Šéf NATO promluvil o Trumpově hrozbě: Sekundární sankce drtivě dopadnou na Čínu, Indii i Brazílii
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že americké sekundární sankce vůči Rusku by mohly velmi tvrdě zasáhnout země jako jsou Brazílie, Čína nebo Indie, pokud by pokračovaly v obchodování s Ruskem. Zároveň Rutte sdělil, že s americkou stranou ještě konkrétně neprojednával dodávky zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu, ale na tématu pracuje. Šéf NATO to podle agentury Reuters uvedl při dnešním setkání se senátory Kongresu USA den poté, co prezident Donald Trump oznámil nové dodávky zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance dnes pokračuje v dvoudenní návštěvě Washingtonu, kde v pondělí jednal s americkým prezidentem. Donald Trump poté pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump zároveň při setkání s Ruttem v Bílém domě oznámil, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu čelící ruské agresi.
Počet ruských dronových útoků na Ukrajinu v srpnu klesl v porovnání s červencem. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, podle níž Moskva na sousední zemi v minulém měsíci vyslala při nočních útocích 4132 bezpilotních strojů s dlouhým doletem, což je o 34 procent méně než v předchozím měsíci.
Přes pokles útoků v době zvýšeného diplomatického úsilí o ukončení války Rusko nadále soustavně útočí drony na města a vesnice po celé Ukrajině a způsobuje četné civilní oběti. I v noci na dnešek ukrajinská protivzdušná obrana drony sestřelovala například v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinského letectva Rusko v noci nad Ukrajinu vyslalo 86 dronů, protivzdušná obrana jich zneškodnila 76.
Kyjev 28. srpna zažil jeden z nejničivějších útoků s využitím dronů a raket, při kterém zahynulo 25 lidí, včetně několika dětí. Z velké části šlo o obyvatele jednoho bytového domu.
OBRAZEM: Hodina ve sklepě městské budovy během prvního školního dne v Bobryku v Sumské oblasti na Ukrajině v pondělí 1. září 2025. Škola v Bobryku se kvůli neustálým alarmům musela přestěhovat do sklepa.
Ve čtvrtek 4. září se v Paříži uskuteční setkání „koalice ochotných“ (skupiny zemí, které vypracovávají plán na podporu Ukrajiny), kterému budou předsedat francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Jak informuje Le Monde s odkazem na Elysejský palác, schůzka, které se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se bude konat v hybridním formátu.
„Po setkání Evropanů a Američanů, které se konalo ve Washingtonu 19. srpna, budou hlavy států a vlád diskutovat o práci vykonané v posledních týdnech na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a analyzovat důsledky tvrdohlavého odmítání Ruska uzavřít mír,“ oznámila administrativa francouzského prezidenta.
Média dříve s odvoláním na své zdroje informovala, že se summitu kromě Macrona a Starmera zúčastní i německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Představitel americké administrativy agentuře Reuters řekl, že Trump měl sekundárními sankcemi na mysli opatření, která by se týkala zemí, které od Ruska nakupují například ropu.
