14°C
Odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v pondělí novinářům představili, jak by mohlo vypadat cestování budoucnosti. Z Hlavního nádraží na Letiště Václava Havla za čtyři minuty a z Prahy do Karlových varů za 26 minut, takové časy by cestující našli v jízdních řádech, pokud by se autonomní létající prostředky skutečně dostaly do provozu. Češi si v jejich vývoji kladou vysoké ambice, představitelé projektu věří, během třiceti let své vize naplní.
„Byli bychom rádi, kdyby tyto prostředky byly součástí komplexní regionální dopravy a byly běžně dostupné pro každého občana, který se chce na určitou vzdálenost přepravit co nejrychleji,“ vysvětluje generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Jan Kašpar. Jeho tým pracuje na úplně novém konceptu osobní dopravy, o kterém lidé doposud jen snili. Dal by se popsat jako kombinace osobního automobilu, dronu a helikoptéry. Létající kabina pro čtyři pasažéry by se až třísetkilometrovou rychlostí dokázala pohybovat mezi přistávacími plochami zvanými vertiporty.
Létající prostředek, který by fungoval jako vzdušná taxislužba, by dokonce ani nepotřeboval pilota, řídit by se měl sám, autonomně. Výzkumný a zkušební letecký ústav už vyvíjí létající prostředek s názvem MiYa, jeho letové vlastnosti prozatím testuje na zmenšeném modelu ve velikosti 1:4. Pokud vše půjde podle plánu, první prototyp v reálné velikosti by vývojáři rádi sestavili během šesti let.
Unikátní technologické řešní
Odborníci z VZLÚ pracují s konceptem překlopného křídla se čtyřmi vrtulemi, které se dokáže naklánět do svislé polohy tak, aby letadlo mohlo vertikálně vzlétnout a přistát. „Je spoustu konceptů, jak takové letadlo postavit. My si myslíme, že náš koncept překlopného křídla je nejekonomičtější. Každé řešení má ale nějaká svá úskalí, my například řešíme rovnováhu letadla při překlápění toho křídla,“ říká Jan Zakucia, zástupce vedoucího v projektu MiYa. Létat by mělo ve výšce přes 400 metrů a maximální rychlost by se měla přiblížit 300 km/h. Unést by mělo až 400 kg, tedy čtyři pasažéry. Na jedno nabití by měl doletět až 300 km.
Zmenšený testovací model pravidelně prochází letovými zkouškami a testy v aerodynamickém tunelu. Každý test přitom pro vývojáře znamená významný pokrok. „Je to celokompozitový letoun a testujeme na něm například překlápění křídla při vzletu a při přistání. Je plné elektroniky a funguje jako elektrický letoun. Je do něj integrovaný autopilot, který je schopný udržovat základní letové režimy a dá se ovládat i dálkově,“ vysvětluje Jan Zakucia, zástupce vedoucího v projektu MiYa .Vývoj prototypu už vývojáře přišel na zhruba 1,8 milionu korun.
O cestování budoucnosti projevují zájem i největší technologičtí hráči světa jako je Tesla nebo Google. Ačkoliv je zahájení běžného provozu vzdálené několik desetiletí, odborníci odhadují, že by se mohlo jednat o velmi výnosný byznys. Ceny letů by však podle ředitele VZLÚ měly být dostupné co nejvíce lidem: „Naším cílem je, aby se cena letu blížila ceně taxislužby. Doufáme, že pomocí moderních technologií napojíme letový řád na jízdní řády vlaků, tramvají a podobně. Rádi bychom vytvořili plynulý způsob jak se z městské aglomerace dostat na její okraj, anebo úplně mimo ní co nejrychleji,“ říká Jan Kašpar.
Jednou z největších překážek je pro konstruktéry prozatím legislativa. Ta neumožňuje, aby se ve vzdušném prostoru pohybovaly letouny, které jsou řízené autonomně. Bude potřeba ale celá řada dalších povolení. Lze také předpokládat, že provoz na obloze by byl tak hustý, že by jej musela řídit umělá inteligence. Navzdory všem výzvám ale konstruktéři postupují mílovými kroky a přibližují se k vysněnému cíli.
Takto by jednou mohlo vypadat regionální cestování, cestující by se měli přepravovat zcela bezobslužně Výzkumný a zkušební letecký ústav
