Nečekaný vliv první dámy USA: Za Trumpovu otočku k Putinovi může Melania
Prezident USA Donald Trump v pondělí odhalil, že za jeho nedávnou změnou názoru na ruského prezidenta Vladimira Putina stojí zčásti i první dáma Melania Trumpová. Ta svého manžela měla upozornit na to, že mezi slovy a činy ruského prezidenta je propastný rozdíl.
Trump, který v poslední době nasadil vůči ruskému prezidentovi ostřejší tón, uvedl, že je to právě Melania, kdo hnula jeho názory, informoval web Daily Mail. Zatímco s Putinem totiž jedná o mírové dohodě, na ukrajinská města stále padají ruské rakety.
Prezident byl na vztah k Putinovi dotázán během schůzky v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Trump vysvětlil, že s ruským vůdcem často hovoří, ale prozradil překvapivé informace o tom, kdo upozorňuje na rozpory v Putinově chování.
„Moje rozhovory s ním jsou vždy velmi příjemné. Říkám, není to velmi milá konverzace? A pak ten večer vybuchnou rakety, já jdu domů a řeknu první dámě: ‚Dnes jsem s Vladimirem mluvil, měli jsme krásný rozhovor.‘ A ona pak povídá: ‚Ach, opravdu, právě bylo zasaženo další město,‘“ vysvětlil Trump.
Melania Trumpová nebyla zatím během druhém Trumpova funkčního období v okolí Bílého domu příliš vidět. Většinu času trávila v New Yorku, kde jejich syn Barron navštěvuje univerzitu. Je však známo, že si s prezidentem často telefonují. A Trump si prý názoru své dlouholeté manželky náležitě považuje.
Trump doplnil další historku, kdy měl s Putinem údajně skvělý rozhovor. „Myslím, že jsme skončili. Ale pak jsem zapnul televizi a Melania mi řekla, že je to divné, protože právě bombardovali domov důchodců,“ uvedl.
Ultimátum pro Putina
Minulý týden se Trump jevil značně rozrušený, když řekl, že není s Putinem spokojen, „protože zabíjí spoustu lidí“. V pondělí uvedl, že zvažuje poskytnutí větší pomoci Ukrajině. Zároveň Putinovi dal ultimátum 50 dní na to, aby zajistil mírovou dohodu s Ukrajinou, nebo bude čelit „stoprocentním“ clům.
Podle Rutteho plánuje další značnou pomoc Ukrajině poskytnout i řada evropských zemí. „Jsem v kontaktu s mnoha zeměmi. V tuto chvíli vám mohu říci, že Německo, masivně, ale také Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemské království a Kanada se všichni chtějí stát součástí tohoto projektu,“ informoval.
Trump se ptal na úderu na Moskvu
List Financial Times dnes také přinesl informaci, že Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu. Šéf Bílého domu podle listu vybízel Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území.
„Rozhodně. Můžeme, pokud nám dáte zbraně,“ odpověděl mu podle zdrojů Zelenskyj.
Trump naznačil, že takový nápad podporuje. Jedná se podle něj o strategii, která „dá (Rusům) pocítit bolest“ a donutí Kreml zasednout k vyjednávacímu stolu, sdělily FT dva zdroje obeznámené s konverzací.
Kreml: Signál k pokračování války
Rusko dnes na Trumpovy výhrůžky uvedlo, nepřijme žádná ultimáta, nenechá si klást požadavky, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Tvrdí, že Moskva preferuje diplomatickou cestu.
Dmitrij Peskov označil Trumpa o možných protiruských sankcích jako vážná. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina s Ruskem plánují výměnu 1200 válečných zajatců. „Bylo dosaženo dohody o výměně 1200 osob, práce na seznamech stále probíhá,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích po briefingu tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Rustema Umerova.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začátku invaze již o více než 1 056 000 vojáků.
Dnešní schůzka členů OPEC+ ve Vídni se konala na pozadí nových požadavků Spojených států, aby Indie přestala nakupovat ruskou ropu. Washington doufá, že tlak na obchodní partnery agresora pomůže přimět Moskvu k mírové dohodě s Ukrajinou.
OPEC+ dodává na trh zhruba polovinu světové spotřeby ropy. Produkci omezoval několik let, aby podpořil trh a zvýšil cenu. Letos však skupina změnila kurz ve snaze znovu získat větší podíl na trhu. S požadavkem, aby ropní producenti více těžili, přišel i americký prezident Donald Trump.
