Nečekaný vliv první dámy USA: Za Trumpovu otočku k Putinovi může Melania
Prezident USA Donald Trump v pondělí odhalil, že za jeho nedávnou změnou názoru na ruského prezidenta Vladimira Putina stojí zčásti i první dáma Melania Trumpová. Ta svého manžela měla upozornit na to, že mezi slovy a činy ruského prezidenta je propastný rozdíl.
Trump, který v poslední době nasadil vůči ruskému prezidentovi ostřejší tón, uvedl, že je to právě Melania, kdo hnula jeho názory, informoval web Daily Mail. Zatímco s Putinem totiž jedná o mírové dohodě, na ukrajinská města stále padají ruské rakety.
Prezident byl na vztah k Putinovi dotázán během schůzky v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Trump vysvětlil, že s ruským vůdcem často hovoří, ale prozradil překvapivé informace o tom, kdo upozorňuje na rozpory v Putinově chování.
„Moje rozhovory s ním jsou vždy velmi příjemné. Říkám, není to velmi milá konverzace? A pak ten večer vybuchnou rakety, já jdu domů a řeknu první dámě: ‚Dnes jsem s Vladimirem mluvil, měli jsme krásný rozhovor.‘ A ona pak povídá: ‚Ach, opravdu, právě bylo zasaženo další město,‘“ vysvětlil Trump.
Melania Trumpová nebyla zatím během druhém Trumpova funkčního období v okolí Bílého domu příliš vidět. Většinu času trávila v New Yorku, kde jejich syn Barron navštěvuje univerzitu. Je však známo, že si s prezidentem často telefonují. A Trump si prý názoru své dlouholeté manželky náležitě považuje.
Trump doplnil další historku, kdy měl s Putinem údajně skvělý rozhovor. „Myslím, že jsme skončili. Ale pak jsem zapnul televizi a Melania mi řekla, že je to divné, protože právě bombardovali domov důchodců,“ uvedl.
Ultimátum pro Putina
Minulý týden se Trump jevil značně rozrušený, když řekl, že není s Putinem spokojen, „protože zabíjí spoustu lidí“. V pondělí uvedl, že zvažuje poskytnutí větší pomoci Ukrajině. Zároveň Putinovi dal ultimátum 50 dní na to, aby zajistil mírovou dohodu s Ukrajinou, nebo bude čelit „stoprocentním“ clům.
Podle Rutteho plánuje další značnou pomoc Ukrajině poskytnout i řada evropských zemí. „Jsem v kontaktu s mnoha zeměmi. V tuto chvíli vám mohu říci, že Německo, masivně, ale také Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemské království a Kanada se všichni chtějí stát součástí tohoto projektu,“ informoval.
Trump se ptal na úderu na Moskvu
List Financial Times dnes také přinesl informaci, že Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu. Šéf Bílého domu podle listu vybízel Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území.
„Rozhodně. Můžeme, pokud nám dáte zbraně,“ odpověděl mu podle zdrojů Zelenskyj.
Trump naznačil, že takový nápad podporuje. Jedná se podle něj o strategii, která „dá (Rusům) pocítit bolest“ a donutí Kreml zasednout k vyjednávacímu stolu, sdělily FT dva zdroje obeznámené s konverzací.
Kreml: Signál k pokračování války
Rusko dnes na Trumpovy výhrůžky uvedlo, nepřijme žádná ultimáta, nenechá si klást požadavky, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Tvrdí, že Moskva preferuje diplomatickou cestu.
Dmitrij Peskov označil Trumpa o možných protiruských sankcích jako vážná. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenil při dnešním setkání s předsedou Legislativní rady Nového Jižního Walesu Benjaminem Cameronem Franklinem australskou pomoc Ukrajině v obraně proti ruské vojenské invazi.
Austrálie darovala Ukrajině například čluny k posílení námořní a pobřežní obrany a loni v říjnu přislíbila dodat 49 vyřazovaných tanků americké konstrukce a výroby M1A1 Abrams. První z těchto strojů se měly vydat do napadané země podle australského zpravodajského serveru ABC News letos na jaře.
„Australská strana ocenila roli České republiky při podpoře Ukrajiny, rád jsem připojil poděkování Austrálii za trvající pomoc Ukrajině, neboť patří k jednomu z největších přispěvatelů ze zemí mimo NATO,“ napsal Vystrčil.
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Serveru Publico to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Česká republika se soustředí na jiné projekty a cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Proto v tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom se připojili k tomuto projektu,“ dodal premiér.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím Severoatlantické aliance prodávat moderní zbraně, přičemž NATO bude tyto dodávky koordinovat. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a Kanada.
Ukrajinský parlament povolil protipěchotní miny. „Nejvyšší rada právě hlasovala pro zastavení platnosti Ottawské úmluvy v případě Ukrajiny. Je to historické rozhodnutí, která nám vrací právo používat a vyrábět protipěchotní miny - důležitý prvek ženijní obrany na bojišti,“ uvedl poslanec Roman Kostenko. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a invazní vojska podle Kostenka miny běžně používají. „Nemůžeme dál bojovat se svázanýma rukama,“ dodal poslanec.
Prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne na síti X napsal, že bezodkladně podepsal normy nyní schválené parlamentem, mezi nimi i ten o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy. „Budeme schopni dosáhnout přinejmenším parity v silách a prostředcích nezbytných k obraně před ruskou agresí,“ uvedl prezident a také upozornil, že Moskva není signatářem úmluvy.
