Dovolené jsou v plném proudu a Češi by se měli kromě výběru destinace zajímat o možnosti prevence. Ať už budete trávit dovolenou v tuzemsku, v exotice, nebo v destinacích, jako je Chorvatsko, Tunisko nebo Egypt, neměli byste zapomínat na zdravotní rizika, která vám hrozí.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara proti většině exotických nemocí existuje očkování, nově proti horečce dengue, kterou si z dovolené vozí i čeští cestovatelé. Co nám hrozí v dovolenkových destinacích a jak se chránit?
„V letošním roce očekáváme další zvýšení počtu nakažených horečkou dengue, zejména kvůli znovuotevření zemí Asie a Latinské Ameriky pro zahraniční cestovatele,“ uvedl Rastislav Maďar. Vyskytuje se i v zemích, které Češi podle Maďara vyhledávali místo loni nepřístupných destinací jihovýchodní Asie, jako jsou africké lokality Zanzibar nebo Mauricius.
Typicky se vyskytují nakažení komáři v zemích, kde teplota neklesá pod deset stupňů Celsia. V roce 2021 byly nejvíce zasaženými oblastmi Brazílie, Kolumbie, Fidži, Indie, Keňa, Paraguay, Peru, Filipíny, Reunion nebo Vietnam. Loni nemoci podlehlo přes 3500 lidí, nejvíc právě v Brazílii a Vietnamu.
Češi si podle údajů Státního zdravotního ústavu ročně přivezou z exotických zemí desítky případů horečky dengue. Loni jich bylo i vlivem stále omezeného cestování do Asie 22, letos za první čtvrtletí už 12.
Od poloviny dubna mají možnost se proti horečce dengue nechat očkovat. Aplikuje se od 4 let věku, ve dvou dávkách v rozmezí 3 měsíců, proto je třeba na očkování myslet dopředu.
Dengue je nejčastější z exotických infekcí, které cestovatelé mohou do ČR dovézt. V letech před covidem to bylo mezi 35 a 123 případy. Případů malárie bývá v běžných letech zhruba 30, u ostatních nemocí jako břišní tyfus, západonilská horečka, horečka zika nebo žlutá zimnice jsou to jednotky ročně.
Při cestách do méně vyspělých zemí v oblasti tropů či subtropů považují odborníci za základ očkování proti břišnímu tyfu, doporučují také proti žluté zimnici.
Brišní tyfus se přenásí i od osob bez příznaků, k nakažení může dojít kontaminovanou vodou a jídlem. Přenos je typicky přes ruce a v případě nákazy hrozí hospitalizace na infekčním oddělení, karanténa pro kontakty a hrozí i život ohrožující průběh. V případě očkování stačí jedna dávka na tři roky, existuje i orální vakcína, 3 kapsle na 3 roky, které se užívají obden.
Mezi Čechy jsou oblíbené destinace jako Egypt, Turecko nebo Tunis. Ale i odtud si můžete přivézt onemocnění, typicky žloutenku typu A, které se přezdívá „nemoc špinavých rukou“. K přenosu může dojít nejen přes ruce, ale i jídlo či předměty, se kterými byl nemocný v kontaktu. Nakažený je totiž infekční už v inkubační době a nákaza hrozí i od bezpříznakové osoby.
V případě onemocnění vás čeká hospitalizace na infekčním oddělení, následují dlouhodobá omezení a dlouhá karanténa pro vaše kontakty - až 50 dní.
Proti žloutence typu A se lze očkovat, stejně jako proti žloutence typu B. Pokud nemáte proti žloutence typu B imunitu, očkovaní jsou totiž hlavně lidé narození od r. 1989, měli byste se nechat očkovat.
„Češi rádi chodí do přírody, do hor, cestují na motocyklech a to jsou rizikové situace pro nakažení vzteklinou, které může být smrtelné. Jedinou záchranou pro neočkovaného je včasná, adekvátní, plná postexpoziční profylaxe, která však není ve všech zemích dostupná. U očkování člověka jsou třeba jen dvě posilující dávky,“ uvádí MUDr. Jan Dvořák z Centra očkování a cestovní medicíny Avenier.
Vzteklina se vyskytuje v jižní a východní Evropě. Odborníci doporučují vakcínu všem, kdo hodlají trávit dovolenou v přírodě. Problém může být i kontakt se zatoulanými zvířaty ve městech. Nehlaďte proto opuštěné psy a kočky na ulici.
Nemoc, kterou přenáší klíšťata, se vyskytuje prakticky po celé Evropě, jižní hranice nejrizikovějších oblastí je přibližně v linii Slovinsko, Rakousko, Bavorsko a směrem na sever od nich. Nejvíce nakažených klíšťat se však vyskytuje v Česku.
Přenos infekce z infikovaného klíštěte je už za dvě hodiny po přisátí. Očkování je možné od jednoho roku věku, v Česku pacientům nad 50 let hradí očkování pojištovny, pro mladší kategorie je zde příspěvek z preventivního balíčku zdravotních pojišťoven.
Řada lidí vyráží v létě na hromadné akce, zejména adolescenti a mladí dospělí. Infekce hrozí při účasti na velkých akcích, jako jsou koncerty, dětské tábory, diskotéky, apod. V Česku existují dva typy vakcín na meningokové infekce.
Podobně se přenáší i pneumokokové infekce, tedy při účasti na hromadných akcích, ale rovněž při kontaktu s místní populací v destinaci či při cestování hromadnou dopravou. Očkovat by se měly zejména malé děti od kojeneckého věku (v Česku se jedná o nepovinné očkování) a osoby starší nad 65.
Epidemiolog Rastislav Maďar upozorňuje, že kromě nemocí na nás mohou číhat i další nástrahy, na které nejsme v Česku zvyklí. Např. v oblíbené destinaci Čechů, v Chorvatsku, můžete narazit např. na jedovanou zmiji růžkatou, ale také pavouka Černou vdovu a výjimečně se zde vyskytují i štíři. Odborníci proto radí, aby zejména malé děti v přírodě nestrkaly ruce do průrev nebo mezi kamení.
Za komunistů jsme měli při žloutence rodinného příslušníka také karanténu. Spočívala v tom, že jsme nesměli do divadla, kina apod., ale do práce jsme museli, tudíž i do MHD a dcera do školky.😀