Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Užívání antibiotik může vést k závažným střevním zánětům, říká studie. Co na to český lékař?

Autor: ula - 
20. února 2023
05:00

Pacienti, kteří často užívají antibiotika, zejména ty na infekci trávicího traktu, mají větší pravděpodobnost, že se u nich během života vyvinou idiopatické střevní záněty. Uvádí to studie publikovaná v odborném časopisu GUT. Mezi  tzv. idiopatické střevní záněty (IBD) patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. V současnosti experti na trávicí trakt léčí už přibližně 70 000 nemocných Čechů. Odhadují, že do roku 2030 toto číslo opět vzroste, a to až na 80 000. Co na výsledky studie řekl Blesk Zprávám český lékař? 

Podle odborníků počet lidí, které trápí střevní záněty, vzrůstá. Zatímco před třemi lety se pohyboval kolem 55 000, v současnosti experti na trávicí trakt léčí už přibližně 70 000 nemocných Čechů. Odhadují, že do roku 2030 toto číslo opět vzroste, a to až na 80 000. Přesnou příčinu tohoto neradostného trendu neznají, zčásti za to může genetika, stres, ale také stravování a prostředí, v němž lidé žijí. Mezi tzv. idiopatické střevní záněty (IBD) patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Nemoci se projevují bolestmi břicha, průjmem, hubnutím nebo krvácením z konečníku.

Crohnova choroba Crohnova choroba | Tonda Tran, Profimedia.cz

Střevní záněty snižují kvalitu života

„Snad vůbec nejhorším projevem střevních zánětů, o němž se málo ví, je obrovská únava pacientů. Ta jim znemožňuje pracovat, starat se o rodinu, o kvalitním trávení volného času nemluvě. Nemoci sice nezkracují délku života, ale významně snižují jeho kvalitu,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). Podle odhadu expertů nemůže třetina pacientů se střevními záněty plně pracovat, dalších 10 % je v invalidním důchodu. Asi 10 500 nemocných pomáhá biologická léčba.

Vedou antibiotika ke vzniku zánětů?

Nejnovější studie poukazuje na to, že za vznikem zánětlivých onemocní střev může být také opakované užívání antibiotik, zejména u lidí, kteří užívají antibiotika k léčbě infekcí trávicího traktu, přičemž riziko je největší jeden až dva roky po užití.

Studie dále uvádí, že zánětlivým onemocněním střev trpí po celém světě 7 milionů lidí a toto číslo v dalších deseti letech poroste. Vědci zkoumali lékařské zprávy dánských pacientů z let 2000 až 2018. Do studie bylo zahrnuto více než 6,1 milionu lidí, z nichž něco málo přes polovinu byly ženy. Celkem 5,5 milionům (91 %) bylo v letech 2000 až 2018 předepsáno alespoň jedno antibiotikum.

Během tohoto období bylo diagnostikováno asi 36 017 nových případů ulcerózní kolitidy a 16 881 nových případů Crohnovy choroby. Celkově bylo užívání těchto léků spojeno s vyšším rizikem rozvoje IBD, bez ohledu na věk, ve srovnání s nulovým užíváním antibiotik. Vyšší věk byl ale spojen s nejvyšším rizikem. Lidé ve věku 10-40 let měli o 28 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou střevní záněty; U lidí ve věku 40–60 let byla pravděpodobnost vyšší o 48 %, zatímco u osob starších 60 let o 47 % vyšší pravděpodobnost vzniku.

Rizika byla mírně vyšší u Crohnovy choroby než u ulcerózní kolitidy: 40 % mezi 10-40letými; 62 % mezi 40-60letými; a 51 % mezi osobami staršími 60 let.  Nejvyšší riziko ze všech bylo pozorováno u těch, kterým bylo předepsáno 5 nebo více cyklů antibiotik: 69% zvýšené riziko u 10–40 letých; zdvojnásobení rizika u osob ve věku 40–60 let; a 95% zvýšené riziko pro osoby starší 60 let.

Pokud jde o typ antibiotik, nejvyšší riziko IBD bylo spojeno s nitroimidazoly a fluorochinolony, které se obvykle používají k léčbě střevních infekcí. Jsou známá jako širokospektrá antibiotika, protože se bez rozdílu zaměřují na všechny mikroby, nejen na ty, které způsobují onemocnění.

Český lékař: Riziko existuje

Jak řekl Blesk Zprávám MUDr. Otakar Nyč, Ph.D., primář Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, v odborných kruzích se o riziku IBD v příslušném kontextu zatím příliš nemluví.

„Nicméně příslušná studie dokládá, že jisté riziko existuje. Má to určitou logiku, jistě se jedná o komplex příčin, kam patří genetická dispozice, životní styl, způsob stravování apod. a zřejmě také opakovaná léčba antibiotiky, zejména těmi širokospektrými, které mají větší potenciál narušovat přirozenou střevní mikroflóru,“ dodává k tomu MUDr. Nyč.

Pokud užíváte antibiotika, neměli byste zapomínat k nim užívat probiotika, nejlépe s jídlem a podle lékaře ještě jeden až tři týdny po skončení antibiotické léčby. Zda jsou ale reálně účinná proti vzniku střevních zánětů, je otázkou.

Video  David (29) popisuje, jak antibiotická rezistence ovlivnila jeho život 
Video se připravuje ...

 

 

 

 

trintin ( 21. února 2023 10:03 )

Co nám chce autorka tohoto reklamního článku naznačit, věru netuším.

Zobrazit celou diskusi