Bosna a Hercegovina je na cestě do EU. Zelenskyj pochválil Českou pomoc Ukrajině
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie na summitu řešili zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Přes videohovor se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ocenil českou iniciativu v pomoci Ukrajině. Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala.
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel.
„Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině,“ vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce.
Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou letos v polovině března. Podle její hodnoticí zprávy se země za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
„Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla tehdy komise v tiskovém prohlášení. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů“, dodala EK.
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.
Se šéfem OSN premiéři a prezidenti členských států EU probírali situaci na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem.
Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze a k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy, oznámil předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel. Podle něj dospěl dnes summit ohledně situace na Blízkém východě „k silnému a jednotnému prohlášení“.
Zrychlí se pomoc Ukrajině?
Summit se dnes v Bruselu také shodl, že členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině. V závěrech rovněž šéfové států a vlád unijních zemí ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. O tom, že bránící Ukrajina potřebuje další zbraně, munici a podporu ostatně ve svém videoposelství odpoledne hovořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina podle EU potřebuje zejména systémy protivzdušné obrany, rakety a munici. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy zahájené Českem, která se týká urychleného obstarání munice pro Ukrajinu, což umožní rychlé splnění závazku EU poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v závěrech z jednání.
Osud zmrazených ruských aktiv
Šéfové států a vlád dnes debatovali rovněž o možném využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Evropská komise ve středu navrhla, aby bylo 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.
Evropská rada návrh Evropské komise a unijní diplomacie, včetně možnosti použití na „financování vojenské podpory zhodnotila“, stojí v závěrech dnešní schůzky. Návrh nyní musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí. Některé ze zemí měly s využitím peněz na vojenské účely problém, například Maďarsko či Rakousko.
Vzhledem k tomu, že text závěrů z jednání hovoří pouze o „možnosti“ použít je na zbraně, tedy nejde o nic závazného a přesně daného, země s tím nakonec podle informací ČTK neměly problém a příslušný odstavec v dokumentu zůstal.
Dnešní jednání summitu EU skončilo, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Konat se bude rovněž i takzvaný eurosummit, kde se sejdou představitelé členských států, které jsou v eurozóně.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
