O víkendu až 27 °C: Experti varují před chorobami či úmrtími. Rizika zvyšuje i rozvod

Janoš upozorňuje, že v posledních 20 letech bylo v Česku možné pozorovat jasný nárůst průměrné roční teploty, pohyboval se okolo jednoho až dvou stupňů Celsia nad běžné hodnoty. To možná nezní jako zásadní zvýšení, avšak nárůst o 1,5 stupně Celsia nad hodnoty před průmyslovou revolucí vnímá vědecká obec jako bod zlomu, kdy svět začne zažívat nevratné škody.

Loňský rok byl podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus první, kdy k tomuto zlomovému oteplení došlo 12 měsíců po sobě. Copernicus to hodnotil jako celosvětový průměr, v některých regionech planety nárůst nebyl tak markantní, jinde byl ještě větší. Zrovna Česko patří mezi místa, kde se teplota zvyšuje zvlášť rychle a dosahuje občas i zmíněné 2 stupně Celsia nad normál (tedy překonává bod zlomu). „Hotspot tady ve středu východní Evropy je docela jasný,“ říká Janoš.

Čím starší žena, tím ohroženější

V Česku se tak zvyšuje počet vln veden, což má vliv na zdraví lidí a v důsledku i na úmrtnost, potvrdila studie vědců z Masarykovy univerzity. „Pro celkovou českou populaci pozorujeme za posledních 30 let nárůst až o 42 procent,“ uvedl vědec, jak se u nás zvýšilo riziko úmrtí související s vedrem.

Jedním dechem ale dodal, že výsledky se velmi lišily podle pohlaví. „U mužů nepozorujeme žádné významné změny, to riziko je za posledních 30 let konstantní, ale u žen vidíme nárůst až o 56 procent,“ odhalil Janoš.

Rozdíly existovaly i v rámci věkových kategorií. V nejmladší věkové kategorii 60-74 let, kterou vědci hodnotili, tam se lidé už dokázali adaptovat na zvyšující se teploty. Riziko úmrtí související s vedrem dokonce významně kleslo. U kategorie 75-89 let se riziko zvýšilo o 32 procent a u populace nad 90 let se zvýšilo téměř o 700 procent.

Podle Janoše to jinými slovy znamená, že skupinou populace nejohroženější vedrem jsou ženy vysokého věku. Není to ale podle něj ten nejvíce znepokojující výsledek studie. „Za těch posledních 30 let se nerovnosti, které tady byly, ještě zvětšily, takže se nám nedaří chránit si nejcitlivější, ty nejrizikovější. Zatímco muži a ti nejmladší se adaptují na změnu klimatu, nebo to riziko zůstává konstantní, tak u nejstarších žen můžeme pozorovat nárůst,“ říká vědec.

Riziko úmrtí ovlivňuje i rodinný stav

Že starší ženy jsou nejohroženější, potvrdila i další studie, na které se podílel Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Tato studia ale přišla i s dalším zjištěním – riziko je nejvyšší v Praze a v Jihomoravském kraji a liší se podle rodinného stavu. „Lidé, kteří jsou svobodní nebo prostě žijí samostatně v domácnostech, nebo jsou ovdovělí, mají vyšší riziko úmrtí z horka,“ uvedl Urban.

Sám nezkoumal, proč tomu tak je, avšak riziko u rozvedených žen bylo výrazně vyšší než u rozvedených mužů, což podle něj nejspíš bude socioekonomickými nerovnostmi mezi ženami a muži. „Zejména rozvedené ženy mají větší riziko sociální deprivace,“ spekuluje Urban.

„Ohrožené“ potraviny podle šéfkuchaře exprezidenta Obamy: Čokoláda, káva a víno

Podobně se zamyslel Janoš. „Něco se nám tady zřejmě nedaří, což potvrzují i data Evropského institutu pro výzkum rovnosti mužů a žen. Ten institut vydává každoročně tzv. genderový index kvality, kde hodnotí rovnost mužů a žen v každém státě Evropy na základě různých parametrů sociálních, ekonomických, zdravotních a podobně. A v roce 2023 na tom byly hůře v Evropě pouze dva státy, a to je Rumunsko a Maďarsko,“ upozornil vědec.

Nepomáhá, že podle namodelovaných scénářů bude úmrtí v Česku nejspíš přibývat. V současnosti jich je do souvislosti s horkem dáváno zhruba 400 ročně. Pokud se průměrná teplota zvýší o dva stupně, úmrtí je očekáváno 570 ročně. Pokud se zvýší o tři stupně, tak 1 290 ročně, a pokud o pět stupňů, tak úmrtí bude 2 730 ročně.

Předčasné porody, agresivita i infarkty

A co jsou přesně zdravotní problémy, které horko zhoršuje? „Nejčastěji se jedná o kardiovaskulární a respirační onemocnění,“ uvedl Janoš na dotaz Blesk Zpráv, přičemž zmínil konkrétně infarkty myokardu a mozkové příhody. O hodně zdravotních potíží ale podle něj neexistují data, takže se dá obecně říct, že horko zvyšuje počet hospitalizací v nemocnicích.

I rychlé otočky počasí můžou podle něj představovat zátěž. „Jestli jsou ráno 2 stupně a odpoledne 20, tak to bude představovat výraznější zátěž pro kardiovaskulární nebo kardiorespirační systém člověka,“ říká.

Zkáza světa se nebezpečně přiblížila. Hodiny posledního soudu ukazují 90 sekund do půlnoci

Lékařka Anna Kšírová dodává, že horko také zvyšuje agresivitu a roste riziko násilných trestných činů a dopravních nehod. „U těhotných žen, tam je zase prokázané, že roste riziko předčasného porodu,“ podotkla, načež zmínila výzkum z Kanady, která se několik let zpátky potýkala s vlnou veder. „Tam studovali, která chronická diagnóza má nejvyšší riziko úmrtí, a ukázalo se, že nejrizikovější je schizofrenie, kde to bude souviset s fungováním mozku, kdy termoregulace celého organismu může být postižena schizofrenií jako takovou,“ uvedla lékařka.

Společně s dalšími lékařkami nyní rozjíždí projekt na lékařské fakultě Univerzity Karlovy určený pro studenty a praktické lékaře. Jde o kurz, v rámci kterého se zájemci mohou vzdělat mimo jiné o dopadech klimatické změny na lidské zdraví. Projekt podpořil Státní fond životního prostředí pomocí prostředků z Národního plánu obnovy.