Vláda prodloužila stopku pro Rusy a Bělorusy. Zákon o lobbingu ministři zase odložili

O čem jednala vláda:

• Česko kvůli invazi na Ukrajinu nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům, prodloužení nařízení dnes schválila vláda.
• Česko by mohlo od Německa získat dalších 15 taknků Leopard 2A4 za pomoc Ukrajině, o nabídce ministryně obrany informovala vládu
• Vláda souhlasila s rozvolněním limitů, které omezují úvazky zaměstnanců, tedy pedagogů i nepedagogů, ve školách. Pro ředitele základních, středních a mateřských škol zřizovaných krajem či obcí to podle něj znamená, že stanovený objem peněz na platy mohou v tomto roce využít na potřebný počet zaměstnanců.
• Vláda schválila strategii zadávání veřejných zakázek do roku 2028. Má zajistit víc soutěžících v zakázkách, což zlepší dodané služby

Ruský velvyslanec na koberečku: Lipavský nechal předvolat Zmejevského, vysvětloval smrt Navalného

Česká pomoc Ukrajině

Česko Ukrajině napadené Ruskem dosud ze svých skladů poslalo například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, šest vrtulníků či 16 systémů protivzdušné obrany.  Za pomoc Ukrajině získalo Česko kompenzace od spojenců v hodnotě zhruba 19 miliard korun, například dvě miliardy z Evropské unie, sedm miliard od Spojených států.

Z další pomoci Fiala jmenoval tisíce raket do raketometů, desítky tisíc dělostřeleckých nábojů a přes čtyři miliony nábojů pro ruční zbraně. Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února.

Česká republika také vydala pro české firmy na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině vývozní licence v hodnotě 130 miliard korun, řekl Fiala. Česko zároveň aktuálně poskytuje útočiště 384.000 ukrajinských válečných uprchlíků, za dva roky války udělilo podle premiéra dočasnou ochranu 590.000 uprchlíkům.

Česko by mohlo od Německa darem získat dalších 15 tanků Leopard 2A4 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. Podle Fialy by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala 15 tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu.

Německo už Česku za podporu Ukrajiny darovalo v letech 2022 a 2023 14 tanků Leopard 2A4, poslední z nich dorazil do Přáslavic na Olomoucku loni v listopadu. Součástí daru je také jedno vyprošťovací vozidlo Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4, které má do Česka dorazit letos. Cena daru je podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.

Bývalý velvyslanec Ukrajiny Perebyjnis: Mobilizace je nevyhnutelná, každý má být připraven bránit vlast

Na zákon o lobbingu znovu nedošlo

• Vláda se měla vrátit k novému zákonu s pravidly pro lobbing, jehož projednávání přerušila před měsícem. Nakonec ale ministři projednávání opět odložili
• Předpis o lobbingu má stanovit transparentní pravidla pro lobbování a omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu.
• Zavést má registry pro evidenci lobbistů i lobbovaných.
• Piráti při posledním projednávání zákona vládou prosazovali rozšíření předpisu tak, aby dopadal i na prezidenta a asistenty poslanců a senátorů. Vadilo jim také, že lobbing polostátní firmy, například společnosti ČEZ, by nebyl považován za lobbování.
•  Vypadnout z něj má naopak vztah mezi ministry a šéfy jimi zřizovaných organizací, jak požadoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
• Přijetí regulace do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.

„Veřejnost má právo vědět, kdo a jak ovlivňuje v Česku podobu zákonů v průběhu jejich přípravy,“ uvedl pro Blesk Zprávy ministr pro legislativu Michal Šalomoun, který je ve vládě za Piráty. Zákon dle něj pomůže s korupcí, střetem zájmů i klientelismem.

V současnosti se řeší, zda by na seznamu lobbovaných měl být i prezident nebo asistenti poslanců a senátorů, s čímž ministr souhlasí.

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše je zásadní vědět, odkud impulsy ke změnám legislativy přicházejí, například právě asistenti zákonodárců jsou podle něho těmi, kdo se na přípravách zákonů podílejí. Stejně jako ministři za KDU-ČSL a TOP 09 Bartoš při příchodu na dnešní jednání vlády zmínil potřebnost vzniku zákona i to, že přijetí normy do roku 2025 je navázáno na čerpání peněz z Národního plánu obnovy.

„Je to pořád nahoru a dolů, to řešení se hledá dlouho,“ komentovala složitá jednání kolem výsledné podoby návrhu Eva Decroix (ODS), členka ústavně-právního výboru.

Největší evropští lobbisté: Chemické skupiny s podniky Agrofertu. A pak Meta, Google a Apple

Lobbisté by museli v registru uvést své jméno, příjmení a funkci člověka, u kterého lobbovali. Dále bude nutná informace, jestli lobbování proběhlo písemně, telefonicky či osobně a datum. Lobbovanému bude muset říct, že hovoří s lobbistou. Kromě toho bude muset uvést, v čím zájmu lobboval a čeho se snažil dosáhnout.

„V předloženém návrhu zákona by dle mého názoru bylo vhodné také doplnit procentuální výpočet sankce z obratu právnických osob za porušení zákona, tak jak je to obvyklé při regulaci ochrany hospodářské soutěže,“ řekl Šalomoun.

