Česko se nepřipojí k nákupům zbraní pro Ukrajinu. Fiala zmínil jinou pomoc
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). ČR se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci. Jeho vyjádření následně potvrdila ČTK mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Stejný postoj jako Fiala má také ministerstvo obrany. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat.
„Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ sdělil serveru premiér.
Ministerstvo obrany se zapojením také nepočítá. „Naše pomoc je však nadále realizována prostřednictvím jiných projektů, například skrz muniční iniciativu. Zároveň Ukrajině poskytujeme pomoc, ke které jsme se společně s ostatními spojenci zavázali na summitu ve Washingtonu,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Karel Čapek.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že česká muniční iniciativa umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v červnovém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a také Kanada. Podle Trumpa bude vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Evropské země tak budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině.
Německý ministr obrany Boris Pistorius po pondělním setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem ve Washingtonu německým médiím řekl, že Německo a USA připravují společnou dodávku dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu. Náklady zhruba dvě miliardy eur (49 miliard Kč) přitom uhradí Německo. Pistorus rovněž spojence vyzval, aby se zapojili do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu.
