Čaputová s Rizmanem mají nástupce: Úbytek prvních dam! Evropě přibyli „první frajeři“ a gentlemani

Bez první dámy zůstává Slovensko. Do loňska mělo aspoň „prvního frajera“, tedy druha prezidentky Zuzany Čaputové (51) Juraje Rizmana (48). Grasalkovičův palác opustili před půlkou roku, od 15. června je prezidentem Peter Pellegrini (49). Do prezidentského paláce si přivedl psa, o jeho vztazích se toho ale mnoho neví a není známo, že by kdy měl nějakou přítelkyni. V rozhovoru pro Plus 7 dní roku 2020 zároveň coby premiér odpověděl, že není gay.

Premiéra nadzvedla otázka, jestli je gay. Časopis ji neotiskl, redakce se bouří

Čaputová se s koncem v úřadě přesunula do Kalifornie, působila na prestižní Stanfordově univerzitě. Její partner tam za ní v první půlce prosince vyrazil a užili si řadu kalifornských pamětihodností. Na Vánoce se však vrátili zpět a Čaputová přiznala, že i když měla nabídku na prodloužení působení v USA, rozhodla se ji nevyužít. 

Necelé dva roky mělo Maďarsko prvního gentlemana, byl jím István Veres, vysoký činovník Maďarské národní banky. Jenže jeho žena Katalin Nováková rezignovala po skandálu s milostí pro pedofila a parlament, v nepřímé volbě parlament ovládaný stranou Fidesz Viktora Orbána s přehledem zvolil Tamáse Sulyoka. Od 5. března je tak poněkud nečekaně první dámou Maďarska Zsuzsanna Nagyová.

„Plán byl zvládnut ty dva a půl roku, které zbývají do manželova předsednictví Ústavního soudu, a pak se může přejít na pomalejší životní tempo, ve kterém by primární pozornost a roli měly děti. Pomáhám své dceři, hodně času trávím se svými dvěma malými vnoučaty,“ přiznala nová první dáma televizi Híradó. „Byli bychom se uklidnili a postarali se o ovocné stromy, byli bychom často u Balatonu, připravili bychom se na spoustu koupání a turistiky.“

Specialistka na duševní zdraví a rodinná terapeutka se tedy na novou roli příliš nepřipravovala. „Vím, že i manželky mají tendenci brát věci do svých rukou a já pak najdu něco, co vyhovuje mé konstituci a vzdělání,“ pronesla v rozhovoru těsně, než se manžel ujal funkce. „Nejsem exhibicionista, vystupovat na veřejnosti je pro mě zvláštní a neobvyklé,“ pronesla s tím, že je spíš zvyklá se ptát a naslouchat, než se sama projevovat.“

První dámy: Emine Erdoğanová hostila v Ankaře maďarskou kolegyni Zsuzsannu Nagyovou (12. 12. 2024). | Prezidentský úřad Turecka

Dva první gentlemany tedy Evropa ztratila, ale tři noví přibyli. Myriam Spiteri Debonoová (72) se 4. dubna stala prezidentkou Malty a reprezentovat ji pomáhá její manžel, notář Anthony Spiteri Debono. V Severní Makedonii se 12. května úřadu ujala právnička a dlouholetá politička Gordana Siljanovská-Davková, jež má za muže rovněž právníka Blagoju Davkova, svou středoškolskou lásku. V srpnu se k nim přidal Björn Skúlason, když se jeho manželka Halla Tómasdóttir stala prezidentkou Islandu.

U prvních dvou gentlemanů to nevypadá, že by se nějak výrazně projevovali. Zato severský ostrovan rád doprovází svou choť na oficiálním i neformálním programu, na facebooku se podnikatel mj. pochlubil fotkami z dánského královského paláce nebo paralympijských her v Paříži, také přidal osvětu o požárních hlásičích.