Dojde i na asistenty poslanců?

Otázkou je, zda v novém návrhu dojde i na asistenty poslanců. „Asistenti jsou v realitě lobbovanými osobami téměř neustále, jsou prodlouženou rukou poslanců,“ řekl Blesk Zprávám právník Marek Zelenka z organizace Oživení. Reagoval rovněž na výrok bývalého předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO), že asistent poslance nemá zákonnou definici. „Za legislativní stopu je odpovědný poslanec,“ uvedl podle iRozhlasu Vondráček.

„Nemají legislativní úpravu, ale fakticky plní strašně důležitou roli. Je ostuda, že ani pan Vondráček, když byl předsedou Sněmovny, neudělal důvěryhodný seznam asistentů, kde byste se dozvěděli, kdo je asistentem vašeho poslance. Webové stránky Poslanecké sněmovny se neustále měnily a každý to tam zadával podle toho, jak chtěl,“ uvedl Zelenka.

Dodal, že reálně se nedá zjistit identita asistenta, pokud nemá specifické jméno či tituly. A někdy lidé neznají ani jméno, protože na stránkách Sněmovny jsou uvedené jen firmy, přes které asistenti fakturují. Přitom jde o nejbližší poradce poslanců placené z veřejných peněz.

Podle Karla Haase (ODS), člena ústavně-právního výboru, by ale asistenti zahrnuti mezi lobbovanými být neměli. Lobbovanými jsou podle něj v tomto případě poslanci nebo senátoři, ne jejich asistenti. „Předpokládám, že poslanci, senátor jsou soudní, to znamená, podle mě to rozhodnutí dělají oni. Z tohohle úhlu pohledu podle mě tím lobbovaným je vždycky ten poslanec nebo senátor, ten je přece tím adresátem,“ řekl Blesk Zprávám.

Vláda brutálně vyhloubila příkopy! EU má problém, řekl Blesku o protestech šéf Zemědělského svazu

V případě poslanců však vnímá Zelenka ještě jeden zásadní problém, pokud by nebyli zahrnutí v seznamu lobbovaných. „Máme v ústavě raritu a obrovský prokorupční šrapnel v podobě legislativní iniciativy jediného poslance,“ uvedl. Ten může navrhnout změnu libovolného zákona, ať už by se to týkalo čehokoliv, třeba i zbraní.

„O to přísnější by měl být zákon o lobbování na poslance a asistenty. Aktuálně se vede velká debata o tom, kdo co navrhne v případě zbraňové legislativy. Návrhů jednotlivých poslanců v průběhu čtení ve Sněmovně bude spousta. Mě by moc zajímalo, kdo za nimi chodil, jestli to byli výrobci zbraní, nebo někdo jiný…,“ přemítá Zelenka.

Dopadne úprava na prezidenta?

Mezi lobbovanými by mohl být i prezident republiky. A to i proto, že v minulosti nebylo jasné, s kým prezident a jeho okolí jednali. Pokud to chtěli novináři zjistit, museli dlouhé dny sedět na hradním nádvoří. Pokud by už zákon o lobbingu platil, bylo by to jasnější. Ostatně i nedávno byl Hrad zmíněn v souvislosti se zákonem o lobbingu, kdy chtěla být ze zákona vyjmuta nyní už bývalá hradní kancléřka Jana Vohralíková.

„Myslím, že pan prezident by měl proaktivně vystoupit s tím, že by toto rádoby omezení svévolnosti uvítal. Pan prezident a rozumní poslanci a senátoři pochopí, že ten zákon nedělají pro sebe, ale pro Českou republiku na desítky let dopředu, primárním cílem je zvýšit důvěryhodnost legislativního procesu,“ míní Zelenka.

Haas si myslí opak. „Teď ze mě promluví víc právník než politik, jestliže máme prezidenta právně neodpovědného, je pokrytý nejširší možnou imunitou v rámci českého ústavního principu a ústavního pořádku, tak činit ho adresátem lobbování mi připadá zbytečné. Navíc prezident nemá pozitivní zákonodárnou iniciativu, ale má jenom to právo veta,“ uvedl Haas. 

Složitá debata ve Sněmovně?

Zákon o lobbingu by podle Zelenky Česko zase posunul více na Západ a je dle něj ostuda, že už se to řeší tak dlouho.

Zelenka však čeká nesmyslnou debatu v Poslanecké sněmovně. „Když to bude dobré, tak se najdou příčetní poslanci, kteří budou říkat opravdu to, co řeší zákon, a ne nějaké domněnky. Myslím, že by to mělo mít šanci projít. Jednak už jsme si snad za ta léta, kdy se ten zákon pohybuje mezi Sněmovnou a ministerstvem, vyříkali všechny nesmyslné argumenty, na všechno už je relevantní odpověď. Za druhé, visí nám na tom spousta peněz Národního plánu obnovy, tak bychom se střelili do vlastní nohy, kdybychom to neschválili. Tak, jak je ten zákon připravený, má šanci být snad i vzorem pro ostatní zákony v Evropě,“ dodal Zelenka.