Řehka slovy o povinné vojně šokoval Čechy: Dva roky v kasárnách? „Model z minulého režimu ne,“ zní z výboru

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu Hráči promluvil o podstavu v Armádě České republiky. Přímo pod jeho velením nyní slouží 23 600 profesionálních vojáků, spolu s vojenskými policisty a dalšími je toto číslo o čtyři tisíce vyšší. Cílem je však 30 tisíc profesionálů. Dalších deset tisíc lidí má Česko v zálohách.

„Připustíme-li si, že se svět dramaticky nezmění k lepšímu, bude Česká republika do budoucna potřebovat ještě více, než je těch 30 a 10 tisíc. Takže je nutné zvažovat nějakou formu povinné či dobrovolné vojenské služby, abychom generovali dostupné zálohy,“ uvedl Řehka v Hráčích. V některých tak mohl vzbudit představu dvouleté vojny jako před lety. 

Jak ale pro Blesk Zprávy uvedli poslanci z Výboru pro obranu, o znovunastolení bývalých pořádků by nešlo. „V žádném případě by se však nejednalo o vojnu tak, jak ji někteří pamatují. Armáda nemá dostatečné ubytovací kapacity, nemá výcvikové prostory a ani vybavení pro tolik vojáků,“ uklidňoval místopředseda Jan Hofmann (ODS).

Armáda ČR oslavila 30. výročí od založení na pražských náplavkách. Výsadkáři předvedli manévr, jehož součástí byl seskok do Vltavy. | Renata Matějková

Povinná vojenská služba z minulosti by nebyla řešením ani podle Petra Lišky (STAN). Přesto podle něj určitou schopnost obrany řešila a i podle něj se nyní časy mění. „Byli jsme v podmínkách, které byly mírové, situace v Evropě a ve světě se vyvíjela pozitivně. Samozřejmě to motivuje k tomu na té armádě jako na nezbytném prvku suverenity trochu šetřit. Ale dnes se to trochu obrací, bezpečnost v Evropě a ve světě se zhoršuje – a chceme-li mít připravenou naši obranu na dostatečné úrovni, tak nestačí nechat to na těch 30 tisících profících a deseti tisících záložácích,“ uvedl.

Černochová o další podpoře Ukrajiny: Naše zásoby jsou vyčerpané. Jak Česko pomůže?

„Pokud ta situace bude takhle složitá, tak nám nezbývá než najít nějaký způsob, jak říká pan Řehka, lidi nějakým způsobem připravit. A jestli to má být třeba švýcarský model (ve Švýcarsku je vojna pro muže povinná a pro ženy dobrovolná, je možné místo toho zvolit práci v sociálních službách) nebo model, kdy studenti budou absolvovat nějaký branný výcvik…,“ uvažoval Liška. Lidé by třeba mohli jednou za čas pravidelně absolvovat desetidenní nebo patnáctidenní výcvik podobně jako záložáci. Poznávali by systémy a prostředí.

„V Evropě to mají různé země nastavené různým způsobem, včetně i té povinné vojenské služby. Samozřejmě čím větší je riziko, tím důslednější a rozsáhlejší ty systémy jsou. Takže může to v případě nějakého opravdu krizového stavu mířit k tomu, že bude nějaká obdoba povinné vojenské služby v duchu třeba Estonska nebo Izraele, ale minimálně nějaká branná výchova, nějaký základní výcvik je určitě namístě zvažovat,“ dodal nakonec poslanec.

Hofmann: Důležitá je dobrovolnost

„Vojenská služba tak, jak pan náčelník generálního štábu prezentuje, má vytvářet primárně zálohy. Je asi i pravděpodobné, že při případném zavedení nějaké formy vojenské služby by se stavy armády doplnily rychleji. Náčelník generálního štábu zmínil, že armáda vyhodnotí zkušenosti s vojenskou službou v zahraničí a případně připraví nějaké návrhy,“ řekl Hofmann.

Ideální by podle něj byly tři možnosti, mezi kterými by bylo možné volit. V tuto chvíli však podle jeho slov žádný návrh na stole nemají. A vyhodnocování situace bude trvat další dva roky, rozhodovat tak bude až příští Poslanecká sněmovna. „Teď to opravdu není vůbec na pořadu dne,“ zopakoval politik.

Pokud by na to došlo, pro něj osobně by byla důležitá dobrovolnost takového systému. Zahrnul by do něj muže i ženy. Jako příklad uvedl Švédsko.Tam podle webu Armádní zpravodaj dostanou lidé dopis s otázkou, jestli se pro vojenskou službu hodí. Mohou odpovědět, že ne.  

