Bude kvůli inflaci větší počet bezdomovců? O jídlo žádá víc lidí, na zdravotní péči chybí miliony

Rostoucí náklady na život zasáhly především ty nejchudší obyvatele. Například potravinové banky hlásí zvýšený zájem o své služby. Hrozí kvůli tomu nejzranitelnějším skupinám obyvatel bezdomovectví?

„Vnímáme, že lidé nestíhají platit energie i potraviny. I lidé, kteří dříve neměli zájem o jídlo z Potravinové banky, nyní o jídlo žádají, protože je pro ně drahé. Zatím ale nepozorujeme nárůst lidí bez domova vlivem rostoucích cen,“ řekl metodik Armády spásy Jan Třinecký Blesk Zprávám.

Nejzranitelnější osoby pociťují inflaci nejvíce. „Nejohrozenější skupinou jsou jednotlivci. Nezaměstnatelní muži a ženy. Například padesátiletý muž po cévní mozkové příhodě zůstane na hmotné nouzi a zbude mu často jen kolem 2000 Kč na měsíc, což mu musí vystačit na jídlo i léky,“ upozornil Třinecký.

Pro zdravotní péči osob bez domova chybí miliony

Tisková zpráva Armády spásy navíc uvedla, že v České republice na zdravotní péči pro lidi bez domova chybí miliony. Je nutné, aby pro ně péče byla dostupná, jinak totiž může dojít k ohrožení veřejného zdraví.

„Setkáváme se s případy, kdy cizinci bez platného pojištění v České republice byli odmítnuti například z léčby syfilis, pokud nezaplatí v hotovosti. V těchto případech je na svém zdraví ohrožena i další populace,“ vysvětlila MUDr. Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy.

Podle lékařky, jak vyplývá ze zprávy, není hrazeno ošetřování cizinců bez pojištění. Mezi další výdaje ordinace patří také laboratorní vyšetření a zobrazovací metody prováděné na těchto pacientech, léky a převazový materiál.

Bylo by žádoucí, aby mělo ordinaci pro sociálně vyloučené osoby každé krajské město, uvedla lékařka. Díky tomu by se tak snížily nežádoucí dopady bezdomovectví na zdravotní stav osob, zvýšily by se šance na jejich zapojení do systému a vyšší počet ordinací by vedl ke snížení nákladů na zdravotní služby.

Extrémní zdražení potravin: Pro Maďary je šunka luxusem, ovoce a zeleninu kupují zřídka

„Armáda spásy nemá v tuto chvíli žádný oficiální zdroj finančních prostředků na péči o nepojištěné pacienty. Přesto jim ale zdravotní péči poskytovat chceme, jelikož se na nás tito lidé s důvěrou obracejí. Musíme tak hledat zdroje, například formou kampaně Ošetřenka,“ uvedla MUDr. Andrea Pekárková.

Jako příklad může posloužit příběh 35letého cizince, který utrpěl úraz prstu levé ruky, píše se dále ve zprávě. Došlo k odtržení koncové části svalu, který hýbe s prstem. Následně bylo pacientovi sděleno, že úraz vyžaduje operační ošetření, které bude stát 2000 – 15 000 Kč. Pacient nebyl pojištěn a neměl na operaci finanční prostředky. Armáda spásy mu však operaci uhradila, kdyby tak neučinila, muž by až do konce života trpěl omezením funkce prstu.

Za bezdomovectvím často stojí psychická onemocnění

Zdravotní problémy psychického původu jsou třetí ze čtyř hlavních cest vedoucích k životu na ulici, uvedla Armáda spásy. Podle zprávy se konkrétně jedná zhruba o 10-15 % lidí, kteří skončili na ulici kvůli psychickému onemocnění, případně jejich onemocnění bylo jedním z hlavních důvodů bezdomovectví. 80 % lidí bez domova má navíc kvůli pobytu na ulici psychické obtíže.

Nezisková organizace zvaná Brain & Behaviour Research Foundation se zaobírá výzkumem duševního zdraví. Z jejích dat vyplývá, že mezi nejčastější psychická onemocnění vedoucí k pobytu na ulici patří deprese, bipolární porucha, schizofrenie, úzkostné poruchy a poruchy související se zneužíváním návykových látek.

Navzdory inflaci skupují Češi dovolené ve velkém, opět vede Chorvatsko. Na co si dát po covidu pozor?

Většina výzkumníků se shoduje na tom, že duševní onemocnění může vést ke kognitivním a behaviorálním problémům, které znesnadňují získání stabilního příjmu nebo vykonávání každodenních činností způsobem, který podporuje stabilní bydlení.

Existuje cesta, jak ven ze začarovaného kruhu? Měly by k tomu pomoct tři nástroje. „Aby nepřibývalo lidí bez domova a mohlo jich naopak ubývat, jsou potřeba tři funkční a důležité nástroje. Zaprvé je nezbytné nesnižovat současné sociální zabezpečení (příspěvky či doplatky na bydlení a celkově dávky hmotné nouze),“ řekl Blesk Zprávám Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.

„Zadruhé je zapotřebí zajistit dostupnou sociální práci, a to zvláště v regionech a lokalitách, kde se lidé mohou vlivem inflace a zdražování dostávat do tísně. K tomu jsou třeba sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní práce a různé služby, které mají možnost lidi zachytit ještě předtím, než se na ulici dostanou. A zatřetí se jedná o legislativní ukotvení dostupnosti bydlení v České republice, které stále není,“ uzavřel Krupa.