
Zdravotníci se nechtějí očkovat proti chřipce. Pro slabé jedince jsou ohrožením

Zájem zdravotníků o očkování proti chřipce není valný. Přitom na odděleních, jako jsou ARO nebo JIP, se mohou jednoduše stát doslova časovanou bombou. Není-li totiž zdravotník proti chřipce očkovaný, je nejen vystaven vysokému riziku nákazy, ale zároveň může snadno nakazit pacienty s oslabenou imunitou, tvrdí experti. V České republice není očkování zdravotníků proti chřipce povinné, na rozdíl například od USA.
Chřipka je vysoce nakažlivé akutní virové onemocnění a neočkovaný zdravotník může pro osoby s oslabenou imunitou, které jsou například hospitalizovány na rizikových pracovištích typu JIP a ARO, představovat velikou hrozbu. Alespoň to tvrdí někteří odborníci. Jenže postoj k očkování zaměstnanců nemocnic je obecně srovnatelný s postojem většiny populace v České republice. „To znamená, že v nich není moc velká vůle nechat se očkovat, takže ta proočkovanost bude velice malá, ale přesná čísla nevedeme,“ uvedl mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož.
Postoj nemocnice je prý jednoznačně podporovat očkování proti chřipce u zdravotnických pracovníků. „Snažíme se o to hned na několika frontách. Například připravujeme program, kdy ho zdravotnickým pracovníkům nabídneme všem zdarma a uvidíme, jaký o to bude zájem,“ upřesnil Brož s tím, že největší důraz by rádi směřovali na jednotky intenzivní péče.
Povinnost očkování u nás není
Nedávno se dokonce zařízení zapojilo do akce Hlavní hygienické stanice v Praze, která mu nabídla zdarma očkování pro jeho zaměstnance, kteří o něj budou mít zájem. „V tuto chvíli jsme to už realizovali na 1. Interní klinice, což je klinika hematologie a hematoonkologie. Plánujeme v tom i nadále pokračovat a nabízet to i dalším klinikám,“ upozornil Brož.
Problém s očkováním proti chřipce ale mají i v jiných nemocnicích, jelikož legislativní zajištění povinnosti očkování zdravotního personálu v Česku dosud není a tuto povinnost nemají ani jednotlivá zdravotnická zařízení ve svých požadavcích na personál. „Očkování tedy probíhá na dobrovolné bázi a například v jedné z největších pražských nemocnic, Nemocnici Na Bulovce, je před sezónou očkována jen třetina zaměstnanců,“ řekla ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. města Prahy Zdeňka Jágrová.
V USA je očkování v rámci akreditace, v Kanadě bez něj musí na nucenou dovolenou
I podle ministerstva zdravotnictví by mělo být očkování zdravotníků proti chřipce již dávno samozřejmostí. „V některých vyspělých zemích je jednoznačně považováno za opatření v rámci bezpečnosti pacientů a na některých odděleních je dokonce povinné,“ uvedl už před časem resort.
Inspirace se v tomto směru dá čerpat například z USA, kde je od roku 2007 poskytování očkovací látky zdravotníkům zaměstnavatelem součástí akreditačního procesu zdravotnických zařízení. Očkování je nařízeno pro pracovníky JIP, ARO a některých dalších zdravotnických zařízení. Odmítnou-li se nechat očkovat, musí následně po celou sezónu používat ochrannou roušku nebo polomasku.
V případě, že pracovník neakceptuje ani jedno z těchto dvou preventivních opatření, je propuštěn. V Kanadě je strategie ochrany proti chřipce více dobrovolná, ovšem dojde-li k epidemii a zdravotník je neočkovaný, nesmí pracovat a odchází na takzvanou nucenou dovolenou.
Proočkovanost populace se v Česku pohybuje mezi 5 a 7 % populace
V České republice je tato záležitost zatím velmi podceňována a není jí věnována náležitá pozornost. „Je však třeba ocenit a podpořit zájem alespoň některých zdravotnických zařízení na očkování personálu, neboť tento postup - kromě prevence nákazy u očkovaného - samozřejmě i snižuje možnost ozokomiální nákazy chřipkou,“ upozorňuje ministerstvo zdravotnictví.
Proočkovanost se v České republice pohybuje mezi 5 až 7 % populace, což zdaleka neodpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace (naočkovat 30 % populace a 75 % osob v rizikových skupinách). Každý rok přitom onemocní na celém světě chřipkou A nebo B okolo 5 % dospělých a 20 % dětí. V důsledku chřipky dochází na každých 10 milionů lidí k hospitalizaci 7 až 16 tisíc osob a na její následky zemře jen v ČR až 2 tisíce z nich. WHO doporučuje pravidelnou aplikaci očkování nejen rizikovým skupinám obyvatel, tedy seniorům nad 65 let a chronicky nemocným, ale i osobám, které s nimi v rámci své práce přicházejí do kontaktu.
Chtělo by se to zaměřit na prevenci a pak se nemusíme cpát antibiotikama. Nemocný skoro nebývám, dodržuji zásady zdravého životního stylu, sem tam nějaký pohyb a bazén / sauna také jím vitamíny a nechávám se očkovat a nemám s ním problém a na to všechno mi přispívá pojišťovna, jsem u ozp a doporučuji.