Nového islandského prvního frajera a prezidentku v Kodani vítal nový vládce Dánska. To také získalo ne první dámu, nýbrž novou královnu - a tak trochu královnu získaly i Austrálie a Skotsko. Ty mají samozřejmě na trůně Angličanku Camillu, manželku Karla III., ale jejich Mary zase sedí na trůně v Kodani od chvíle, co po 52 letech abdikovala Markéta II. (Margrethe, 84) a korunu předala synu Frederikovi X. (56, česky též Bedřich).

Nová královna Mary (Marie, 52) se narodila jako Mary Elizabeth Donaldsonová v Hobartu skotským rodičům, měla i britské občanství. Pracovala v reklamních agenturách. Svého ženicha poznala v hospodě v Sydney, kam během olympijských her 2000 přišla partička evropských princů. Brali se 14. května 2004, v letech 2005-11 se jim narodili dva synové a dvě dcery. Už jako korunní princezna zastupovala monarchii a působila v řadě dobročinných a neziskových organizací v nové vlasti i ve světě.

Dánský král Frederik s chotí Mary hostili islandskou prezidentku Hallu Tómasdóttir s manželem Björnem Skúlasonem (říjen 2024). | FB/B. Skúlason

Další Britka je chotí vládce Finska - to získalo první první dámu zahraničního původu, když se do čela země postavil dřívější ministerský předseda Alexandr Stubb (56). Suzanne Innes-Stubbová (54) má anglickou matku a otce se skotskými kořeny, vystudovala právo Evropské unie na prestižní College of Europe v Bruggách. Tam potkala Stubba, oba promovali roku 1995. Sama udělala kariéru v globální advokátní firmě White & Case, pak přešla do velkých finských firem. V soukromém sektoru skončila, jak se 1. března stala první dámou. Tato pozice jí však asi úplně nestačila, a tak nastoupila na částečný úvazek na Aaltově univerzitě coby specialistka na zaměstnání a korporátní právo, jak informoval Ilta-Sanomat.

Dvě první dámy naráz získal v uplynulém roce Senegal. Volby hned v prvním kole 24. března vyhrál Bassirou Diomaye Faye (44), který je stejně jako drtivá většina spoluobčanů muslim. Jeho první manželka ovšem je příslušnice křesťanské menšiny, ekonomka Marie Khone; mají spolu čtyři děti. Roku 2023 si k ní vzal ještě muslimku Absu. Coby první dámy se manželovy inaugurace zúčastnily obě.

Na šestého prezidenta a první dámu za šest let (nepočítaje tři mezidobí dvou úřadujících viceprezidentek) si museli zvykat Vietnamci, jejich životnost se postupně zkracuje. Trần Đại Quang zemřel náhle v 61 letech v září 2018, na tři roky pak úřad vykonával generální tajemník Komunistické strany Vietnamu Nguyễn Phú Trọng (2018-21), než se funkce zase vzdal a povýšil do ní premiéra. Nguyễn Xuân Phúc však rezignoval kvůli masivnímu korupčnímu skandálu 18. ledna 2023, po roce a tři čtvrtě. Nahradil jej Võ Văn Thưởng, dřívější vedoucí propagandistického oddělení ústředního výboru komunistické strany. Vydržel rok a 19 dní, i jeho k rezignaci donutil korupční skandál - to když zatkli jeho někdejší podřízené z provinčních úřadů. A tak 22. května 2024 nastoupil Tô Lâm, policejní veterán a později vládní čistič korupce. V prezidentské roli vydržel jen 152 dní, ovšem neskončil potupně, naopak povýšil.

Nejvyšším vládcem komunistické země totiž není prezident, nýbrž - jak jsme byli zvyklí i v Československu - generální tajemník komunistické strany. Výše zmíněný Nguyễn Phú Trọng jím byl do své smrti 19. července 2024, nahradil ho Tô Lâm. Prezidentskou funkci převzal 21. října armádní generál Lương Cường.

