Bosna a Hercegovina je na cestě do EU. Zelenskyj pochválil Českou pomoc Ukrajině

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel.

„Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině,“ vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce.

Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou letos v polovině března. Podle její hodnoticí zprávy se země za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Polsko Putinovi k vítězství gratulovat nebude, řekl po setkání s Lipavským jeho polský protějšek Sikorski

„Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla tehdy komise v tiskovém prohlášení. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů“, dodala EK.

Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.

Se šéfem OSN premiéři a prezidenti členských států EU probírali situaci na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem.

Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze  a k  okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy, oznámil předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel. Podle něj dospěl dnes summit ohledně situace na Blízkém východě „k silnému a jednotnému prohlášení“.

Zrychlí se pomoc Ukrajině?

Summit se dnes v Bruselu také shodl, že členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině. V závěrech rovněž šéfové států a vlád unijních zemí ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. O tom, že bránící Ukrajina potřebuje další zbraně, munici a podporu ostatně ve svém videoposelství odpoledne hovořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajina podle EU potřebuje zejména systémy protivzdušné obrany, rakety a munici. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy zahájené Českem, která se týká urychleného obstarání munice pro Ukrajinu, což umožní rychlé splnění závazku EU poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v závěrech z jednání.

Česká granátová pomoc Ukrajině. Maďaři a Slováci se nepřidají, expert řekl, proč

Osud zmrazených ruských aktiv

Šéfové států a vlád dnes debatovali rovněž o možném využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Evropská komise ve středu navrhla, aby bylo 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.

Evropská rada návrh Evropské komise a unijní diplomacie, včetně možnosti použití na „financování vojenské podpory zhodnotila“, stojí v závěrech dnešní schůzky. Návrh nyní musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí. Některé ze zemí měly s využitím peněz na vojenské účely problém, například Maďarsko či Rakousko.

Vzhledem k tomu, že text závěrů z jednání hovoří pouze o „možnosti“ použít je na zbraně, tedy nejde o nic závazného a přesně daného, země s tím nakonec podle informací ČTK neměly problém a příslušný odstavec v dokumentu zůstal.

Dnešní jednání summitu EU skončilo, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Konat se bude rovněž i takzvaný eurosummit, kde se sejdou představitelé členských států, které jsou v eurozóně.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

12:54

Dnes

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.

„Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost - což dnes není ten případ - měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit,“ nechal se slyšet Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.

12:24

Dnes

Kreml dnes označil za nepodložená tvrzení Spojených států, že ruské invazní síly použily proti ukrajinským vojákům chemické látky, a porušily tak mezinárodní úmluvu o chemických zbraních. Rusové podle Washingtonu proti ukrajinským silám nasadili dusivou látku chlorpikrin i chemické prostředky k potlačování nepokojů.

„Rusko bylo a zůstává věrné svým závazkům v rámci mezinárodního práva v této oblasti,“ reagoval dnes na dotaz novinářů mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské agentury Interfax.

11:54

Dnes

Měsíce neochabujícího ruského dělostřeleckého bombardování zdevastovaly Časiv Jar, strategické město na východě Ukrajiny. Napsala to dnes agentura AP, která zveřejnila záběry z dronů, na nichž je vidět takřka vylidněné místo, kde prakticky nelze zahlédnout nepoškozenou budovu. Rusové se pokoušejí útočit na Časiv Jar z několika směrů, napsala dnes ukrajinská agentura Unian s odkazem na aktualizovanou mapu vývoje bojů od portálu DeepState.

Zobrazit celý online