Chatku, ve které teď bydlí pan Bohuslav, nechal postavit v 50. letech jeho tatínek. „Měli jsme velkou zahradu, a aby nám ji nevyvlastnili, rodiče koupili zahradní domek a umístili ho tam,“ začíná vyprávět pan Obst s tím, že v objektu si zřídil jeho tatínek kancelář. „A protože to má samostatnou přípojku vodovodní, elektrickou i kanalizaci, tak tomu přidělili evidenční číslo. No a já jsem to v roce 67 od rodičů odkoupil, abychom mohli přistavět a mohli zde žít s ženou a dětmi,“ pokračuje. 

Máte smůlu, není to dům...

V roce 1975 zažádali o stavební povolení na přístavbu obytné chaty, jak je v rozhodnutí i napsáno. Za tři roky bylo hotovo a přístavba byla zkolaudována. „No a pak mě v roce 2017 kontaktovali z finančního úřadu, abych podepsal nové daňové přiznání. Tam jsem se dozvěděl, že jsme vedeni jako rekreační objekt a z toho je zvednutá daň," dodává Obst.

To pana Obsta šokovalo, neboť až do té doby měl ve všech dokumentech vedeno, že jde o obytnou chatu. Částku mu navýšili na 2330 korun. „To je asi o 800 korun víc než dřív. Nevím, kolik přesně platí tady lidi kolem v rodinných domech, ale třeba kamarád, který bydlí přímo v centru Pardubic, za 100metrový byt platí 1800 korun,“ prozrazuje.

Zrádná výška stropu

Pan Obst proto začal pátrat. „Na finančním úřadu mi řekli, že musím na místní úřad žádat o změnu. Tak jsem psal a oni mi odpověděli, že stavba svými technickými parametry neodpovídá. Že bych musel mít strop 2,5 metru vysoký, a já mám jen 2,2,“ prozrazuje senior. Na Ombudsmana Blesku se obrátil s radou, co dělat dál. „V České republice v chatkách bydlí 80 tisíc lidí, nejsem asi jediným, komu tak zvedli daň,“ říká.

Co na to úřady?

Blesk požádal o vyjádření jak Městský úřad v Opočně, tak i finanční úřad. První se nevyjádřil, za druhý se ozvala tisková mluvčí FÚ pro Královéhradecký kraj Romana Barešová, která k tomuto případu poskytla stanovisko. „Pokud je stavba zkolaudovaná jako rekreační objekt a vyhovuje parametrům stavby pro rodinnou rekreaci, je správně zdaněna sazbou daně pro budovy pro rodinnou rekreaci. Je tedy zřejmé, že požadavku p. Obsta nelze vyhovět.“

Má nějakou šanci na změnu? Může žádat o výjimku, když objekt neslouží k rekreaci, ale trvale zde žije? „Bohužel ne. Sazba daně u budov pro rodinnou rekreaci nemá uvedenu podmínku, že má tato budova sloužit rodinné rekreaci. Podmínka užívání je až u budov rodinných domů zařazených do této sazby daně, to ale není tento případ.“

Ombudsmanka Blesku:  V chatce bydlí, musí platit menší daň!

Blesk dal celý případ prozkoumat Ombudsmance, advokátce Jaroslavě Šafránkové. „Z dotazu pana Obsta vyplývá, že nemovitost, ve které bydlí, je rekreační objekt a vždycky byl jako takový veden, a hlavně kolaudován, nicméně je užíván k trvalému bydlení,“ hodnotí a rovnou pokračuje: „Podle zákona o dani z nemovitých věcí § 11 je sazba daně u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívaného pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy. U budovy obytného domu jsou to pouze 2 Kč za 1 m2 , proto je takový rozdíl v dani.“

Dobrá zpráva!

Pro pana Obsta má JUDr. Jaroslava Šafránková zároveň dobrou zprávu: „Ze sdělení finančního úřadu vyplývá, že jediným způsobem, jak změnit budovu z rekreačního objektu na obytný objekt, je tzv. rekolaudace, což je poměrně komplikovaný proces. Informace není správná.

Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. 2 Afs 153/2014 je rozhodné skutečné užívání věci a skutečný účel, k jakému je nemovitost užívána, stavební povolení či kolaudační souhlas nejsou rozhodné. Doporučuji tedy panu Obstovi, aby se opět obrátil na finanční úřad a upozornil je, že skutečným účelem je trvalé bydlení, a nikoliv rekreace, a že je podle toho třeba vyměřit daň,“ popsala Blesku. Pokud pan Obst u příslušného finančního úřadu neobstojí, radí mu Šafránková, aby věc řešil dál. „Musí vyhledat advokáta, obstarat doklady, ze kterých plyne, že dlouhou dobu užívá rekreační nemovitost k trvalému bydlení, a vydat se do boje,“ uzavřela Ombudsmanka.

Tým ombudsmanů posiluje JUDr. Jaroslava Šafránková

Milí čtenáři, náš tým profesionálů posiluje advokátka Jaroslava Šafránková z advokátní kanceláře Šafránková@Vrba. Její pomoc v rubrice Ombudsman Blesku ocení především ti, kteří potřebují radu při prodeji nebo koupi nemovitosti, řeší dopravní nehodu, vypořádávají majetkové vztahy.

Jak probíhá řešení vašich problémů?

1. Napíšete nám svůj příběh.

2. Tým Ombudsmana Blesku vybere nejzajímavější příběh a spojí se s vámi.

3. Dořeší případné další otázky, prostuduje materiály apod.

4. Váš problém předá odborníkovi, který poradí, nabídne řešení i další postup. Upozorní na chyby.

5. Příběh i s radou oborníka zveřejníme v pondělí v deníku Blesk a také na Blesk.cz.

 Video: Stárnutí na vesnici je snazší než ve městě, říká odbornice.