Prezident zemřel na vážnou nemoc. Ani lékaři z ciziny vůdce Vietnamu nezachránili

Jestliže jsou prezidenti Vietnamu spíše na okrasu - například na vítání zahraničních protějšků - o prvních dámách nelze říci skoro ani to. Tu současnou veřejnost prvně zaznamenala až měsíc po manželově nástupu do úřadu, když vítali prezidentský pár Bulharska. Ví se jen to, že Nguyen Thi Minh Nguyet a Lương Cường mají dva potomky.

Její předchůdkyně je podstatně známější. Ngo Phuong Ly totiž byla televizní novinářkou, nyní vede oddělení umění a kultury ve státní televizi.

Státem kontrolovaná média o chotích prezidentů informují jen stroze a strojeně - například je chválí, že oblékají elegantní tradiční šaty

Staronový prezident Pákistánu je vdovec, dalo by se říci, že země má velmi slavnou první dámu „in memoriam“. Manželkou Ásifa Alího Zardárího (69) totiž byla Bénazír Bhuttová, premiérka v letech 1988-90 a 1993-96. Byla první ženou demokraticky zvolenou do čela vlády ze všech muslimských zemí, Pákistán nasměrovala od konzervativní vojenské diktatury na cestu k demokracii. Stavět mohla na politickém vlivu a financích svého otce - Zulfikár Alí Bhutto byl prezidentem v letech 1971-73 a pak premiérem.

Bénázír studovala na Harvardu a Oxfordu, doma pak vedla Hnutí za obnovu demokracie (angl. zkratkou MRD).  Několikrát byla ve vězení, několikrát musela zase do exilu, stejně jako manžel - a nešlo jen o zneužívání soudní moci jejich politickými rivaly. Švýcarské úřady odhalily, kterak se nechali ohromně korumpovat za udělování velkých státních zakázek - například v rámci kontraktů na francouzské ponorky a stíhačky tekly úplatky v řádu mnoha desítek milionů dolarů.

I tak byla Bhuttová doma hodně populární pro svůj důraz na modernizaci a demokratizaci. Roku 2007 šla do voleb znovu, když se zprostředkováním Západu dosáhla jistého kompromisu s prezidentem generálem Parvízem Mušarafem. Třebaže ji varoval, že se může stát cílem islamistických teroristů - podobně jako on sám - vrátila se do vlasti a osobně vedla svou předvolební kampaň. Prezidentovo varování se ukázalo být správné. V říjnu v Karáčí přežila dvojí bombový útok na svou kolonu, který zabil 180 lidí. O dva měsíce později už byl úspěšnější sebevražedný atentátník na předvolebním mítinku v Rávalpindí - zabil ji a 23 dalších lidí. Atentát se stále nepodařilo přesvědčivě vyšetřit, hlavními podezřelými byli al-Ká’ida, Tálibán, ale také diktátor Mušaraf.

Vdovec prezidentem

Její manžel Zardárí v politice zůstal, spolu se synem po zabité expremiérce vedli její politickou stranu PPP, která záhy vyhrála volby. Vdovec se v září 2008 stal poprvé pákistánským prezidentem a pětiletý mandát dokázal dokončit - což se do té doby žádnému z demokraticky zvolených lídrů země nepodařilo. Obhajovat tehdy nechtěl, ale z politiky se nestáhl a roku 2024 se o nejvyšší post přihlásil znovu, s přehledem získal velkou většinu volitelů.

Zatímco první mandát vykonával vdovec bez podpory první dámy, při své druhé inauguraci oficiálně ohlásil, že tuto roli bude hrát nejmladší dcera Ásifa Bhutto Zardáríová (31). Jen pár dní předtím obsadila poslanecké křeslo dosud náležející jejímu otci - jako prezident se ho musel vzdát a ona zvítězila v doplňujících volbách.

