, proč se rozešli – že ho vyhodil děda Kvasničkové, když ho přivedla jako frajera, protože děda byl mladší než Jirka. Nevím, jestli je to pravda, nebo ne, ale vyprávěl to před ním, a Jirka to nerozporoval, protože měl úžasný smysl pro humor.“
S Miroslavem Šimkem jste utvořila dvojici a dělali jste politickou satiru. Nebral to Jirka tak, že jste mu ho odvedla?
„Celý soubor to tak bral, ale já musím říct jedno – ten soubor končil, nebyly už nové scénky a Šimek byl unavený tím, že to vlastně psal sám. Nanejvýš mu Krampol pomáhal, ale to bylo takové pomáhání, jako že jeli na dva týdny do Tuniska a přinesli jednu nedokonalou scénku napsanou rukou. Soubor potřeboval něco nového. Já přišla s politickou satirou, a tu Jirka dělat nechtěl. Šimek původně myslel, že bychom to mohli dělat ve třech, ale Jirka to odmítl. Ale celý soubor to hodil na mě a bral to špatně.“
Byla jste i u toho, když si Jirka začal namlouvat svoji pozdější manželku Hanku?
„Tu mu namlouval Šimek, říkal: »No konečně učitelka! Tu si ještě neměl. Ta bude dobrá, ta tě umravní« a tak. A ze začátku opravdu byla krásná holka. Potkali se už předtím, když ještě byla v podstatě »pod zákonem«, a už se jí líbil. Tehdy jí řekl, ať se ukáže, až bude dospělá. A opravdu se po letech ukázala i se synem. No, a nějakou dobu to fakt fungovalo.“
Zesnulý Krampol (†87): Dva dny před smrtí poslal Blesku audiovzkaz! Poslední vtip a sbohem! Blesk
Hanku pak semlel život ve zlaté kleci...
„Asi největší problém byl ten, že přestala pracovat. Krampol si už potom i uvědomoval, že to byla chyba a že se chytla paniček podnikatelů, které bohužel na večírcích a v pití vydržely víc. Začala mít i ve školce problémy, házeli jí tam klacky pod nohy. Tak řekl, že ji uživí. Jirka potřeboval mít nad tou ženou navrch, měl pocit, že on je ten, co se stará o rodinu.“
Je známo, že procházel i svými zvláštními kvartály.
„Ano, byl kvartální opilec, to vždycky Šimek říkal: »Už dlouho byl klid, teď to přijde.« A opravdu ho to chytlo a byl týden v lihu. To byly složité záležitosti, to ani nehrál, nebyl schopen vůbec ničeho. Pak zase začal sekat dobrotu, na tři měsíce.“
K vaší spolupráci došlo až mnoho let po smrti pana Šimka. Koho z vás dvou to napadlo?
„My byli v Tunisku s finalisty Muže roku na takovém soustředění, byl tam kulturní večer a měla to moderovat jedna misska. Nedopadlo to a zavolali mi, ať to převezmu, a jelikož tam akorát přišel Krampol, tak já zavolala jeho. Zvládli jsme to tak, že na to vzpomínal. Potom přišel za mnou a řekl, že by chtěl se mnou vystupovat tak jako kdysi a že si myslí, že by to fungovalo.“
Ta spolupráce se ale záhy rozpadla. Proč?
„Rozpadla se kvůli tomu, že okolí mu začalo vyprávět, že vzal přebrané zboží po Šimkovi a jestli se nestydí, že prostě má na víc. Média to začala dávat dohromady s mileneckým vztahem. Teď mu říkali, že ho milují mladé holky. Kačka Bláhová přišla na nějakou otevíračku kasina, sedla na něj, začala ho oblejzat, šeptat mu do ucha, jak ho miluje, že je pro ni Belmondo a že by chtěla vystupovat všude, kde vystupuje on. Říkám: »Slečno, prosím vás, šeptejte mu to do druhého ucha, na tohle neslyší.« Odešla jsem. Řekla jsem mu, ať si dělá, co chce, ale ne, když jsme někde spolu na akci, protože mě to shazuje. A on se rozčílil, že k sobě nemáme žádné závazky. A ještě mi říkal: »Vidíš, já mám jiné šance než tebe.« Pak onemocněl a mě obvinili, že je to kvůli mně, protože já ho tahám po nevytopených sálech. A to mě teda dorazilo, ale to už je dávná historie. My jsme si to pak vysvětlili.“
Takže jste se nerozešli ve zlém, jak se mohlo zdát?
„Vůbec ne. My jsme si z nemocnice telefonovali a chtěl se mnou zase vystupovat. Říkám: » Jirko, já budu mít nový pořad na jedné televizi a slibuju, že když se z toho dostaneš, okamžitě tě vezmu jako hosta.« A říká: »Ježíš, jestli tohle uděláš, já si seženu nové tenisky. « Bohužel už k tomu nedojde. A jestli mě teď slyší tam nahoře: Jirko, měla jsem tě ráda, mám tě ráda. Ne jako partnera, ale jako spolupracovníka, a myslela jsem to fakt… Je to teď blbý, co řeknu, ale myslela jsem to upřímně.“
