16°C
Elišku zavraždil šílený střelec na FF UK: Zoufalá maminka studentky promluvila o nejhorších chvílích
K obrovské tragédii došlo 21. prosince minulého roku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Šílený střelec tam zavraždil 14 lidí a pak obrátil zbraň proti sobě. Mezi jeho oběťmi byla i studentka Eliška. Její maminka Lenka se nyní rozhodla promluvit o strašlivých životních momentech i o tom, jak skvělá její dcera byla a za co bojovala.
Eliška studovala na obor Jazyky a komunikace neslyšících a v lednu by oslavila jednadvacáté narozeniny. Její život však krátce před vánočními svátky ukončil šílenec, který ji chladnokrevně zastřelil přímo v budově fakulty. Její maminka Lenka teď v pořadu České televize 168 hodin otevřeně promluvila.
„Rozhodla jsem se promluvit, protože ačkoliv jsem tu s dcerou na obrázku a nesedí tu vedle mě, pořád jsem maminka. Dcera se mi měla vrátit ve čtvrtek o půl šesté ze školy a nevrátila se,“ začala smutné vyprávění rozechvělým hlasem maminka. Osudný den začal jako každý jiný, paní Lenka se ráno s dcerou rozloučila a vydala se do práce. Předpokládala, že kolem půl šesté půjde Elišku vyzvednout na vlak, ale kolem čtvrté hodiny se vše změnilo.
„Chtěla jsem za dcerou“
Lenčina kolegyně z kanceláře v tu chvíli telefonovala se svým partnerem, který je policista. Od něj se dozvěděla, že došlo ke střelbě na FF UK, a to přímo v budově na náměstí Jana Palacha a ještě ke všemu ve čtvrtém patře. Právě tam, kde měla Eliška hodiny.
„Vzala jsem telefon a začala volat svojí Elišce, ale ten telefon jenom zvonil,“ popsala těžké chvíle maminka s tím, že se snažila samu sebe uklidňovat, že má dcera jenom vypnuté zvuky. Lenka vyrazila hned na nádraží a jela vlakem do Prahy, kde vystoupila a běžela k fakultě. Postupně už začala mít opravdu velký strach. „Říkala jsem si, že Eliška ví, jak moc se bojím, určitě by mi zavolala.“ Bohužel dceru nenašla ani v nemocnicích. „Na policii jsme seděli strašně dlouho, pořád jsem čekala, že někdo přijde a odvede mě za mojí Eliškou.“
Bohužel to tak nebylo a pak se dozvěděla nejhorší zprávu. Nevěděla ani jak, ale pak ji někdo vezl domů. „Chtěla jsem zastavit, řekla jsem, že jdu na záchod a kouřit, ale měla jsem jiné plány. Chtěla jsem za svojí dcerou,“ řekla nešťastná maminka. Podle ní byla její dcerka čistá duše, byla ochotná a chtěla pomáhat. Jejím největším přáním bylo mít vlastní nadaci.
Také bojovala za rovná práva pro gay páry. Maminka naposledy slyšela dceru brečet právě v momentě, kdy ve sněmovně opět neprošlo manželství pro všechny. „Volala mi a říkala ‚Maminko nevyšlo to. Chtěla jsem na Vánoce požádat Adélku o ruku, chtěly jsme se vzít‘,“ vysvětlila Lenka.
Ta na závěr dodala, že nehodlá čekat až za ní někdo od policie přijde s tím, že je případ uzavřený a že takhle to bylo a ona se s tím má smířit. „Nikdy se s tím nesmířím. Potřebuju znát vysvětlení, potřebuji, aby byly moje otázky zodpovězeny. Chci vědět pravdu o čtvrtku a o našich dětech,“ uzavřela bolestné vyprávění maminka zavražděné studentky.
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111. Služba je poskytována nonstop.
