Česko se nepřipojí k nákupům zbraní pro Ukrajinu. Fiala zmínil jinou pomoc
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). ČR se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci. Jeho vyjádření následně potvrdila ČTK mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Stejný postoj jako Fiala má také ministerstvo obrany. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat.
„Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ sdělil serveru premiér.
Ministerstvo obrany se zapojením také nepočítá. „Naše pomoc je však nadále realizována prostřednictvím jiných projektů, například skrz muniční iniciativu. Zároveň Ukrajině poskytujeme pomoc, ke které jsme se společně s ostatními spojenci zavázali na summitu ve Washingtonu,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Karel Čapek.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že česká muniční iniciativa umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v červnovém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Ukrajinská společnost Naftohaz uvedla, že pod útokem se v noci ocitly výhradně civilní objekty, které zásobují Ukrajince plynem a teplem, přičemž čtyři lidé utrpěli zranění. „Provoz řady kriticky důležitých objektů byl zastaven,“ sdělil ředitel firmy Serhij Koreckyj. Podle společnosti byl noční útok už šestým na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu od začátku října. Útoky mají dopad na produkci plynu, což je Ukrajina nucena částečně kompenzovat jeho importem, dodala společnost a Koreckyj Ukrajince vyzval, aby plynem šetřili.
Ukrajinská energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že ruský noční útok na energetickou infrastrukturu zastavil provoz v zařízeních na produkci plynu v Poltavské oblasti. Stanice BBC upozorňuje na sdělení šéfa správy regionu Volodymyra Kohuta, podle něhož Rusové útočili na energetickou infrastrukturu, přičemž přímé zásahy a padající trosky sestřelených zbraní poškodily zařízení petrochemického průmyslu.
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá na nadcházejícím summitu EU předložit svůj plán, aby Evropská unie poskytla Ukrajině bezúročný úvěr až 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky. Splatit by ho Kyjev podle něj měl až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Ve vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu dnes kancléř rovněž vyzval členské země Unie, aby zlepšily obrannou spolupráci tváří v tvář ruské hrozbě.
Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a také Kanada. Podle Trumpa bude vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Evropské země tak budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině.
Německý ministr obrany Boris Pistorius po pondělním setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem ve Washingtonu německým médiím řekl, že Německo a USA připravují společnou dodávku dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu. Náklady zhruba dvě miliardy eur (49 miliard Kč) přitom uhradí Německo. Pistorus rovněž spojence vyzval, aby se zapojili do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu.
