„V roce 2017 jsem si dal vyprojektovat dům a s tím začal řešit napojení na kanalizaci. Jelikož je místní kanalizační řád vyšší, než je úroveň, ze které bych já mohl splašky gravitačně vypouštět, tak projektant navrhl tlakovou přípojku do kanalizačního řadu,“ začíná popisovat pan Vlastislav Dočkal. »Na stará kolena « se rozhodl odstěhovat ze Slovenska a najít si nový domov blízko svým synům…
Řekli NE!
Stavba domečku v Herinku šla podle plánu, připojení kanalizace už ale ne – zaseklo se to na stole firmy 1. SčV, a. s., která má na starosti provoz a správu kanalizace. „Poslal jsem jim projekt na schválení a oni mi odepsali, že to nejde, že tu musí být vytvořeny dva systémy kanalizací – jeden tlakový veřejný a až pak druhý tlakový soukromý, kterým se napojím. A to vše na mém pozemku. Což je nehoráznost a stálo by mě to spoustu peněz,“ pokračuje Dočkal.
Jelikož ho v tu dobu tlačil čas a měl termín, kdy se potřeboval nastěhovat do nového, rozhodl se pro jediné možné řešení a nechal si zřídit žumpu za 80 tisíc. „Tak jsem si řekl, že tu kanalizaci začnu řešit, až se nastěhuju a budu mít na to klid. Původně mě měla přípojka stát nějakých 50 tisíc. Teď jsem v takovém stadiu, že pokud bych se chtěl napojit na kanalizaci, jako že bych chtěl, tak musím nechat vybudovat tu veřejnou tlakovou přípojku a k tomu pak tu svoji soukromou na napojení. Ta by podle odhadu mého projektanta měla vyjít na nějakých 350 tisíc,“ nestačí se divit senior.
Jak to vyřešit?
Vlastislav Dočkal roky pracoval jako znalec motorových vozidel, proto většinou ví, jak se ve sporných situacích chovat. Jenže tentokrát netuší, kudy kam… „Já bych se chtěl Ombudsmana Blesku zeptat na dvě otázky. Je možné, aby mi firma, která tu dělá správu kanalizace obce, určovala zřízení veřejné tlakové kanalizace na mém soukromém pozemku? Oni mě na něm nutí dělat věci, které jsou pro mě nepřijatelné! A můžu po někom požadovat těch 80 tisíc, které jsem investoval jako by vlastně navíc?“ ptá se pan Dočkal.
Náklady nese vlastník!
Na „boj“ pana Dočkala o kanalizační přípojku se podívala Ombudsmanka, advokátka Jaroslava Šafránková. „Podle zákona náklady na zbudování kanalizační přípojky nese v tomto případě pan Dočkal, který bude současně i vlastníkem této kanalizační přípojky. Obec nese toliko náklady na materiál na odbočení a uzávěru přípojky. Pokud se pan Dočkal chce ze své vůle na kanalizaci napojit, nezbude mu než se dohodnout se svými sousedy a s provozovatelem kanalizace na způsobu úhrady nákladů spojených s prodloužením kanalizačního řadu,“ hodnotí tento případ Šafránková.
Pana Dočkala také zajímalo, zda může na někom požadovat sumu 80 tisíc, kterou vynaložil na zbudování žumpy, se kterou vůbec nepočítal a kterou si musel nechat udělat, aby se mohl do svého domečku nastěhovat. „Co se týká náhrady nákladů, které pan Dočkal již investoval do stavby své jímky, tyto nemůže po provozovateli kanalizace ani nikom jiném nárokovat.“
Pomůže obec?
Blesk oslovil i starostu Herinku, obce, která je vlastníkem veřejné kanalizace a čistírny odpadních vod. „Veškeré technické záležitosti týkající se výstavby za obec řeší 1. SčV, a. s., jako provozovatel,“ sdělil starosta středočeské obce Karel Zeman. Na otázku, zda a kdy obec plánuje připojit pana Dočkala na veřejnou kanalizaci, odpovídá starosta neurčitě: „Po splnění všech norem a technických požadavků provozovatele na připojení, počítáme s připojením dotčených staveb na čistírnu odpadních vod.“
Malá kapacita čističky?
Co na spor říká 1. SčV, a. s.? „V ulici Ke Korytu byl již vybudován vodovodní řad a z něj byla panu Dočkalovi realizována kolmo vodovodní přípojka,“ napsala Blesku Kristina Blaszczyková. Kapacita čističky byla podle nich ale tak malá, že nemohl být kanalizační řad stavebně povolen. Na to pan Dočkal odpovídá: „Když jsem podával žádost o připojení kanalizace společně s projektem, starosta mi řekl, že po rozšíření je počítáno s připojením obou RD na ulici Ke Korytu. Žádost mého souseda 1. SčV zamítla též.
Konec špatný, všechno špatně? Výstavba na pozemku, kde už dům stojí?
Další z argumentů firmy 1. SčV, který ukazuje spíš neochotu než snahu něco řešit, je ten, že „nelze povolit přípojku v lokalitě, kde je do budoucnosti předpoklad další výstavby“. Ulice Ke Korytu není veřejnou silnicí, ale příjezdovou cestou k domu pana Dočkala a jeho souseda. Cesta je v jejich soukromém vlastnictví a je vedena v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost… Nikam jinam nevede.
Kde by se tedy mohlo stavět? „Jedná se o pozemek s rodinným domem na pozemku 124/9,“ odpověděla Kristina Blaszczyková ze 1. SčV. Jenže to je sousedův pozemek, na kterém přeci už dům postavený má! A za barákem pana Dočkala se nachází pozemky, které jsou označené jako vodní plocha, a dál pak jiné vedené jako orná půda…
Co na to Ombudsmanka?
„Nyní by měl provozovatel vysvětlit, v čem je panem Dočkalem navrhovaný způsob napojení technicky nevyhovující, přičemž argumentace provozovatele sousedem pana Dočkala, jehož dům není rovněž připojen ke kanalizaci a který by se v případě dražší varianty mohl snadno připojit, se mi zdá poněkud lichá. V opačném případě by se provozovatel mohl dopustit přestupku. Panu Dočkalovi lze doporučit obrátit se i na obec jakožto vlastníka kanalizace, která by mohla přimět provozovatele ke změně jeho názoru,“ radí Šafránková.
