18°C
Bosna a Hercegovina je na cestě do EU. Zelenskyj pochválil Českou pomoc Ukrajině
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie na summitu řešili zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Přes videohovor se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ocenil českou iniciativu v pomoci Ukrajině. Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala.
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel.
„Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině,“ vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce.
Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou letos v polovině března. Podle její hodnoticí zprávy se země za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
„Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla tehdy komise v tiskovém prohlášení. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů“, dodala EK.
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.
Se šéfem OSN premiéři a prezidenti členských států EU probírali situaci na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem.
Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze a k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy, oznámil předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel. Podle něj dospěl dnes summit ohledně situace na Blízkém východě „k silnému a jednotnému prohlášení“.
Zrychlí se pomoc Ukrajině?
Summit se dnes v Bruselu také shodl, že členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině. V závěrech rovněž šéfové států a vlád unijních zemí ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. O tom, že bránící Ukrajina potřebuje další zbraně, munici a podporu ostatně ve svém videoposelství odpoledne hovořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina podle EU potřebuje zejména systémy protivzdušné obrany, rakety a munici. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy zahájené Českem, která se týká urychleného obstarání munice pro Ukrajinu, což umožní rychlé splnění závazku EU poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v závěrech z jednání.
Osud zmrazených ruských aktiv
Šéfové států a vlád dnes debatovali rovněž o možném využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Evropská komise ve středu navrhla, aby bylo 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.
Evropská rada návrh Evropské komise a unijní diplomacie, včetně možnosti použití na „financování vojenské podpory zhodnotila“, stojí v závěrech dnešní schůzky. Návrh nyní musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí. Některé ze zemí měly s využitím peněz na vojenské účely problém, například Maďarsko či Rakousko.
Vzhledem k tomu, že text závěrů z jednání hovoří pouze o „možnosti“ použít je na zbraně, tedy nejde o nic závazného a přesně daného, země s tím nakonec podle informací ČTK neměly problém a příslušný odstavec v dokumentu zůstal.
Dnešní jednání summitu EU skončilo, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Konat se bude rovněž i takzvaný eurosummit, kde se sejdou představitelé členských států, které jsou v eurozóně.
12:50
Dnes
Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.
Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
Video Orbán jako kůl v plotě: Lídři EU se mu v Bruselu vyhnuli obloukem
Video se připravuje ...
Témata:
Související
