Únava, úzkost, stres i agresivita: Vedra útočí na lidskou psychiku. Jak se bránit?

Zatímco v zimě se můžeme teple obléci a zamezit tak pocitu chladu, v létě je to složitější. Jak řekl Blesk Zprávám psycholog Tomáš Morávek, i když podle něj zatím není větší výzkum, který by potvrzoval vliv vedra na psychiku, určité změny v chování a výkyvy nálad se dají u lidí pozorovat. 

„Ne ale u všech. Každý je jinak citlivý. Dá se říci, že každé vystoupení z teplotní zóny, na kterou jsme zvyklí, tak způsobuje fyziologický stres, na který psychika reaguje. Stres se pak šíří celou populací, je více pozorovatelný, lidé jsou více podráždění, unavení a příliš neprožíváme radost,“ uvedl Morávek.

S ním souhlasí i Pavel Pařízek, psychoterapeut a zakladatel projektu #delamcomuzu. „Vedro může skutečně ovlivnit psychiku lidí. Vysoké teploty mohou způsobit únavu, nesoustředěnost a někdy i úzkost nebo stres. To může být především důsledkem dehydratace, na kterou je náš organismus a psychika velmi náchylný,“ dodává Pařízek.

Agresivita, podráždění a úzkostnost

U lidí se při vysokých teplotách zhoršuje koncentrace, paměť, což způsobuje, že se hůře soustředí na práci, či mohou mít výpadky paměti. Kromě myšlení se mění i nálada a emocionální kondice.

„Vedro tak může u některých lidí vyvolat agresivitu a podráždění, u někoho zase depresivitu či úzkostnost. To platí zvlášť, pokud jsou již pod stresem nebo pokud trpí nějakými zdravotními problémy. Extrémní teploty mohou také vyvolat frustraci a nepohodlí, což může vést k zvýšenému napětí a konfliktům,“ upozorňuje Pavel Pařízek.

Frustrace z vysokých teplot se může navenek projevovat jako neklidné chování, zkratkovité nebo ostré reakce, neschopnost soustředit se nebo může dojít k náladovým výkyvům. „Někteří lidé mohou být také zpomalenější a unavenější než obvykle, což může ovlivnit jejich schopnost efektivně komunikovat a interagovat s ostatními,“ vysvětluje Pařízek.

Úpal, úžeh, mdloby, křeče: Co mohou způsobit vedra a jak pomoci?

Problémy u lidí s duševními poruchami

Vysoké teploty mohou také zhoršit stav lidí, kteří mají nějakou duševní poruchu. „Například u lidí trpících depresí může vedro zvýšit jejich úzkost nebo letargii. Navíc některé léky, které se užívají při léčbě duševních poruch, mohou ovlivňovat schopnost termoregulace těla. Z těchto důvodů je důležité, aby lidé s duševními poruchami byli během horkých dnů k sobě obzvláště pozorní,“ upozorňuje psychoterapeut.

Více sebevražd na podzim?

Podle Morávka přesto depresivní stavy v létě spíše ustupují do pozadí. Více se projevují spíše na podzim, kdy ubývá přirozené světlo a je méně slunečního svitu. Někteří odborníci tak tvrdí, že na jaře a na podzim stoupá riziko sebevražedného jednání.

„Nicméně vědci stále diskutují o přesné příčině tohoto jevu. Některé teorie naznačují, že může jít o změnu světla a cirkadiánních rytmů, což může ovlivnit náladu a chování. Také podzimní měsíce mohou být spojeny s vyšším stresem, jako je například návrat do školy nebo práce po letních prázdninách,“ doplňuje Pařízek.

Takové vedro ještě Evropa nezažila! Španělsko naměřilo šílených 45 °C, Itálie skoro 42°C

Jak psychicky zvládnout vedro?

Pokud víte, že se necítíte během vysokých teplot dobře, měli byste se předem připravit. „Sice s tím nemůžete nic udělat, ale zkuste si přizpůsobit program podmínkám a hlavně se nenechte vysokými teplotami zaskočit, pokud víte, že vám nedělají dobře na těle i na duši,“ radí psycholog Tomáš Morávek.

Psychoterapeut Pavel Pařízek apeluje na dostatečnou péči o tělo, dodržování hydratace a také radí vyhnout se přímému slunci během nejteplejších hodin dne. 

„Relaxační techniky jako meditace, hluboké dýchání nebo jóga mohou pomoci uklidnit mysl. Dále mohou pomoci činnosti, které dělají radost a odvádějí pozornost od vedra, například čtení, poslech hudby, sledování filmu atd. V neposlední řadě bych doporučil pravidelné sezení s terapeutem,“ uzavírá Pařízek.