 „Osobně bych šel cestou dobrovolného zapojení se na jeden rok, jehož součástí by byly různé benefity, například bydlení, plat, strava a jiné. A následně by se mohla dotyčná osoba rozhodnout, jestli bude v armádě pokračovat, nebo půjde jinou cestou. Bral bych to jako formu prestiže, kde člověk ,sloužil," uvedl rovněž poslanec Josef Flek (STAN). 

V cizině je podle něj velká škála možných variant. Každý občan má povinnost bránit stát a díky takovému systému by bylo možné, aby občané získali zkušenosti, které nyní nemají a které chybí.  „Jedním dechem ale dodávám, že musíme zabezpečit dostatečnou infrastrukturu, ubytovací prostory či vybavení pro vojáky. Jsme na začátku debaty a jak řekl generál Řehka – diskusi se nevyhneme. Je lepší být připraven, než překvapen," zdůraznil Flek. 

Základní vojenská služba není aktuální téma podle exministra obrany a současného předsedy výboru pro obranu Lubomíra Metnara (ANO). „Jsou to otázky, které se již ve vojenských kruzích objevují nejen u nás, ale i v jiných aliančních armádách, kde se hledají cesty a formy, jak tyto počty zabezpečit. Od diskuzí velmi lukrativního a dobře zaplaceného vojenského povolání až po formy buď částečné, nebo povinné vojenské služby. Jak již jsem říkal v minulosti, já jsem svůj názor nezměnil, základní povinná vojenská služba není v současné době aktuální téma, ale počkejme si, jak se bude tato situace v budoucnu vyvíjet,“ řekl Blesk Zprávám.

Armádní plán mít do roku 2030 zmiňovaných 30 tisíc profesionálních vojáků je podle něj ambiciózní a těžce splnitelný. „Rekrutace – nábory nejdou tak, jak by si armáda představovala, a bude nutné vést diskuze, jaké kroky učinit, aby tento plán armáda do této doby naplnila,“ dodal.

Proč máme málo vojáků?

Hofmann i Liška se shodují, že současných 24, respektive 28 tisíc vojáků je málo. A možná ani 30 tisíc není dost. „Naše armáda pomalu stárne a je třeba neustále nahrazovat odcházející vojáky. 30 tisíc vojáků je cíl, který je spíše základním,“ míní Hofmann. „Modernizace armády není jen o pořízení techniky, ale i o lidech, co ji budou používat. I proto doufám, že 30 tisíc vojáků budeme mít co nejdříve,“ doplnil.

Demotivující podle něj zatím byla hlavně zastaralá technika. „Mnohdy mladí vojáci slouží na strojích, na kterých sloužili jejich otcové a někdy i dědové. To se nyní mění. Nově pořízená technika bude lákat nové rekruty. Děje se tak už i u aktivních záloh,“ věří Hofmann. Tento proces se však nachází na úplném začátku. Kromě toho byl pro aktivní zálohy navýšen náborový příspěvek.

Podle Lišky je důležité zajistit i to, aby vojáci z armády neodcházeli. Pokud je někdo rekrutován, tak aby nechtěl třeba už po dvou letech skončit a vydržel alespoň dekádu. „Chceme-li nakupovat vyspělejší techniku, tak to bude vyžadovat delší výcvik a ten výcvik nebude levný. Pokud se má vyplatit, tak potřebujeme mít vojáky ve služebním poměru co nejdéle,“ vysvětlil.

Šéf armády Řehka v Hráčích: Musíme se připravovat na velkou válku! Jedině tak k ní nedojde

Spolu s kolegyní absolvoval několik schůzek s vojáky, kde zjišťovali, proč k fenoménu odchodu vojáků dochází. „Úplně první, co mi každý voják řekl, bylo, že jim třeba po nástupu k nějakému útvaru slíbili, že se později dostanou do útvaru blíž jejich bydlišti, kde mají rodinu. A protože tu rodinu má řada z nich dál, tak na to přistoupili. Ale pak byl problém, když je z toho útvaru, kam nastoupili, nechtěli pustit kvůli podstavu. Aby voják mohl být převelen k nějakému jinému útvaru, tak musel dát souhlas velitel. Ten to samozřejmě ve vlastním zájmu neudělá,“ popsal Liška.

V otázce stěhování rodiny zase hrály roli finance. „Často ti vojáci řeší, že si nemůžou pronajmout byt z příspěvků a z platů sami pro sebe, aby si tu rodinu mohli přivézt do toho útvaru, kde slouží. Museli se třeba skládat dva až tři vojáci a měli společné bydlení,“ doplnil. Zatraktivnil by i samotný rekrutační proces.