18°C
Z Česka se sem od půlky října létá přímým letem na zimní exotickou dovolenou, a tak jsem se na Srí Lanku ležící v jihovýchodní Asii vlastně vydal pátrat po tom, zda je tu už elektřina a palivo a turisté budou mít co jíst. Hned první rozhovor s naším průvodcem jménem Ravi mi ale tuto koncepci rozmetal. „Krize trvala jen pár týdnů. Jenže zatímco začátek zaujal všechna západní média, konec už nikdo moc neřešil.“
Krize, která bolela
Srí Lanka si v minulosti prošla řadou příkoří. Bezmála 30 let občanské války, tsunami v roce 2004, útok islamisty a hned po něm pandemie covidu-19. To všechno tento turistický ráj bolelo. Na kolena ostrov ale srazili tři bratři Radžapaksovi – Gotabaja, Mahinda a Basil. Jeden byl prezident, druhý premiér a třetí ministr financí. Vymysleli, že snížením daní vrátí peníze do kap e s poplatníků. Znělo to dobře, jenže zatímco bratři hýřili bohatstvím a jezdili v drahých sportovních vozech, zemi dostali do spirály dluhů, schodků a úvěrů.
Loni pohár trpělivosti přetekl a rozběsněný dav demonstrantů vzal prezidentský palác útokem. No, rozběsněný byl, ale také místní stáli frontu do paláce, jako kdyby šli do muzea. Prezident utekl a fotografi e demonstrantů koupajících se v jeho bazénu obletěly svět. Klienti cestovek se vyděsili a turistická sezona skončila dřív, než začala. „Naštěstí je všechno už v pořádku a turisté se vracejí,“ popisuje Hiran Cooray, ředitel hotelové sítě Jetwing.
Ráj tehdy i dnes
Srí Lanka byla vždy plná bohatství, až kolonizátorům připomínala ráj na zemi. Ostrov ve tvaru diamantu je jedním z největších producentů tohoto minerálu na světě. S údajně nejlepším čajem, bohatým přírodním dědictvím, pralesy plnými zvěře i vzácných dřev jako mahagon, eben nebo ironwood – je tak extrémně tvrdé a husté, že ani neplave. A třeba výhled z pevnosti Sigiriya vám toto přirovnání k ráji připomene. Stavba z pátého století se skrývá na skále, která trčí z téměř absolutní roviny.
Než se vám ale ta panoramata rozprostřou před očima, musíte překonat 1200 schodů. Není divu , že panovník, který na vrcholu sídlil, nikdy do rozsáhlých zahrad pod pevností nechodil pěšky. Nechal se nosit v nosítkách. Tak v půlce cesty se skrývá požitkářská galerie plná obrazů nahotinek malovaných zručným malířem přímo na skálu.
Cejlon
Ať je u nás jakékoliv roční období, z letadla na Srí Lance vystoupíte do podnebí připomínajícího pavilon Fata Morgana v pražské botanické zahradě. Prostě tričko a kraťasy po celý rok. Teplo, které na ostrově panuje, dobře ilustruje doporučení našeho průvodce ve chvíli, kdy jsme mířili na nejvyšší a nejstudenější čajové plantáže Cejlonu: „Je tam zima jako v Anglii, je to jediné místo ostrova, kde je v pokojích topení místo klimatizace.“ A skutečně, jedině tam jsme potkávali místní obyvatele v kuliších a zimních bundách. „Teploty tu klesají až na 18 stupňů Celsia a bylo tam naměřeno i 13,“ otřese se Ravi při děsivé vzpomínce.
Středoevropan má na ostrově z počátku úplně obrácený problém a za 18 stupňů by byl vděčný. Za dva dny si ale tělo zvykne, a když necháte návštěvu vysokohorských plantáží na posledních pár dní, budete skutečně sami shánět mikinu. A večer zapnete topení jako my.
Kvalita
Čaj se pěstuje téměř na celém ostrově, ale nejvyšší kvalita pochází z nejvýše položených plantáží, kde se ty nejlepší sorty sbírají ručně a vždy jen dva lístky obklopující pupen. Každá plantáž vyrábí několik sort a ty prémiové jsou vzácné, protože jejich produkce je jen v desítkách kilo ročně. Pro export se využívají směsi levnějších sort z několika plantáží, které se míchají, aby ho bylo pro potřeby zámořských trhů více.
Hory
Vysoké štíty pokryté zelení, které obklopují městečko Ella ve vnitrozemí, jsou nádherné a výšlap i na menší z nich dá v parném počasí zabrat. My si vybrali Little Adam’s Peak (Malou Adamovu horu, 1141 m n. m.).
Pohled z travnatého vrcholu na čajové plantáže, majestátní horu Ella Rock a silnici, která se klikatí po jejím úbočí, se neomrzí. Obzvlášť když musíte dodýchat a dopotit strmý výstup z městečka, který na vrchol skrz čajové plantáže vede. Rozhodně se to ale vyplatí, i kdyby bylo vedro jako v prádelně. Což s vysokou pravděpodobností bude.
Kriket
Desítky let na světovém trůnu udělaly ze srílanského kriketu národní modlu, a jakmile se hraje utkání na nějakém důležitém turnaji, země se tak trochu vypne. Výhodou je, že třeba jindy rušné dopravní tepny jsou najednou volné.
Safari
Exotickým zvířatům se tu nevyhnete. A nejde jen ovšudypřítomné čipmanky, záplavy krabů ve vlhčích oblastech nebo gekony, které občas najdete i v hotelovém pokoji. „Já mám doma v každém pokoji jednoho až čtyři,“ svěřil se nám Ravi. „Hýčkáme si je, protože žerou komáry,“ dodal. Opravdové setkání s přírodou ale zažijete až na safari v národních parcích.
