V roce 1916 architekt Kaiser Wilhelm II vytvořil třicet kilometrů od centra Berlína olympijský park, který se měl stát dějištěm Olympijských her, které se ale nakonec v Berlíně vzhledem k válce neodehrály. Olympijský park o rozloze 130 hektarů však nakonec byl ke svému účelu využit, pouze o dvacet let později. Adolf Hitler ho nechal přetvořit k obrazu svému.

Přestavba parku začala v roce 1934 a byl jí pověřen Hauptmann Wolfgang Fürstner. V roce 1936, dva měsíce předtím, než v Berlíně vypukly Olympijské hry, byl Fürstner nahrazen Oberstleutnantem Wernerem von Gilsou, jež byl velitelem Berlínského strážního pluku.

Olympijský park měl být pýchou Třetí říše a sloužit k propagandě. Obří sochy z bronzu a kamene tyčící se u monumentálního olympijského stadionu měly být ztělesněním rasové nadřazenosti.

Zatímco olympijský stadion prošel modernizací a v současnosti slouží jako domovský stadion bundesligového týmu Hertha BSC Berlin, olympijská vesnice chátrá. Olympijská vesnice zahrnovala dvoupodlažní koleje, obrovské jídelny a jídelny národů. Nechyběly tam ani plavecká zařízení, tělocvičny a běžecké dráhy.

Po pádu Třetí říše se Německo snažilo památky po vládě Hitlera sprovodit ze světa. Bunkr, kde se schovával, byl zasypán a připomíná ho pouze památník, věznice Spandau, kde zástupce Hitlera Rudolf Hess spáchal sebevraždu, byla stržena, ovšem olympijská vesnice stále zůstává a stalo se z ní město duchů. Berlín stále přemýšlí, jak s pozemky naložit a po desítkách let se konečně rýsuje nové využití. Na pozemcích, které měly sloužit jako pýcha Třetí říše, se začínají stavět bytové domy.

Fotogalerie
19 fotografií