Největší evropští lobbisté: Chemické skupiny s podniky Agrofertu. A pak Meta, Google a Apple

Podle Corporate Europe Observatory poráží chemický průmysl ve svých lobbistických aktivitách ostatní velké sektory, které byly dříve na vrcholu, ať už technologické firmy nebo energetické firmy. V seznamu 50 podniků, které za lobbing utrácí nejvíce, je hned sedm chemických zástupců.

Jsou to čtyři podniky – Bayer, ExxonMobil Petroleum & Chemical, Dow Europe a BASF a pak tři oborové asociace - CEFIC, Verband der Chemischen Industrie a Plastics Europe. Dohromady měly za lobbing v Evropské unii v roce 2022 utratit 33,5 milionů eur (818 milionů korun).

Rejstřík transparentnosti 

V Evropské unii je lobbing povolený, sedmadvacítka na to má speciální zákon. Všechny subjekty, které se snaží ovlivňovat legislativní proces EU, se musejí registrovat do tzv. rejstříku transparentnosti, jenž je sdílený Evropskou komisí i Evropským parlamentem. Jsou v něm jednak statistické údaje o těchto subjektech a jednak popis agend, které se snažily ovlivnit.

Miliony pro firmu lobbisty Hrdličky! Stát kupoval pozemky od bývalé šedé eminence ODS

Zároveň obsahuje informace o tom, kolik peněz subjekty za lobbistické aktivity vynaložily, avšak jsou to částky, které subjekty deklarovaly samy. Takže je otázkou, jak moc přesné jsou, nicméně rámcově by sedět měly. Částky se zveřejňují jednou ročně, vždy za předchozí rok.

V neposlední řadě rejstřík obsahuje jména konkrétních osob, které jsou akreditované lobbing jménem subjektu vykonávat.

Lobbistický gigant říznutý Agrofertem

V seznamu největších lobbistů je několik poradenských firem, které nezastupují jen jeden subjekt, ale většinou rovnou několik desítek. V roce 2022 tak za lobbing v EU nejvíce utratila poradenská společnost Fleishman-Hillard, a to 10 170 000 eur.  Má na kontě zastupování hodně jmen, které se pak rejstříku objevují i samostatně, navíc za ně vyložila jen relativně drobné částky, tak nemá cenu ji řešit podrobně.

Druhé v pořadí už je chemické sdružení s honosným názvem Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC). Je to obrovská organizace, která do lobbingu skutečně šlape – za loňský rok utratila 10 milionů eur a měla 47 lobbistů, kteří vykonali 153 schůzek.

Janoušek žádá omluvu a peníze od státu: Chce 155 milionů odškodné!

Členem CEFIC je i několik podniků z českého holdingu Agrofert, jmenovitě DEZA či Duslo. Agrofert, k jehož vlastnictví se v minulém týdnu expremiér Andrej Babiš (ANO) přihlásil, přitom na svých stránkách uvádí, že „žádný lobbing v oblasti regulace chemie v zemědělství neprovádí, ani žádný jiný lobbing“.

Součástí dalšího chemického sdružení – německého Verband der Chemischen Industrie s deklarovanými 4,5 miliony eur vynaloženými na lobbing, což ho staví v seznamu na 18. místo největších evropských lobbistů, je pak znovu podnik Agrofertu. Jedná se o výrobce močoviny a amoniaku SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH.

Hlavně zmírňují zákazy

Vyjmenovaných sedm chemických zástupců rozhodně má za co bojovat. Jak podotýká Corporate Europe Observatory, v uplynulém roce se snažili zejména zpozdit přijetí a upravit podobu plánové revize Evropského nařízení o regulaci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). 

Ovlivňování agendy někdy probíhá i soudně. Když evropské úřady v roce 2019 klasifikovaly oxid titaničitý ve formě prášku jako možný karcinogen, tito chemičtí zástupci rozhodnutí rozporovali u Tribunálu EU s tvrzením, že pro klasifikaci „není dostatek vědeckých důkazů“. A soud vyhráli.

Problém pro Babiše. Zákaz vlastnění médií politiky zpřísní, novelu podepsal Pavel

Jedním z největších evropských výrobců oxidu titaničitého je chemička Precheza z holdingu Agrofert. A Precheza je členem již zmíněného lobbistického gigantu CEFIC. Nutno však podotknout, že chemický průmysl nemá vyhráno, proti rozhodnutí Tribunálu o oxidu titaničitém se odvolala Evropská komise.

Dalším příkladem lobbistických aktivit je pokus o zmírnění plánovaného zákazu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS), u kterých je podezření z negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí velmi vysoké. EU původně chtěla zakázat prakticky všechny PFAS až na ty nejdůležitější, jenže podle serveru The Guardian od toho právě vlivem chemické lobby upustila a nakonec bude zřejmě zakázána jen hrstka těchto látek.

Miliony eur od Big Tech

V seznamu největších lobbistů jsou pak kromě chemiček technologické společnosti. Meta (majitel Facebooku a Instagramu) vynaložila loni 8 milionů eur, Apple 7 milionů eur, Google 5,5 milionů eur, Microsoft 5 milionů eur a Amazon 2,75 milionů eur.

I tyto společnosti bojovaly o hodně. V Evropské unii loni finišoval vznik série klíčových zákonů, jmenovitě Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích, které v evropském prostoru zavádí přísnou regulaci online prostředí. Oproti chemickému průmyslu mají ale zástupci tzv. Big Tech horší pozici, EU po nich šlape velmi ráda, takže výsledné zákony jsou relativně přísné.

Každopádně stále budou mít čemu se věnovat. V EU momentálně vzniká Akt o umělé inteligenci, který stanoví pravidla pro používání umělé inteligence, včetně generativních systémů typu ChatGPT. Vzniknout navíc má nový úřad EU pro AI. Výsledné znění tohoto zákona bude pro Big Tech s ohledem na budoucnost velmi důležité.