Rozhodně si nenechte ujít park Yala na jihu, kde jsme se z pohodlí džípu ocitli přímo vprostřed přírodovědného dokumentu. Nemůžete přehlédnout stáda slonů a buvolů pasoucí se na rozlehlých pláních, tlupy opic v korunách stromů, hejna ptáků brodící se mělčinami a my měli to štěstí vidět i velkého varana, levharta spícího na větvi stromu, a dokonce i krokodýla, kterak loví mladého jelena.
Tedy, viděli jsme z dálky jen jelena, jak na mělčině začal nějak divně poskakovat a pak se z neznámého důvodu vydal doprostředka jezírka, kde se začal točit jako buben v pračce. Byl tak daleko, že to bez specifi ckého vybavení ani vyfotit nešlo. Na druhou stranu blíž by nikdo z nás být nechtěl.
Zvířata tu žijí volně, takže se s nimi můžete setkat i mimo rezervaci. Třeba sloni si to poměrně často štrádují podél silnice z jednoho parku do druhého. A občas se zajdou i vykoupat do oceánu, na což upozorňovala třeba cedule u jednoho z hotelů a o čemž svědčily i sloní koblihy, které po ránu na cestě k pláži ještě nikdo nestihl uklidit.
Harmonie
Možná je to buddhistickou tradicí, která je tu jedna z nejsilnějších na světě, možná tím, jak bohaté přírodní dědictví Srí Lanka má. Každopádně tu zdejší obyvatelé žijí silně spjati s přírodou. Všude se volně potloukají psi, kočky a opice. Sloni, kteří jsou národním symbolem, tu mají i sirotčinec ve městečku Pinnawala, který je sice skvělou turistickou atrakcí, ale zvířata zde zároveň dostávají veškerou potřebnou péči a žijí na pastvinách poměrně volně. Žádné cirkusové kousky ani nucené vození turistů na zádech se tu nekoná. Z poklidného pasení je vytrhávají jen chvíle, kdy je pečovatelé několikrát denně ženou ulicemi městečka ke koupeli v řece.
Přírodu i staví
Ekologie a udržitelnost je na Srí Lance trendy. Nejen v běžných restauracích, ale i v hotelech se vaří často lokálně a z místních surovin. A některé hotely přírodu nejen nepoškozují, ale dokonce ji vytváří. Třeba resort Jetwing Vil Uyana, prohlášený za jeden z nejlepších ekohotelů světa, nedaleko slavné pevnosti Sigiriya (Lví skála). Vznikl na zelené louce a dnes tu najdete chaty obklopené hustým pralesem a jezero s divokými ptáky, ale i krokodýly či divokou kočkou rybářskou.
Přestože tento ekosytém postavili při stavbě hotelu, v období migrace vám tu může kolem chaty projít třeba i divoký slon. Produkují vlastní balenou vodu a elektřinu berou ze solárních panelů.
Koloniální minulost
Stejně jako všechny ostatní bývalé kolonie jsou i Srílančané rádi, že vzal kolonialismus za své. Dlouholetá přítomnost Holanďanů, Portugalců a především Britů ale na ostrově zanechala řadu působivých architektonických skvostů. A na tyto památky jsou místní hrdí. Pro příjezd do »malé Anglie«, městečka Nuwara Eliya, je proto nejlepší zvolit vlak, který svůj koloniální původ nezapře dodnes. Místo klimatizace tu fungují otevřená okna a dveře, ze kterých se můžete vyklánět.
Perlou koloniální architektury je město Galle, jehož historickému centru vévodí stará pobřežní pevnost a v jehož starých zdech narazíte i na koloniální chrámy, v nichž jsou pohřbeny první generace obchodníků z Holandska či Británie. A z kolonialismu těží i prodejci suvenýrů, kteří se tu turistům snaží prodat zaručeně falešné, ale věrně vypadající staré mince Východoindické společnosti, která všechny poklady Srí Lanky převážela do Evropy. Samozřejmě k tomu přidají historku o vraku lodi nebo o dědictví nalezeném na půdě starého domu.
Kari a dhal
V hotelech i na ulici tu běžně seženete jídlo evropského ražení nebo moderní světové kuchyně. Ale pokud chcete zažít Srí Lanku i z gastronomického hlediska, musíte vyzkoušet místní kari. „Kari není nikdy dost, dá se jíst k snídani, k obědu i k večeři,“ říká nám Ravi. Zkouším proto držet tempo s místním koloritem.
Silně kořeněné kousky kuřecího masa v ohnivě pálivé omáčce doprovází čočkový dhal, který někdy zmírní jeho pálivost a někdy ještě notně přiloží pod kotel. „To jsou verze pro Evropany, pro Srílančany by pálilo několikanásobně víc,“ podotýká Ravi, když třetí den tento gastronomický pokus s mírným diskomfortem v břiše ukončuji. Jenže po dvoudenní přestávce už si zase dopřávám tu pálivou dobrotu. Je to návykové.
A víte, že když si objednáte garam masala, neznamená to žádnou specifickou chuť, jen to, že to bude pálit. Garam znamená pálivý a Masala směs koření. Pokaždé může chutnat úplně jinak.
Let trvá 10 hodin
Srí Lanka je skvělou destinací pro každého. Jak pro rodiny s dětmi, které si tu užijí ve špičkových hotelech, tak třeba pro party přátel, které mohou prozkoumávat vnitrozemí. „Z exotických destinací patří k těm levnějším,“ říká Kateřina Pavlíková z CK Čedok. Přímý let z Prahy do Colomba trvá okolo 10 hodin.
Srí Lanka: Ostrovní ráj vyhlíží turisty! Historie, příroda a přímý let! Adam Jaroš