Narodila se v Londýně, pákistánská veřejnost ji znala od dětství: stala se prvním dítětem, jež v Pákistánu dostalo vakcínu proti dětské obrně. Pochopitelně díky tomu, že očkovací kampaň spouštěla roku 1993 její matka-premiérka; mimochodem jí osobně kapky podala. Později ji otec za svého prvního prezidentského mandátu jmenoval ambasadorkou pro vymýcení dětské obrny. Ve většině světa se to už podařilo, mezi lidmi se virus šíří právě už jen v Pákistánu a sousedním Afghánistánu.

Dosavadní první dáma Pákistánu, manželka ‘Árifa ‘Alvího Samína, se věnovala otázkám klasickým pro první dámy všude na světě - osvětě a podpoře v problematikách od ženských práv přes rakovinu prsu po lidi s různými postiženími.

Íránská islámská republika pozici první dámy neuznává. Když občas dorazí zahraniční prezident i s chotí, vítá ji manželka aktuálního prezidenta, ale žádný extra titul či roli obvykle nemá. Výjimkou byly minulé roky, když byl prezidentem Ebráhím Raísí (†63). Jeho manželkou byla od mládí Džamíla ‘Almulhudá (59), jež se vypracovala na vysokoškolskou pedagožku v oboru filosofie vzdělání. Rok předtím, než se její muž stal prezidentem, byla jmenována tajemnicí výboru pro reformu školství v rámci nejvyšší revoluční rady. Jak psal server Iran Wire, snažila se být aktivní i coby prezidentova choť - jakkoliv explicitně odmítla oslovení běžné v jiných zemích. „V Íránu je první dáma osobou, která stála po boku nejvyššího vůdce v těžkých chvílích vyhnanství, mučení a věznění, a je naším vzorem,“ prohlásila sama. Jenže Mansúra Chodžaste Bákirzádihová (77), manželka nejvyššího vůdce ájatolláha Alího Chameneího (85), se za 34 let jeho vládnutí nijak veřejně neangažovala a neobjevovala, dodal Iran Wire. Chameneí jí to totiž nedovolil.

Tak jako tak už ‘Almulhudá prezidentovou chotí není, Raísí zahynul 19. května při pádu vrtulníku. A naopak nový prezident je vdovec, Mas'úd Pezeškján ztratil manželku a nejmladší ze čtyř dětí při autonehodě roku 1993.

Prezidentova dcera místo matky: Ásifa Bhutto Zardáríová hostila choť íránského prezidenta Džamílu ‘Almulhudá. | X/A. B. Zardari

Pokud ve své zemi hrají nějakou roli, věnují se snad všechny první dámy po světě nějaké formy podpory ženských práv a genderové osvětě. Skončivší první dáma Srí Lanky však byla přímo feministkou-profesorkou. Maithree Wickremesingheová přednáší gender a ženská studia na Kelaniyské univerzitě u Colomba.

Její manžel Ranil Wickremesinghe je kariérním politikem, stojí za pozornost, že sloužil i jako ministr ženských a dětských záležitostí. Jistě se s manželkou dost radil.

Maithree Wickremesingheová, první dáma Srí Lanky v letech 2022-24 | Prezidentský úřad Malediv

V červenci 2022 po nepokojích kvůli covidu a ekonomické bídě uprchl prezident Gotabaya Rajapaksa a Wickremesinghe ho nahradil na zbývající dva roky jeho mandátu. V září však mandát ve volbách neobhájil, porazil ho Anura Kumara Dissanayake. První dámou se stala jeho choť Mallika, která se zatím drží v ústraní a prezidenta nedoprovází ani třeba na kulturní programy nebo do zahraničí. Vidět nebyla, ani když skládal prezidentskou přísahu.

Prezidentem Indonésie se 20. října 2024 stal Prabowo Subianto, který si vzal za ženu dceru jednoho z nejbrutálnějších a nejkorupčnějších diktátorů 20. století - Suharto držel zemi železnou rukou v letech 1967-98. Dcera Titiek Suharto je v současnosti poslankyní, ne však první dámou - Subianto se s ní rozvedl krátce poté, co padla diktatura jeho tchána.

