„Deklarovali suché smrkové dřevo vhodné k okamžitému roztápění či topení. Rozpálit s dřevem, které bylo plné sněhu a ledu prostě nešlo. Měli ho přikrývat, neudělali to. Napršelo jim do toho, nasněžilo, pak celá ta fůra zmrzla,“ tvrdí Ladislav Jurča.

Dřevo podle něj skladuje firma v areálu někdejšího družstva. „Celé bílé to bylo, jak to složili, sypalo se to dovnitř, a jak pršelo, zmrzlo to. Protřepával jsem to vidlemi jak brambory. Děs a hrůza, uschlo to až později ve sklepě u kotle,“ popisuje situaci. Zástupce firmy se pak přijel osobně na jeho zahradu přesvědčit, jak to se dřevem a jeho kvalitou vypadá. „Vykřikoval, že je suché a že se o tom nemíní ani chvíli bavit. Pravdu má jen on, a žádnou jinou on nepřipustí,“ rozčiluje se vidčovský penzista.

Slevu firma poskytla předem

Přitom sama firma už při dodávce kontejneru, který jej vyšel celý na 5500 korun, poskytla desetiprocentní slevu. „Slevu dali, to je fakt. S tím, že uznali, že do toho dřeva »fouklo«. Ale na té fůře bylo 15 až 30 centimetrů sněhu a ledu, takže bych slevu bral tak tři tisíce korun celkem,“ počítá Jurča. Je skálopevně přesvědčen, že dřevo nevhodným uskladněním ztratilo na výhřevnosti. „Je to celé znehodnocené, no ale něčím topit musím. Když tady ale tu fůru vysypali, tak to tak hrozně na první pohled nevypadalo,“ krčí rameny.

Na dřevo čekal 4 dny

Problém byl prý v tom, že si dřevo objednal v pátek, a dovezli mu jej v úterý. Takže dřevo podle něj znehodnotil sníh a mráz, který přišel z neděle 3. na pondělí 4. února. „Pro ně je to asi už hotová věc, ale pro mě ne,“ vzkázal firmě. Blesku zároveň přiznal, že dřevo objednala jeho snacha již třikrát předtím, ale že jej nakonec kvůli finanční tísni od firmy nekoupili. „Stejně to prodali jiným, žádnou ztrátu neutrpěli. Ať mi vyplatí dodatečnou slevu, a můžeme spolu skončit,“ dodává.

Ředitel firmy: Je to pomluva a nehorázná lež!

Stížnost osobně vyřizoval ředitel Pavel Gerla. „Pan Jurča si u nás objednal dřevo ve třech případech. Kontejner za cenu 5500 korun si dvakrát neodebral. Třikrát jsme mu volali, v říjnu, listopadu i prosinci, v té době dodávky odmítl. A před 14 dny přišla jeho snacha, že nutně potřebují dodat kontejner, protože nemají čím topit. Poslali jsme jim dřevo s tím, že o víkendu předtím sněžilo, pršelo, vítr odfoukl plachtu, dřevo mírně zasněžilo. Za to jsme mu poskytli jako kompenzaci slevu 10 procent z ceny,“ vysvětluje ředitel firmy. Osobně na místo sám přijel.

Dřevo už znovu dodávat nebudeme...

„Nabídl jsem mu, že pokud nesouhlasí se slevou, kontejner si odvezeme a vrátíme peníze. Odmítl s tím, že si dřevo nechá. Zopakoval jsem mu, že kdyby si dřevo vyzvedl v době, kdy jej objednával, dodali bychom mu ho suché,“ řekl ředitel Gerla s tím, že zároveň Ladislava Jurču upozornil, že mu již dál dřevo dodávat nebudou, ať si jej shání jinde. „Jde vůbec o první reklamaci tohoto typu od doby, co jsem ve firmě, rovných deset let. Doplatili jsme na to, že se nám rodiny zželelo a mimo pořadník jsme jim dodali přednostně coby místnímu v potížích palivo. Vyhověli jsme, a to byla chyba. V tomto případě platí: za dobrotu, na žebrotu,“ dodává zklamaně ředitel. 

Ombudsman Blesku: Může žádat větší slavu, ale pouze na to, co ještě neztopil!

Může pan Jurča dodávku paliva zpětně reklamovat, když přistoupil na slevu 10 %? A jakou roli v tom hraje to, že dřevo už částečně »naházel do kamen«? I na to se zeptal Blesk Ombudmana a právníka spotřebitelské organizace dTest Lukáše Zeleného. „V daném případě je nutné zohlednit to, že pan Jurča už kompenzaci za danou vadu jednou dostal. Spotřebitel pochopitelně může reklamovat to, co si zakoupil, vícekrát, avšak pro různé vady, protože nic jako »reklamace reklamace « neexistuje,“ hodnotí situaci seniora Zelený a rovnou pokračuje: „Dodatečně by bylo možné vyřízení reklamace rozporovat, tedy namítat, že poskytnutá sleva nebyla přiměřená, jak požaduje občanský zákoník.

Pokud sleva ve výši deseti procent z kupní ceny neodpovídá tomu, jak bylo dřevo znehodnoceno, může pan Jurča nárokovat slevu vyšší, ale pouze k té části dodávky, kterou ještě nespotřeboval (neztopil), protože u již ztopeného dříví nelze prokázat, v jakém stavu bylo před spálením,“ pokračuje Lukáš Zelený.

Může se povolat soudní znalec

Podle Ombudsmana Lukáše Zeleného může být však složité určit, do jaké míry je dřevo znehodnoceno. „V okamžiku dodání a převzetí dřeva se strany shodly na tom, že je dřevo vadné, a proto byla poskytnuta sleva. Není tedy nutné řešit, zda nějaká vada existuje. Jestliže se však kompenzace ukázala jako nepřiměřená, je nutné výši poskytnuté slevy rozporovat u prodávajícího.

Pokud je prodávající přesvědčen, že sleva dostatečná byla, a nárok na dodatečné dopočtení slevy odmítá, může se pan Jurča obrátit na nezávislou třetí stranu, která je schopná výhřevnost dřeva posoudit. Někým takovým je soudní znalec, a pokud by vyhodnotil, že nedostatky dřeva jsou závažnější než v rozsahu deseti procent, jednalo by se o velmi přesvědčivý podklad ke zvýšení poskytnuté slevy.

Posudek může pochopitelně ukázat také to, že dřevo je v pořádku,“ vysvětlil Lukáš Zelený. Ten na závěr doplnil, že pokud se v případě, že posudek vyjde ve prospěch pana Jurči, nepodaří na úpravě slevy domluvit, nezbývá nic jiného než se obrátit na soud.

VIDEO: Pan Jurča koupil dřevo, se kterým prý nešlo topit. Dodavatel nařčení odmítá.

Video
délka: 02:26
1080p 720p 360p

Koupil dřevo. Prý s ním nešlo topit. Dodavatel nařčení odmítá! Karel Janeček, Blesk