Česko se nepřipojí k nákupům zbraní pro Ukrajinu. Fiala zmínil jinou pomoc
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). ČR se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci. Jeho vyjádření následně potvrdila ČTK mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Stejný postoj jako Fiala má také ministerstvo obrany. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat.
„Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ sdělil serveru premiér.
Ministerstvo obrany se zapojením také nepočítá. „Naše pomoc je však nadále realizována prostřednictvím jiných projektů, například skrz muniční iniciativu. Zároveň Ukrajině poskytujeme pomoc, ke které jsme se společně s ostatními spojenci zavázali na summitu ve Washingtonu,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Karel Čapek.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že česká muniční iniciativa umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v červnovém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Ukrajina je připravena na další mírové rozhovory s Ruskem, řekl podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Sybiha, konkrétní datum však neuvedl.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
„Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic,“ reagovala ministryně obrany Jana Černochová na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že by vláda pod vedením hnutí ANO v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila.
„Ale to je panu Babišovi jedno, protože když z této naší aktivity nemá prospěch jeho byznys a Agrofert, tak ho nesmí mít nikdo. Jeho mentalita je zatížena touhou být na předních příčkách českých miliardářů, a obětuje pro ni cokoliv, včetně našich národních zájmů,“ dodala ministryně.
Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a také Kanada. Podle Trumpa bude vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy, několik z nich „během několika dní“. Evropské země tak budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině.
Německý ministr obrany Boris Pistorius po pondělním setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem ve Washingtonu německým médiím řekl, že Německo a USA připravují společnou dodávku dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu. Náklady zhruba dvě miliardy eur (49 miliard Kč) přitom uhradí Německo. Pistorus rovněž spojence vyzval, aby se zapojili do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu.