Titiek Suharto, poslankyně, dcera diktátora a málem první dáma Indonésie (2024) | Oficiální portrét

Prvním gentlemanem Marshallových ostrovů se 3. ledna 2024 opětovně stal Thomas Kijiner Junior, když jeho manželku Hildu Heineovou po čtyřleté pauze opět zákonodárci zvolili prezidentkou. Sám působí jako ředitel Národního telekomunikačního úřadu.

V Guatemale to dřívější první dáma Sandra Torresová (69) chtěla dotáhnout na prezidentku, ve volbách ji ale porazil jiný kandidát s VIP postavením - syn dřívějšího prezidenta Bernardo Arévalo (66). Nevadilo, že se narodil v exilu v Uruguay, kam jeho otec exprezident Jun José Arévalo (vládl 1945-51) musel uprchnout po převratu roku 1954. Vyrůstal pak v dalších latinskoamerických zemích a do původní vlasti se poprvé podíval až v 15 letech. Dalo mu to však dobrou průpravu do diplomacie.

Bernardo Arévalo se 15. ledna 2024 stal prezidentem Guatemaly. | Prezidentský úřad Kolumbie

První dámou Guatemaly se s jeho nástupem 15. ledna stala Lucrecia Peinadoová (63), pro Arévala to však je dáma až třetí. Napřed byl devět let ženat s Teresou Lapín Ganmanovou z Argentiny, pak si vzal kolegyni z diplomacie Evu Rivara Figueroavou. Potřetí je ženatý od roku 2011 s lékařkou Lucrecií, veteránkou řady zdravotnických projektů. Z předchozích manželství má každý tři děti.

Mimochodem, předchozí čtyři roky Guatemala první dámu neměla, Alejandro Giammattei se totiž už dřív rozvedl. Při jeho inauguraci místo matky posloužila dcera Marcela Giammatteiová (32) - podržela při přísaze bibli a ústavu. Jinak ale oficiálně prezidentovi nepomáhala.

„Paní Kartumu Yarta Boakaiová, první dáma Liberijské republiky, je ztělesněním příkladné houževnatosti, soucitu a obětavosti, která vzešla ze skromných začátků,“ praví oficiální web prezidentského úřadu Libérie a zdůrazňuje prostý původ manželky nového prezidenta Josepha Boakaie (80).

„Madam Boakaiová se narodila 6. srpna 1950 v Jawajeh Varney Boohn, malé vesnici v okrese Bomi. Vychovávala ji matka s podporou babičky a v šesti letech sotva uměla anglicky. Jako znevýhodněná vesnická dívka vyrůstala paní Boakaiová stejně jako ostatní dívky, které neměly přístup k základní péči a nezbytným potřebám. Pracovala na babiččině farmě, trpěla štípanci od komárů, pila nehygienickou vodu, prodávala na tržištích a chodila dlouhé vzdálenosti, aby přežívala jako každé jiné vesnické dítě.“

Dokázala však vystudovat střední školu a pak dvě vysoké - napřed pedagogiku, pak teologii. Působila jako psychosociální poradkyně a psychoterapeutka, ale také učila, pak i působila v managementu úřadu a nemocnice. Role první dámy pro ni není zcela nezvyklá, manžel už bych v letech 2006-17 viceprezidentem a ona tedy druhou dámou.

Kartumu Yarta Boakaiová, první dáma Libérie. | Prezidentský úřad Libérie

Na pouhý rok se prezidentem Namibie stal Nangolo Mbumba (83), bojovník za nezávislost země a veterán řady vlád. Coby viceprezident v únoru nahradil zesnulou hlavu státu Hageho Geingoba. „Do voleb nejdu, tak nepanikařte,“ ohlásil hned při inauguraci podle agentury Reuters; nechal tak vyhrát svou stranickou kolegyni Netumbo Nandi-Ndaitwahovou, jež se úřadu ujme 21. března.

