Putin se v Soči „rozjel“: Narážky na Hitlera a Polsko, recitování Puškina, vzpomínky na Blaira

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém čtvrtečním vystoupení v Soči prohlásil, že Polsko učinilo před druhou světovou válkou mnoho chyb. Polsko provokovalo Hitlera, který chtěl najít mírové řešení, komentoval sarkasticky bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.

„Polsko před druhou světovou válkou učinilo mnoho chyb. Německo nabídlo vyřešit záležitost ohledně Gdaňska a Gdaňského koridoru v míru. Polské vedení se tehdy rozhodlo to kategoricky odmítnout, nakonec se stalo první obětí nacistické agrese,“ řekl Putin.

Ruský lídr se rozpovídal i o Tonym Blairovi, bývalém premiérovi Spojeného království, píše britský web Metro. „Znám ho osobně. Byl jsem hostem a strávil u něj doma noc. Ráno jsme společně v pyžamech pili kávu. Byla to dobrá káva? Ano, docela,“ usmál se Putin.

Pravděpodobně měl na mysli svou návštěvu z roku 2001 v Chequers, což je sídlo britských předsedů vlády. 

Během projevu se také pustil do citování básně ruského literáta Alexandra Sergejeviče Puškina. K předčítání si vybral jeho báseň s názvem Borodino Anniversary (Borodinovo výročí). Myslí si, že reflektuje současnou situaci se Západem.

Puškin báseň napsal o bitvě u Borodina, což byla největší a nejkrvavější jednodenní bitva napoleonských válek. Ruský vůdce to pravděpodobně myslel tak, že Rusko přežije vnější hrozby, ať je oponent jakkoli silný, neboť bitva tehdy dle vojenských historiků skončila nerozhodně, a když se Napoleon usadil v Moskvě, jeho vojska nechal ruský generál Michail Kutuzov vyhladovět. Francouzi se museli stáhnout.

Ruský prezident dále v Soči řekl, že Rusko rychle odpoví na případné provokace ze strany Evropy, která se hystericky militarizuje. Rusko ale nemá podle něj v úmyslu zaútočit na Severoatlantickou alianci vedenou Spojenými státy, se kterými se Moskva snaží v plném rozsahu obnovit vzájemné vztahy, uvedl Putin podle agentury Reuters.

Ruský prezident, který dal v únoru 2022 rozkaz ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu po předchozím opakovaném ujišťování, že se Rusko nechystá sousední zemi napadnout, ve svém vystoupení v Soči svaloval vinu za rozpoutání a pokračování nejkrvavější války v Evropě na Západ.

„Velmi dobře si uvědomujeme, do jaké míry jsou všechny hrozby ohledně agresivních plánů Ruska, kterými Evropa sama sebe straší, vycucané z palce. Ale sebeklam je nebezpečná věc a my prostě nemůžeme ignorovat to, co se děje. Nemáme na to právo kvůli naší vlastní bezpečnosti. Opakuji, kvůli naší obraně a bezpečnosti. Proto pozorně sledujeme sílící militarizaci Evropy,“ prohlásil Putin podle agentury TASS.

Tvrzení evropských politiků o hrozbě ruského útoku na NATO odmítl ruský prezident jako nesmysl. „Vládnoucí elity sjednocené Evropy pokračují v rozdmýchávání hysterie. Tvrdí, že válka s Rusy je prý na obzoru a opakují tento nesmysl jako mantru znovu a znovu,“ řekl Putin na setkání Valdajského diskusního klubu podle agentury Interfax.

Drony nad mnichovským letištěm: 17 letů zrušeno! Je na vině Rusko?

„Sami nemohou věřit v to, co hlásají, tedy že se Rusko chystá napadnout NATO. Tomu se nedá uvěřit, ale o tom své lidi přesvědčují. Ti lidé jsou buď nekompetentní, pokud tomu sami skutečně věří, protože nelze věřit takovému nesmyslu, anebo jsou prostě nečestní, protože sami nevěří, o čem se pokoušejí přesvědčit své občany,“ prohlásil.

Obnovit vztahy s USA v plném rozsahu podle Putina odpovídá ruským zájmům. „Vidíme, že nynější administrativa USA se řídí především zájmy vlastní země tak, jak je chápe. Předpokládám, že to je racionální přístup. Pak si Rusko vyhrazuje právo řídit se našimi národními zájmy. A jedním z nich je obnovení plných vztahů se Spojenými státy,“ dodal.

Putin označil zásah Francie proti tankeru z takzvané ruské stínové flotily za pirátství. Francouzští vojáci tanker zadrželi ve středu u pobřeží Bretaně. Plavidlo Francie podezírá z účasti na nelegálních přeletech dronů nad vojenskými a civilními letišti v Dánsku. Podle tvrzení ruského vůdce ale mělo zadržení plavidla jen odpoutat pozornost od tíživé situace v samé Francii.

„Upřímně řečeno, nevím, zda je (tanker) nějak spojen s Ruskem, ale vím, že se to stalo a jak je to pro Francii důležité. Víte proč? Kvůli obtížné vnitropolitické situaci pro vládnoucí elitu ve Francii. Protože nemají žádný jiný způsob, jak odpoutat pozornost obyvatelstva, občanů Francie od složitých, těžko řešitelných problémů uvnitř samotné Francie,“ prohlásil Putin podle agentury TASS.

Ruský lídr se přeřekl, když řekl, že byl šéfem CIA a ne FSB (v letech 1998 - 1999, pozn. redakce). 

„Nakonec naši tehdejší oponenti, nazvěme to tak, co jsem viděl, jako šéf CIA,“ řekl Putin. Pak se zarazil, uvědomil si chybu a opravil se: „Budoucí.“ 

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

9:59

Dnes

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.

Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.

9:40

Dnes

Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.

8:51

Dnes

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.

Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.

Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.

Zobrazit celý online