Do té doby je první dámou Sustjie Mbumbaová (71), rovněž veteránka namibijského boje za nezávislost. V exilu se v uprchlických táborech v sousední Angole starala o nezaopatřené děti a také se tam věnovala dentální péči. Nezlomilo ji ani nespravedlivé kruté věznění, když ji spolubojovníci obvinili ze špionáže.

„Nikdy nepromluvila o útrapách věznění, ani nepomyslela na pomstu. Je to součást osvobozeneckého boje, kterou se člověk nechce příliš zabývat,“ komentovala pro Namibian Sun jiná osvobozenecká bojovnice Ellen Musialelaová. „Je to velmi dobrý člověk, nikdy se nezměnila ani nezahořkla kvůli své minulosti. Nebudu se ani snažit popsat, co se tam stalo, ale mnoho lidí, kteří prošli tím samým, se vrátilo zahořklých a plných pomsty; ne Sustjie."

Sustjie Mbumbaová z Namibie předsedala nadnárodní Organizaci afrických prvních dam pro rozvoj (OAFLAD). | OAFLAD

Když se Namibie osvobodila od nadvlády Jihoafrické republiky, Mbumbaová byla v budování nového státu aktivní - pracovala na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb, mj. se podílela na boji proti AIDS. Také se přidala k řadě nevládních organizací. Role první dámy pro ni není až takovou novinkou, manžel byl šest let viceprezidentem.  Z titulu své funkce nyní Sustjie také předsedá nadnárodní Organizaci afrických prvních dam pro rozvoj (OAFLAD).

Až v březnu skončí, prvním gentlemanem jihoafrické země se stane generálporučík Epaphras Denga Ndaitwah. V letech 2011-2013 velel armádě, rovněž působil jako velvyslanec a vysokoškolský pedagog.

Prvního gentlemana získalo loni i Mexiko. Claudia Sheinbaumová (62) měla napřed za manžela politického souputníka, Carlos Ímaz (64) zakládal stranu PRD (Strana demokratické revoluce). Tu však Sheinbaumová opustila roku 2014 a záhy i Ímaze. Zjevně si tím pomohla, stala se starostkou největšího okrsku mexické metropole, pak vládla přímo hlavnímu městu Mexiko - a od 1. října i stejnojmenné zemi. Ještě předtím, v září 2023, se ale stihla podruhé vdát. Prvním gentlemanem tak je finančník Jesús María Tarriba (62).

Claudia Sheinbaumová je prezidentskou Mexika od 1. října 2024. | Prezidentský úřad Brazílie

Ve středoamerické Panamě se 1. července 2024 chopil vlády José Raúl Mulino, byť s tím napřed nepočítal - dělal volební dvojku (kandidáta na viceprezidenta) Ricardu Martinellimu, jenž už v zemi vládl v letech 2009-2014. Jenže ten byl zatím odsouzen za praní špinavých peněz a zpronevěru, a tak se stranickou jedničkou stal Mulino - a navzdory kolegově skandálu dokázal zvítězit.

V úřadu první dámy tak jednu podnikatelku, Yazmín Colón de Cortizoovou, nahradila druhá: Maricel Cohen de Mulinoová (61).

„V bouřlivých letech panamské diktatury byla první dáma aktivní a přítomnou osobností boje za demokracii a svého manžela v tomto těžkém období podporovala. Po pádu diktatury nadále doprovázela Josého Raúla Mulina v jeho politické kariéře, když byl nejprve náměstkem ministra zahraničí a poté ministrem zahraničí,“ uvádí web Úřadu první dámy Panamy.

Nebyla ženou v domácnosti, věnovala se jak politicko-společenským aktivitám (například předsedala ženskému sekretariátu strany Solidarita), tak byznysu. Dělala mj. realitní makléřku, později založila firmu na obchod s psím žrádlem.

Maricel Cohen de Mulinoová, první dáma Panamy od 1. 7. 2024 | Úřad první dámy Panamy